Růžohorská hornatina

Růžohorská hornatina
Jelení hora z úbočí Růžové hory
Nejvyšší bod	1390 m n. m. (Růžová hora)
Nadřazená jednotka	Krkonošské rozsochy
Sousední jednotky	Slezský hřbet, Český hřbet, Černohorská hornatina, Rýchory
Podřazené jednotky	Růžohorská rozsocha, Maloúpská rozsocha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Povodí	Úpa, Bóbr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Růžohorská hornatina je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich východní části a v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov. Nejvyšší horou Růžohorské hornatiny je Růžová hora (1390 m).

Geomorfologie

Růžohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské rozsochy^[1]. Tvoří ji trojice rozsoch vybíhající jižním směrem z Východního Slezského hřbetu – dvojice rozsoch z masívů Sněžky a Svorové hory společně tvoří podokrsek Růžohorská rozsocha a rozsocha tvořená Pomezním a Dlouhým hřebenem navazující na zakončení Východního Slezského hřbetu v prostoru Pomezních Bud tvoří podokrsek Maloúpská rozsocha. Na západě a jihu ji od Černohorské hornatiny odděluje údolí Úpy. Na severozápadě v Obřím dole tvoří Úpa i krátkou hranici s Východním Českým hřbetem. Na východě a jihu ji od Rýchor odděluje údolí Lysečinského potoka.

Geomorfologické členění Krkonoš
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast
KRKONOŠSKÉ HŘBETY	Slezský hřbet	Západní Slezský hřbet (Vysoké kolo, 1510 m) Východní Slezský hřbet (Sněžka, 1603 m)
	Český hřbet	Západní Český hřbet (Kotel, 1435 m) Východní Český hřbet (Luční hora, 1556 m)
KRKONOŠSKÉ ROZSOCHY	Vilémovská hornatina	Kapradnická hornatina (Bílá skála, 968 m) Rokytnická hornatina (Čertova hora, 1023 m)
	Vlčí hřbet	nečlení se (Vlčí hřeben, 1140 m)
	Žalský hřbet	nečlení se (Mechovinec, 1081 m)
	Černohorská hornatina	Stráženská rozsocha (Zadní Planina, 1423 m) Černohorská rozsocha (Liščí hora, 1363 m)
	Růžohorská hornatina	Růžohorská rozsocha (Růžová hora, 1396 m) Maloúpská rozsocha (Lysečinská hora, 1190 m)
	Rýchory	nečlení se (Dvorský les, 1035 m)
VRCHLABSKÁ VRCHOVINA	Janský hřbet	nečlení se (Zlatá vyhlídka S, 810 m)
	Lánovská vrchovina	nečlení se (Sovinec, 765 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)

Významné vrcholy

Růžová hora od západu, nejvyšší bod Růžovohorské hornatiny

• Růžová hora – 1390 metrů (Růžohorská rozsocha)
• Lysečinská hora – 1190 metrů (Maloúpská rozsocha, Pomezní hřeben)
• Jelení hora – 1173 metrů (Růžohorská rozsocha)
• Pěnkavčí vrch – 1105 metrů (Růžohorská rozsocha)
• Kraví hora – 1072 metrů (Maloúpská rozsocha)

Vodstvo

Západní svahy Růžohorské hornatiny odvodňuje Úpa, východní Lysečinský potok a levé přítoky polské řeky Bóbru. Centrální částí protéká Malá Úpa, která zároveň z větší části tvoří hranici mezi oběma podřazenými rozsochami. Malá Úpa a Lysečinský potok jsou levé přítoky Úpy.

Vegetace

Souvislý hospodářský porost smrku ztepilého je v současné době rozrušen četnými pasekami. Vrcholová partie Růžové hory je porostlá klečí. Nachází se zde několik lučních enkláv různé velikosti, na kterých se nachází roztroušená zástavba obcí Malá a Velká Úpa a Horní a Dolní Lysečiny.

Ochrana přírody

Po vrcholu Pomezního hřebenu je vedena státní hranice mezi Českou republikou a Polskem. Celý prostor Růžohorské hornatiny na českém území se nachází na území Krkonošského národního parku.

Komunikace

Centrem hornatiny je vedena jediná veřejná silnice II/252 z Trutnova na hraniční přechod na Pomezních Boudách. Další silnice jsou pak vedeny po obvodu hornatiny. Luční enklávy a lesní porosty uvnitř obsluhují komunikace různého charakteru a s různým stupněm omezení provozu. Prostorem hornatiny jsou vedeny četné turistické značky, z nichž nejvýznamnější je červeně značená Cesta bratří Čapků z Pomezních Bud do Trutnova.

Stavby

V prostoru hornatiny se vyskytuje roztroušená horská zástavba. Na Růžové hoře má přestupní stanici Lanová dráha Pec pod Sněžkou – Sněžka, která mohla mít dle pamětníků ve své dolní části v závěru třicátých let nákladní předchůdkyni sloužící k dopravě materiálu ke právě se rozbíhající výstavbě pohraničních opevnění. Lanovka ale údajně nebyla dokončena^[2]. Lanová dráha Velká Úpa – Portášovy Boudy je zakončena v sedle mezi Růžovou horou a Pěnkavčím vrchem. Lehké objekty výše zmíněného opevnění se vyskytují zejména v prostoru Dlouhého hřebenu. Zde stojí i tzv. Červený kříž^[3].

Lyžařská centra

• Asi v půlkilometrové vzdálenosti severně od vrcholu Lysečinské hory se nachází horní stanice lyžařského vleku, který je sem veden z české, tedy západní strany z Horní Malé Úpy^[4]. Na jednom ze stožárů vleku se nachází kamera snímající záběry pro pořad České televize Panorama.
• Další centrum se nachází v areálu lanovky Velká Úpa – Portášovy Boudy^[5].

Reference

1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
2. Vojenské lanovky v Krkonoších na ŽelPage
3. Historie Červeného kříže v Mladobuckých listech^{[nedostupný zdroj]}
4. Skiareál provozující vlek na Pomezní hřeben
5. Skiareál Velká Úpa