Městský národní výbor

Platební výměra vyúčtovaná teplickým národním výborem.

Rada městského národního výboru v Poděbradech: opatření proti tzv. "máničkám".

Městský národní výbor (MěNV nebo MěstNV) - ( na Slovensku MsNV, Mestský národný výbor) je označení národních výborů, které vykonávaly v Československu v letech 1945–1990 správu měst. Byly podřízené okresním národním výborům (ONV).

V Praze však byl zřízen Národní výbor hlavního města Prahy (NVP) a byl postavený na úroveň krajským národním výborům. Podobně i v některých dalších velkých městech měly národní výbory vyšší pozici.

V roce 1990 se městské národní výbory transformovaly na městské úřady a městská zastupitelstva, u statutárních měst na úřady města (později magistráty) a zastupitelstva města.^[1]

Kategorie

Od roku 1983

Městské národní výbory se od 1. ledna 1983 podle nového vymezení měst a obcí městského charakteru v § 10 novelizovaného zákona o národních výborech, rozdělovaly do několika kategorií.^[2] V první kategorii, mimo měst se zvláštním postavením, byla krajská města, další významná velká města se zvlášť rozvinutou hospodářskou, politickou, kulturní, sociální a správní činností a významná lázeňská města (stanovila je nařízením vláda). Ve druhé kategorii okresní města a další města, která byla významnými středisky osídlení a byla vybavena zařízeními a provozovnami pro zabezpečování služeb a potřeb svých obyvatel i jejich spádového území (určoval je krajský národní výbor).

Kategorie[2]	v ČSR[3]	v SSR[3]
hl. město Praha, hl. město SSR Bratislava	1	1
ostatní města se zvláštním postavením: Brno, Ostrava, Plzeň, Košice	3	1
města s MěNV 1. kategorie	23	9
města s MěNV 2. kategorie	181	83
obce městského charakteru s MěNV 3. kategorie	224	30
celkem	432	124

Počty MěNV v Československu k 1. lednu 1983 (mezi 1. lednem 1983 a 1. lednem 1988 došlo k několika změnám v kategoriích u několika měst).^[4] Městy v první kategorii byly: Kladno, Mladá Boleslav, České Budějovice, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Ústí nad Labem, Děčín, Chomutov, Liberec, Most, Teplice, Hradec Králové, Pardubice, Gottwaldov, Jihlava, Prostějov, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Olomouc, Opava, Přerov a Třinec.^[5]

Odkazy

Reference

1. § 27 odst. 2 a § 58 odst. 4 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2. Sborník ČGS, str. 108–109
3. Sborník ČGS, str. 110
4. Sborník ČGS, str. 113
5. Nařízení vlády č. 152/1982 Sb.

Externí odkazy

• ANDRLE, Alois; SRP, Vladimír. Nová koncepce pojmů město a venkov a její význam pro geografii. In: Sborník Československé geografické společnosti. [s.l.]: [s.n.], 2/1988. Dostupné online.^{[nedostupný zdroj]}