Ten si pak zvolil Rudu nad Moravou za své sídlo a po roce 1600 započal s rozsáhlou rekonstrukcí zámku. Základní stavba byla dokončena v roce 1610 - dle letopočtu uvedeného na arkýři vedle hlavní brány, spolu znaky jeho manželky Sibyly Libštejnské z Kolovrat[1], a se znaky stavebníka.[rozpor]
Krátce po dokončení přestavby po roce 1616 zavítal na zámek ze svého moravskotřebovského sídla jeho nový držitel Ladislav Velen s rodinou a celým dvorem. Později pak připsal polovinu rudského panství své druhé manželce Elišce Alžbětě z Thurnů († 1622), neteř Jindřicha Matyáše Thurna. Zde také hostil svého tehdejšího přítele Karla z Lichtenštejna, který se poté v pobělohorském období zmocnil celého majetku. Ladislav Velen byl odsouzen jako vojenský vůdce vzbouřených moravských stavů k trestu smrti. Uchýlil se do emigrace, jeho jméno bylo přibito na šibenici a veškeré statky zkonfiskovány. Rudský zámek se stal posledním útočištěm jeho choti, která zde dožila. Po Alžbětině smrti se sem dočasně přestěhovala i část Velenových uměleckých sbírek a zařízení ze zámku v Moravské Třebové. Cenu těchto klenotů a zařízení, které pak získal císař Ferdinand II. Štýrský, odhadl Velenův syn Bartoloměj ze Žerotína († 1644) na 250.000 zlatých. Ostatní zařízení s celým zámkem a panstvím získal od císaře v roce 1622 právě Karel I. z Lichtenštejna.
Ladislav Velen ze Žerotína se v roce 1627 vrátil na rudský zámek ještě jedenkrát – tentokráte s dánskými vojsky. Po jejich porážce však musel Moravu ještě tentýž rok opustit natrvalo. Jeho syn Bartoloměj se v letech 1637–1638 marně pokoušel získat panství zpět. Lichtenštejnové si díky své moci získané majetky udrželi.
Novým držitelům panství sloužil zámek pouze jako sídlo hospodářské správy a většinu cenného vnitřního zařízení odvezli na jiná svá sídla. V roce 1643 se zámku dočasně zmocnili Švédové a dle záznamů tehdejšího hejtmana Valentina Gabriela zničili a odvezli vše cenné. Vlivem centralizace lichtenštejnské správy v průběhu 18. století a 19. století klesal i význam zdejšího vrchnostenského úřadu.
Zámek Ruda nad Moravou-pohled od J
Architektura
Přestavbou vyrostla na okraji vsi čtyřkřídlá téměř čtvercová zámecká budova kolem vnitřního zámeckého nádvoří. Na JZ straně je jednoduché průčelí s velkým vjezdem do zámku, zdobeným bosovaným ostěním s římsou, na které byly později umístěny velké plastické erby pobělohorských držitelů – Lichtenštejnů.
Vlevo od vchodu je na úrovni prvního patra zdobný renesanční půlkruhový arkýř na jehlancové podložce a krytý stříškou. Sgrafitová rustika průčelí s arkýřem pak prozrazují renesanční původ zámku.
Nad valbovou střechou se nad průčelím zvedá úzká čtyřboká věž doplněná zdvojenou bání, zakončená lucernou a opatřená v r. 1890 věžními hodinami. Prostý vnější vzhled zámku kontrastuje s jeho dvorní částí. Ta dominuje otevřenými jednopatrovými arkádami, nesenými v přízemí čtyřbokými pilíři. V patře pak toskánskými sloupy z maletínského pískovce, jako v případě moravskotřebovského zámku, a které obklopují dvůr ze všech stran. Ochozy arkád jsou zaklenuty křížovou klenbou a stejně jako v přízemních místnostech. V patře jsou však stropy ploché.
Ladislava Velena ze Žerotína v roce 1614 zámek dostavuje na konečnou podobu. Přestavbu rudského sídla prováděli italští stavitelé jako např. Balcar Vlach, kteří zde žili již několik generací. Šlo o příslušníky stavební huti, která prováděla rovněž přestavbu velkolosinského zámku. V letech 1615 až 1616 pak byla dokončena i jeho vnitřní dostavba (kachlová kamna, nátěry sloupů arkád, malby komnat a osazování oken).
V průběhu 19. století pak další hospodářské objekty tvořící tzv. druhý zámecký dvůr. Na zámku byly provedeny i vnitřní úpravy při adaptacích úřednických bytů a kanceláří. Ke konci 19. století byl opraven zámecký most a kašna. Tou dobou sídlil na zámku vrchnostenský lesní úřad a správa statků mj. i pro velkostatek Kolštejn (dnešní Branná).
Současnost
V současné době je zámek v soukromém vlastnictví.
Odkazy
Reference
↑ZEMAN, Pavel. Muzeum Šumperk. Kallyas [online]. [cit. 2019-01-22]. Dostupné online.
ČESKÝ ROZHLAS OLOMOUC. Nový majitel zámku v Rudě nad Moravou zahájil jeho rozsáhlou rekonstrukci, má v plánu stavbě vdechnout nový život [online]. 11.01.2019. Dostupné online.
IDNES.CZ/OLOMOUCKÝ KRAJ. Vývojář her čekal na vytoužený zchátralý zámek roky, teď ho chce oživit [online]. 21.1.2018. Dostupné online.
ŠUMPERSKÝ A JESENICKÝ DENÍK.CZ. Zámek v Rudě po čtvrtstoletí otevřel. Chystají se tam byty i galerie [online]. 2.10.2017. Dostupné online.
Literatura
František Spurný, Rudský zámek, Šumperk, 1972
Zdeněk Gardavský, Hrady a zámky severozápadní Moravy, Ostrava, 1962
Elfrýda Vojtková, Hrady a zámky Severomoravského kraje, Ostrava, 1974
Spurný a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II, Svoboda Pha, 1983
Historie do roku 1848 - Kniha Ruda nad Moravou [1]
