Narodila se v Polsku, rodiči byli kníže Vladislav II. Vyhnanec a jeho manželka Anežka, dcera rakouského markraběteLeopolda III. Richenza byla třetím dítětem a první dcerou, přes matku příbuzná s rodem Štaufů. Roku 1146 byla rodina vyhnána ze země v důsledku dynastické války otce Vladislava s jeho bratry Boleslavem Kadeřavým a Měškem Starým. Nejdříve odešli na dvůr do Prahy (matka Anežka byla sestrou české kněžny Gertrudy) a později do Říše ke králi Konrádovi III., který poskytl rodině své nevlastní sestry nejdříve vojenskou podporu a po neúspěšném tažení do Slezska i útočiště ve městě Altenburg.
V roce 1151 přišla nabídka ovdovělého krále-císaře Alfonse VII. Kastilského na spojenectví s Říší svatbou. Nový římský král Fridrich Barbarossa následujícího roku souhlasil a vyslal svou sestřenici ze Špýru na kastilský dvůr.[1] Svatba se konala koncem roku 1152. O pět let později Alfons Kastilský během války s Maury zemřel.
Zesnulý král rozdělil zemi mezi své dva syny narozené z jeho prvního manželství s Berenguelou Barcelonskou. Sancho získal Kastílii a Ferdinand obdržel León. Vztah mezi Richenzou a nevlastními syny nebyl dobrý, zvláště když král Sancho vyhlásil válku aragonskému vládci Ramonu Berenguerovi IV., potenciálnímu tchánovi její dcery Sanchi a Ferdinand Leónský neměl dobré vztahy s římským císařem Fridrichem Barbarossou a jím protežovaným vzdoropapežem Viktorem IV. To vše mělo vliv na skutečnost, že v roce 1159 Richenza odešla na aragonský dvůr.
Tam poznala svého druhého manžela, provensálského hraběte Ramona Berenguera. Svatba se konala po půlročním vyjednávání na podzim 1161.[2] Manželství bylo čistě politické. Hrabata z Barcelony dostala od Fridricha Barbarossy za podporu v boji s italskými městy roku 1160 lénem provensálské hrabství a sňatkem Ramona a Richildy se vzájemné spojenectví ještě utužilo,[3] Ramon Berenguer mohl lépe čelit nárokům Huga z Baux, který byl bývalým císařovým spojencem a také předchozím držitelem provensálského léna.
Z manželství se narodila dcera, kterou Ramon Berenguer roku 1165 zaslíbil dědici toulouského hraběte Raimonda V. Sňatek měl zpečetit smír mezi oběma rody, vyvolaný spory o Provence.[4] Roku 1166 byl Ramon Berenguer zabit během obléhání Nice a hraběti z Toulouse se nepodařilo převzít dědictví, kterého se chopil jako bratranec zesnulého aragonský král Alfons II. a zcela ignoroval nároky nezletilé dědičky.
Richenzin osud po smrti manžela není zcela jistý. Zdá se, že se nejdříve provdala za Raimonda z Toulouse, který se kvůli provensálskému hrabství rozvedl a po sňatku s Richenzou zaujal silně proštaufskou orientaci.[5][6][7] Pak se snad provdala za hraběte Albrechta II. z Eversteinu,[8][9] jenž byl také straníkem Fridricha Barbarossy. Je také možné, že se Richenza vrátila k bratrům do jejich nově obnoveného Slezska. Zemřela zřejmě roku 1185.[9]
↑HALLAM, Elizabeth M.; EVERARD, Judith. Francja w czasach Kapetyngów 987–1328. 1. vyd. Warszawa: Wydawnictwo naukowe PWN, 2006. 460 s. ISBN83-01-14861-6. S. 92. (polsky)
