Detail radniční věže při pohledu z Masarykova náměstíObraz Svatého Floriána mezi okny v prvním patře radniční věže při pohledu z Masarykova náměstíPohled na Jílové u Prahy, rytina neznámého autora ze začátku 19. století, uprostřed rytiny zřetelná radniční věž[3]Jílové u Prahy na vedutě z roku 1821. Autor: Jan Antonín Venuto; (radnice s věží je zobrazena v pravé části)Pohled na radnici z náměstí na dobové fotografii kolem roku 1908.[3]
Radnice v Jílovém u Prahy je reprezentativní, architektonicky a urbanisticky významná a charakteristická městská účelová budova s dominantní věží,[1] vhodně zakomponovaná do Masarykova náměstí, kde sídlí městský úřad.[4][pozn. 1] Dle datování věžního zdiva se jedná v jádře o gotickou stavbu z konce 14. století,[4] která v průběhu staletí prošla v několika etapách stavebními úpravami. (Významná byla barokní přestavba provedená J. Klementem, jež se uskutečnila v letech 1723 až 1724 a pak i novější úpravy z roku 1888.) Architektonicky se jedná o památkově chráněný[pozn. 2] objekt; předmětem ochrany je areál zahrnující radnici (Jílové u Prahy čp. 1) s věží (tzv. „dům věže“); soudní budovu[1] a vymezené pozemky.[4]
Využití objektu
Do konce 17. století sloužil objekt jako měšťanský dům, pak to byla radnice, v období od roku 1948 do 90. let 20. století pak sídlo MěNV, nyní (2021) tento objekt slouží pro potřeby městského úřadu Jílové u Prahy.[1]
Historie
Jílové u Prahy disponovalo radnicí už v době, která spadá do období označovaném jako pozdní gotika.[pozn. 3] Radnice stála na místě domů č.p. 20 a č.p. 21. O renesanční radnici přišlo město (na dlouhou dobu) při požáru v roce 1636.[2]
V době vrcholně středověké Prahy členové starého, mocného a bohatého patricijského pražského rodu (na Starém Městě) Velflovicové drželi ve svých rukou významné městské úřady. V průběhu 14. století se rozdělili do několika rodových větví a kromě vlivných funkcí a nemovitostí v Praze získali do vlastnictví také četné venkovské statky v blízkém okolí Prahy. A byli to právě Velflovicové, kdo ve 14. století založili věžovou tvrz na náměstí v Jílovém u Prahy, aby zde nejspíše mohla fungovat rychta.[2]
Objekt v roce 1686 zakoupil (spolu s ostatními budovami bývalého Beníkovského panství) baron z Engelflussu. Vleklé spory nového vlastníka nemovitosti se zástupci města ukončil až odkup celého jeho majetku tehdejším primátorem města (pražským měšťanem) Ignácem Ferdinandem Schönpflugem (z Gamsenbergu).v A byl to právě on, kdo věž daroval obci za účelem vybudování radnice.[2]
Nezastřešená věž v havarijním stavu byla urychleně opravena a v roce 1708 rozhodli jílovští radní o dostavbě horního patra, kde měla být zbudována radní síň. V roce 1712 usnesení podruhé zopakovali a v roce 1724 již byla radnice v novější podobě dokončena. (Z tohoto roku také pochází radniční průčelí.)[2]
Dalších úprav se radnice dočkala v roce 1854, kdy byla k radniční věži přistavena vedlejší budova a v roce 1855 vězení.[2]
Po sametové revoluci, počátkem 90. let dvacátého století, došlo (za finanční pomoci státu z Programu regenerace městských památkových zón) k rozsáhlé rekonstrukci celého radničního komplexu. Poslední část této obnovy (budova vězení) radnice byla skončena v roce 1997.[2]
Popis
Radnice v Jílovém u Prahy je zděná omítaná[4] jednopatrová budova se dvěma křídly[1] postavená na půdorysu písmene „L“ nacházející se na severozápadní straně Masarykova náměstí. Budova na své severní a jižní straně navazuje na průběžnou frontu ostatních domů nacházejících se na jílovském náměstí. Radnice je postavena ve svažitém terénu, jehož vliv (patrný hlavně v radniční části objektu) je eliminován zvýšeným přízemím a suterénem.[4] V místě styku západního a jižního křídla (na severovýchodním nároží objektu) se nachází trojpatrová hranolová[1] věž.[4] Dům je rozdělen (co se týče funkce) na dvě části: „radniční“ a „soudní“.[1] K „radniční“ části náleží jižní křídlo (s věží) vystavěné na hloubkové parcele.[4] „Soudní“ křídlo (s průjezdem pro silnici[1] a průchodem pro pěší) je obrácené směrem do náměstí.[4]
Věž
Věžní okna do náměstí
Trojpatrová hranolová věž má dvě svislé okenní osy.[1] Obdélná věžní okna směřující do náměstí jsou v každém patře jinak ozdobena:
V přízemí věže je mezi oběma okny (rámovanými jen jednoduchými šambránami[1]) osazen kamenný český erb ve své horní části zakončený písmenem „W“ a korunou.[4]
Věži opticky dominuje pár oken prvního patra. Zmíněná okna jsou v čelní fasádě věže největší. Jsou orámována kamennými profilovanými šambránami s parapetními římsami, výplněmi s vpadlými poli a ozdobnými suprafenestrami s rovnou, trojúhelníkem proloženou profilovanou[1] římsou.[4] Mezi těmito výraznými věžními okny se nachází obdélníkové pole lemované štukovým rámem[1] (profilem), který je na své horní straně završen obloukem.[pozn. 4] Uvnitř pole je malba Svatého Floriána.[4]
Okna druhého věžního patra mají kamenné pásové šambrány s lištami, parapetními římsami, štukovou čabrakou, ušima a ozdobnými suprafenestrami s rovnou, segmentem proloženou profilovanou[1] římsou.[4]
Okna nejvyššího (třetího) patra (orámovaná jen jednoduchými šambránami[1]) těsně pod střechou věže jsou ozdobena kamennými pásovými šambránami s lištami, jsou vybavena parapetními římsami a na svém vrcholu pak doplněna výraznými klenáky.[4] Mezi těmito okny 3. patra věže je osazen nápadný kulatý černý hodinový ciferník[1] po obvodě opatřený výraznými zlacenými římskými ciframi.[4]
Věžní hodiny
Ciferníky hodin jsou „prokopírovány“ i do zbývajících tří stran hranolové věže. Ostatní fasády věže, které nesměřují na náměstí, jsou bez oken.[1] Jediným jejich zdobným prvkem jsou rustikované lizény, které jsou mírně odsazeny od věžních nároží.[4][pozn. 5]
Střecha radniční věže
Radniční věž je kryta mansardovouprejzovou střechou[1] s okosenými nárožími, jež jsou rovněž kryty prejzy.[4] Střecha radniční věže pokračuje ve svém středu plechovou vížkou (kruhového průřezu)[1] s lucernou (zvonkem) a cibulovitou bání, makovicí a ozdobným křížkem. Povětrnostně namáhané části vížky jsou kryty mědí.[4][pozn. 6]
Věžní přístavba
K radniční věži byla na její jižní straně „přistavena“ jednopatrová „věžní přístavba“. Ta disponuje jenom jednou okenní osou, je kryta prejzovou mansardovou střechou a její nároží je rovněž (obdobně jako celá radniční věž) ozdobeno lizény, respektive v omítce naznačeným nárožním bosováním.[1]
Radniční křídlo
Směrem do náměstí má fasáda radničního křídla tři svislé okenní osy. Další okenní osa, jež se přimyká k věžní přístavbě, má v přízemí namísto okna vstupní dveře s kulatou horní hranou. Zbylá trojice oken v přízemí radničního křídla je rovněž ve svých horních hranách kulatě zakončena. Okna v patře jsou oproti těm v přízemí stroze obdélná. Veškerá okna mají kamenné ostění a jsou orámována jednoduchými nevýraznými pásovými šambránami. Fasáda radničního křídla nese členící, zdůrazňující a ozdobné prvky, jimiž jsou:[4]
Fasáda soudního křídla má celkem osm pravidelně rozmístěných svislých okenních os. Dvě krajní osy přimykající se k radniční věži mají v přízemí místo oken silniční průjezd. Třetí svislá okenní osa (počítáno směrem od věže radnice) je v suterénním vysokém soklu „přerušena“ průchodem pro pěší. Jinak je fasáda soudního křídla objektu členěna nápadně vysokým soklem s kvádrovou rustikou, přízemí a patro horizontálně zdobí profilovaná kordónová římsa a v podstřeší křídla se pak nachází korunní římsa. Okna soudního křídla jsou ozdobena jednoduchými pásovými šambránami s lištami a mají úzké parapetní římsy. Ve vikýřích v mansardové střeše jsou ve všech osmi okenních osách menší obdélná okna krytá prejzy.[4]
Směrem do dvora
Fasáda soudního křídla směrem „do dvora“ má jen sedm svislých okenních os. Okna jsou částečně nepravidelně rozmístěna, v přízemí se nacházejí dva portálky s nadsvětlíky. Ty jsou přístupné po předloženém schodišti a rampě.[1] Okna v prvním patře jsou opět vybavena jednoduchými pásovými šambránami s lištami, ale postrádají parapetní římsy. Ve vikýřích v mansardové střeše jsou ve všech sedmi okenních osách menší obdélná okna krytá prejzy.[4] Křídlo je kryto sedlovou střechou [1] s mansardou.
Silniční průjezd
Vysoký portál silničního průjezdu v soudním křídle objektu je ze strany k náměstí klenutý mírně lomeným lancetovým obloukem. Na opačné (dvorní) straně (vzdálené od náměstí) je portál silničního průjezdu sklenutý již jen prostým půlkruhovým obloukem.[4]
Průchod pro pěší
Paralelně s vozovkou vedoucí silničním průjezdem vede i osa průchodu určeného pro chodce, který je zakomponován ve vysokém soklu soudního křídla objektu. Z radniční strany i ze strany opačné (dvorní) je průchod pro pěší vybaven nižším obdélným portálkem nad kterým je umístěno malé přízemní okno v jeho nadpraží.[zdroj?]
Dvorní křídlo
Jako dvorní je označováno křídlo radničního objektu, které vybíhá západním směrem souběžně s osou silnice, jež prochází silničním průjezdem umístěným v soudním křídle radnice. Fasády dvorního křídla nejsou zdobné a kromě jednoduchého soklu ani nikterak členěné. Jejich strohost ostře kontrastuje s fasádami obrácenými do náměstí. Všechna okna jsou vertikálně protáhle obdélná bez parapetů a jakéhokoliv orámování. Trojúhelný západní štít dvorního křídla má hladkou omítku. Toto dvorní křídlo je kryto sedlovou střechou s volskými oky. Jako střešní krytina je použita římská betonová probarvená taška.[4]
Radniční komplex v Jílovém u Prahy (dvorská strana)
Detailní pohled na silniční průjezd a průchod pro pěší
Vpravo dvorské křídlo radnice
Celkový pohled na radniční komplex od západní strany
Odkazy
Poznámky
↑Adresa objektu: Jílové u Prahy, Masarykovo náměstí č. p. 1, 254 01 Jílové u Prahy, Česko.
↑Objekt je památkově chráněn jako kulturní památka rejstříkové číslo „ÚSKP 46860/2-2258 - radnice“ od 5. května 1958. Od 24. listopadu 1988 je památkově chráněna plocha rejstříkové číslo „ÚSKP 3132 - Ochranné pásmo pro dochované historické prostředí sídlištního celku města Jílové u Prahy“. Celek plošně požívá památkové ochrany jako památková zóna „č. ÚSKP 2128 - Jílové u Prahy“ od 10. září 1992.[4]
↑Gotickou architekturu možno z časového hlediska rozdělit na tři epochy:[5]
raná gotika (tzv. přemyslovská gotika) se datuje do 13. až počátku 14. století;[5]
vrcholná gotika (spojená s panovnickou dynastií Lucemburků) zahrnuje 14. až počátek 15. století)[5] a
pozdní gotika (někdy označovaná též jako jagellonská) (1471-1526).[5]
↑Pod tímto štukovým rámem (s obrazem Svatého Floriána) byl ještě v roce 1970 dle popisu patrný, ale již nepříliš zřetelný, plechový městský znak.[1]
↑Pramen z roku 1970 v této souvislosti uvádí, že stěny radniční věže jsou ozdobeny v omítce naznačeným nárožním bosováním.[1]
↑Pramen[1] z roku 1970 uvádí, že na vrcholu báně vížky se nachází korouhvička v podobě českého lva.[1]
Reference
↑ abcdefghijklmnopqrstuvwxyzaaHAUSNEROVÁ, M. Evidenční list nemovité kulturní památky; Kraj: Středočeský; Obec: Jílové; Okres: Praha–Západ; Pořadové číslo: 2258/1–2; Název památky: Areál (1. radnice s věží; 2. soudní budova) [online]. Národní památkový ústav, 1970-03 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online.
↑ abcdefghPamátky a zajímavosti (Jílové u Prahy) – Radnice [online]. WANET [cit. 2021-02-09]. Mezi nejstarší a historicky nejcennější budovy města patří radnice, postavená ve 14. století, později přestavěná v barokním slohu.. Dostupné online.
↑ abPODLAHA, Antonín, Dr.Soupis 28 (Vinohrady) — Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Vinohradském od pravěku do počátku XIX. století; vydává Archeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění řízením svého předsedy Josefa Hlávky. XXVII. Politický okres Vinohradský (S 218 vyobrazeními v textu); napsal Dr. Antonín Podlaha (1865–1932); Tiskem Aloisa Wiesnera (1852–1924); Praha 1908; Nákladem Archeologické komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění [online]. Academia.edu, 1908 [cit. 2021-01-18]. Ke stažení ve formátu *.pdf; Strany: 54, 58 (z celkových 170 stran). Dostupné online.
↑ abcdefghijklmnopqrstuvwxRadnice (Jílové u Prahy) [online]. [cit. 2021-02-08]. Katalogové číslo: 1000159391; Kraj: Středočeský kraj; Okres: Praha-západ; Obec: Jílové u Prahy; Katastrální území: Jílové u Prahy; Adresa: Masarykovo náměstí č.p. 1. Dostupné online.
↑ abcdNĚMEC, Václav; KONEČNÁ, Veronika. Gotické umění v Českých zemích [online]. Václav Němec [cit. 2021-02-09]. Dostupné online.
Literatura
ČIHÁK, Leopold. Paměti král. horního města Jílového a jeho zlatých dolů. V Jílovém: L. Čihák, 1898. 426, XVII stran, (7) l. obr. příloh; strany: 254 až 270
ČIHÁK, Leopold. Paměti král. horního města Jílového. Díl 2, Místopis a historie jednotlivých domů. Jílové: nákladem vlastním, 1913; 191 stran.
ČIHÁK, Leopold. Paměti král. horního města Jílového a jeho zlatých dolů. Praha 1948, strany: 160 až 163
PODLAHA, Antonín, Dr.Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Vinohradském od pravěku do počátku XIX. století (Strany: 54, 58) [online]. Archeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění řízením svého předsedy Josefa Hlávky. XXVII. Politický okres Vinohradský (S 218 vyobrazeními v textu), 1908 [cit. 2021-01-19]. Polský Web: Repozytorium Biblos Pk Edu PL; Ke stažení ve formátu *.pdf (37 Mbytes; 170 stran textu). Dostupné online.
,_radnice_od_z%C3%A1padu.jpg)
