Tento článek je o obci na Šumpersku. Další významy jsou uvedeny na stránce
Branná (rozcestník).
Branná (německy Goldenstein, do roku 1949 česky Kolštejn[4]) je obec ležící na říčce Branná v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Leží na okraji Hrubého Jeseníku. Žije zde 278[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 1456 ha. Historické jádro obce je od roku 1992 městskou památkovou zónou.
Hlavní dopravní spojení představují silnice číslo 369 a železniční trať č. 292, které obec spojují s Hanušovicemi na jihozápadě a Jeseníkem patnáct kilometrů na severovýchodě. Dále 22 kilometrů jižně leží město Šumperk, 25 kilometrů východně město Vrbno pod Pradědem a 31 kilometrů jižně město Rýmařov.
Název
Osada byla pojmenována podle sousedního hradu Goldenstein ("zlatý kámen"), jehož jméno odráželo skutečnost, že se v místě těžilo zlato. Ze zkráceného Goldstein se vyvinulo počeštěné Kolštejn (užívalo se vedle Goldštejn či - v 19. století - Kolštýn). Po druhé světové válce ves přejmenována podle říčky Branné.[5]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325. Od roku 1436 byla obec městečkem, jehož majitelé se ale poměrně často měnili. V 15. a 16. století vlastnil zdejší panství Zvolští ze Zvole, před rokem 1570 se dostal do rukou pánů ze Žerotína. V roce 1581 ho pak koupili Bruntálští z Vrbna, kteří ho drželi do roku 1614. Poté bylo panství prodáno evangelíku Hanuši Petřvaldskému z Petřvaldu, po jehož smrti v roce 1621 bylo panství kvůli účasti na stavovském povstání zkonfiskováno a dáno Karlu, knížeti z Lichtenštejna. Lichtenštejnové zde pak panovali až do velké zemské správní reformy v polovině 19. století.
Od roku 1890 do poloviny 20. století byla Branná městem a v roce 1930 měla přes tisíc obyvatel (samotný Kolštejn 1010 obyvatel), včetně všech připojených osad 1331 obyvatel, převážně německé národnosti (v roce 1921 se k české národnosti hlásily pouze 2 % obyvatel města). Po skončení druhé světové války došlo k vyhnání velké části zdejších obyvatel, v obci zůstalo pouze 421 osob. Po roce 1989 dosud (prosinec 2022) status města nebyl obnoven.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
Počet obyvatel
|
1 274
|
1 460
|
1 428
|
1 375
|
1 432
|
1 246
|
1 331
|
521
|
525
|
454
|
430
|
399
|
375
|
285
|
272
|
Počet domů
|
188
|
191
|
221
|
210
|
222
|
219
|
232
|
183
|
107
|
96
|
90
|
92
|
99
|
101
|
109
|
Obecní správa
Od 1. července 1975 do 23. listopadu 1990 k obci patřil Šléglov.[8]
Obecní symboly
Vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. února 1996.[9]
Pamětihodnosti
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[10]
- Komplex zámku se zříceninou hradu Kolštejn – renesanční komplex budov, tvořící urbanistický celek s bývalým fojtstvím a farním kostelem. V současné době (2014) je v rekonstrukci a veřejnosti nepřístupný. Jeho součástí jsou:
- horní hrad - zbytky gotického hradu z 2. poloviny 14. století (první zmínka 1325)
- střední renesanční palác – jednopatrová stavba z let 1570–1580
- dolní renesanční palác – jednopatrová stavba s dvoupatrovou věží a přízemní jižní částí
- vnější portál dolního renesančního paláce – pískovcový z roku 1597, s reliéfy Bruntálských z Vrbna a Hoffmanů z Grunpuchu
- vnitřní portál dolního renesančního paláce – pískovcový z doby po roce 1615, s bosáží a erby pánů z Petřvaldu a Ulerstofenů z Němčího
- hradní most – fragment mostu přes bývalý vodní příkop ze 16. století
- Kostel Archanděla Michaela – renesanční kostel z let 1612–1614, upravený před polovinou 18. století; k areálu patří dále:
- socha sv. Jana Nepomuckého – ve výklenku zdi závěru kostela, datovaná do roku 1733
- sousoší Piety – před závěrem kostela, lidová kamenická práce z roku 1663
- budova fary – klasicistní z roku 1784
- Fojtství čp. 14 – renesanční stavba z konce 16. století
- Hřbitovní kaple se zvonicí – drobná zlidovělá architektura z roku 1810
- Chalupa se stodolou čp. 75 – dvojdílná dřevěná srubová architektura s pavlačí z 19. století
- Dům čp. 86 – zemědělská usedlost z poloviny 19. století, na kraji obce u potoka
- Boží muka u silnice na Vikantice – barokní pilířová z roku 1762
- Kašna s plastikou Hygie na náměstí – z roku 1866, litinová plastika je z roku 1901
- Vodní mlýn čp. 97 a část zaklenutého potoka
- Muzeum vodárenství a vodárna na nádraží Branná
Pod obcí se nalézá mariánský pramen, který býval v minulosti cílem procesí.[11] Související kostel byl brzy po přestavbě zrušen za josefínských reforem.
Galerie
-
Panorama Branné z vyhlídky nad Předním Alojzovem
-
Budova
fojtství na náměstí
-
Radnice (1905–1906) na náměstí
-
Místní část Přední Alojzov s dochovanou lidovou architekturou
-
Městská památková zóna, č. p. 188
-
náves v Branné, malba Heinricha Dreschera, 1891
-
Radnice
-
-
Zámek Branná (hrad Kolštejn)
-
Objekt StM-S 52
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Externí odkazy