Rudolf Hess (uváděn též jako Heß) (21. srpna 1858 Fogaras – 21. listopadu 1930 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1879, vystřídal působení u různých jednotek pěchoty, uplatnil se také jako štábní důstojník. Za první světové války zastával funkci velitele v Temešváru (1914–1918) a v roce 1916 dosáhl hodnosti generála pěchoty. Po zániku monarchie byl v roce 1919 penzionován a dožil v soukromí ve Vídni.
Životopis
Narodil se v Sedmihradsku, byl synem majitele realit Herberta Hesse. První vojenskou průpravu získal na jezdecké akademii v Hranicích a poté studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (1876–1879). Do armády vstoupil v roce 1879 jako poručík k 2. pěšímu pluku v Brašově. Později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni (1884–1886) a jako nadporučík byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Souběžně působil jako štábní důstojník u různých jednotek pěchoty v Budapešti, jako kapitán (1890)[1] poté sloužil u vojenského velitelství v Zadaru a následně u 46. pěšího pluku ve Vídni.[2] V roce 1896 byl povýšen na majora a stal se šéfem štábu 6. pěší divize ve Štýrském Hradci.[3] V hodnosti podplukovníka (1899) byl jmenován velitelem praporu u 63. pluku v Bistrici v Sedmihradsku.[4] V roce 1902 byl povýšen na plukovníka a převzal velení 41. pěšího pluku v Černovicích,[5] již o rok později byl přeložen jako velitel 76. pěšího pluku do Ostřihomi.[6][7][8]
V prosinci 1908 byl jmenován velitelem 12. pěší brigády v Klagenfurtu[9][10] a k datu 1. května 1909 byl povýšen na generálmajora, ještě téhož roku byl přeložen jako velitel 32. pěší brigády do Sibiu.[11][12] Od roku 1911 byl zástupcem velitele 12. armádního sboru v Sibiu a k datu 1. listopadu 1912 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála.[13][14] V dubnu 1914 ze zdravotních důvodů odešel na dlouhodobou dovolenou, ale po vypuknutí první světové války byl v září 1914 povolán znovu do aktivní služby. Po celou dobu první světové války byl velitelem v Temešváru[15][16] a v roce 1916 obdržel titulární hodnost generála pěchoty.[17] Po zániku monarchie byl k datu 1. ledna 1919 penzionován[18] a poté žil v soukromí ve Vídni. Zde také zemřel a je pohřben na hřbitově ve vídeňské čtvrti Döbling.[19]
Řády a vyznamenání
Během vojenské služby získal řadu ocenění v Rakousku-Uhersku, za první světové války byl vyznamenán také německým Železným křížem a získal ocenění i od německého Červeného kříže.[20]
Odkazy
Reference
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1891; Vídeň, 1891; s. 181 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1895; Vídeň, 1895; s. 166, 398 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1897; Vídeň, 1896; s. 197 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1900; Vídeň, 1899; s. 216, 512 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1903; Vídeň, 1902; s. 169, 478 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 281 dostupné online
- ↑ Pěší pluk č. 76 na webu valka.cz dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1905; Vídeň, 1904; s. 172, 560 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 310 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1909; Vídeň, 1909; s. 130 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 309 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1910; Vídeň, 1909; s. 149, 173 dostupné online
- ↑ Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 5 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1913; Vídeň, 1912; s. 160, 199 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 13 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 16 dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Rudolfa Hesse in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 70 dostupné online
- ↑ Hrob Rudolfa Hesse v Döblingu na webu findagrave dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa Hesse in: STEINER, Jörg, C: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 167 dostupné online
Literatura
.png){kind=small}
