Přechodový jev je fyzikální děj probíhající v čase mezi dvěma ustálenými stavy. V ustáleném stavu se energie soustavy nemění (popř. se mění periodicky), během přechodového děje dochází k jejím změnám.
Vznik jevu je podmíněn změnami energie v akumulačních prvcích obvodu (kondenzátory a cívky). Tyto změny nemohou proběhnout okamžitě, protože by vyžadovaly zdroj nekonečné energie. Charakter jevu závisí na druhu zapojených akumulačních prvků. Obsahuje-li obvod pouze jeden akumulační prvek obvodu (tj. kromě rezistoru pouze kondenzátor nebo pouze cívku), nemůže dojít k vratné výměně energie a děj probíhá aperiodicky. Pokud však obvod obsahuje oba akumulační prvky, dochází k periodické výměně energie mezi prvky - rezonance. Tyto obvody pak nazýváme oscilátory.
RL obvod je tvořen zdrojem stejnosměrného elektrického napětí a sériovým zapojením ideálního rezistoru a ideální cívky. Po připojení ke zdroji začne obvodem procházet elektrický proud, který na cívce vytvoří magnetické pole, které se bude zvětšovat a na cívce se začne indukovat napětí. Napětí na cívce je zpočátku stejně velké jako napětí zdroje, zatímco napětí na rezistoru je rovno nule. Postupně se však bude napětí na cívce snižovat a na rezistoru zvyšovat až bude obvodem protékat ustálený proud jako řešení rovnice (2.Kirchhoffův zákon):
a po odpojení zdroje napětí se začne energie magnetického pole cívky měnit v rezistoru na energii tepelnou:
časová konstanta je τ = L R {\displaystyle \tau ={\frac {L}{R}}} .
RL obvod je tvořen zdrojem střídavého elektrického napětí a sériovým zapojením ideálního rezistoru a ideální cívky a je modelován rovnicí (2.Kirchhoffův zákon):
kde Z 2 = R 2 + ( ω L ) 2 {\displaystyle Z^{2}=R^{2}+(\omega L)^{2}} a ω {\displaystyle \omega } představuje úhlovou frekvenci střídavé třífázové sítě ( τ {\displaystyle \tau } viz výše). Uvedené řešení diferenciální rovnice je východiskem výpočtů zkratových poměrů v třífázových elektrizačních soustavách, viz norma ČSN EN 60909-0 ED.2 (333022).
RC obvod je tvořen zdrojem stejnosměrného elektrického napětí a sériovým zapojením ideálního rezistoru a ideálního kondenzátoru. Po připojení ke zdroji začne obvodem procházet elektrický proud, který na kondenzátoru vytvoří elektrické pole, které se bude zvětšovat a kondenzátor se začne nabíjet (bude v něm vzrůstat nahromaděný náboj). Napětí na rezistoru je zpočátku stejně velké jako napětí zdroje, zatímco napětí na kondenzátoru je rovno nule. Postupně se však bude napětí na rezistoru snižovat a na kondenzátoru zvyšovat až bude obvodem protékat ustálený proud jako řešení rovnice (2.Kirchhoffův zákon):
Tuto rovnici je nutné derivovat podle času t, dostáváme rovnici prvního řádu:
a po odpojení zdroje napětí se začne energie elektrického pole kondenzátoru měnit v rezistoru na energii tepelnou:
kde časová konstanta je τ = R C {\displaystyle \tau =RC} , tj. za čas t = τ {\displaystyle t=\tau } se kondenzátor nabije zhruba na dvě třetiny své kapacity a za čas t = 3 τ {\displaystyle t=3\tau } se kondenzátor nabije na 95% své kapacity, kondenzátor pak lze považovat za nabitý. Vybíjení kondenzátoru probíhá reverzně k nabíjení.
Lineární pasivní elektrický RC obvod měnící signál v závislosti na kmitočtu se užívá jako frekvenční filtr, např. horní propust nebo dolní propust.
LC obvod je tvořen zdrojem stejnosměrného elektrického napětí a sériovým zapojením ideální cívky a ideálního kondenzátoru a je modelován rovnicí (2.Kirchhoffův zákon):
Tuto rovnici je nutné derivovat podle času t, dostáváme rovnici druhého řádu:
kde ω 0 = 1 √ L C {\displaystyle \omega _{0}={1 \over \surd LC}} představuje rezonanční úhlovou frekvenci netlumeného kmitání.
RLC obvod je tvořen zdrojem stejnosměrného elektrického napětí a sériovým zapojením ideálního rezistoru (odporu), ideální cívky (indukčnosti) a ideálního kondenzátoru (kapacity) a je modelován rovnicí (2.Kirchhoffův zákon):
a kde ω = 1 L C − R 2 4 L 2 = ω 0 2 − α 2 {\displaystyle \omega ={\sqrt {{1 \over LC}-{\frac {R^{2}}{4L^{2}}}}}={\sqrt {\omega _{0}^{2}-\alpha ^{2}}}} pro ω 0 2 > α 2 {\displaystyle \omega _{0}^{2}>\alpha ^{2}} představuje úhlovou frekvenci tlumeného kmitání.
Charakteristická rovnice výše uvedené homogenní diferenciální rovnice je ve tvaru:
a pro diskriminant uvedené kvadratické rovnice platí:
D > 0 {\displaystyle D>0} - řešením jsou dva různé reálné kořeny λ 1 {\displaystyle \lambda _{1}} a λ 2 {\displaystyle \lambda _{2}} a děj je aperiodický
D = 0 {\displaystyle D=0} - řešením jsou dva shodné reálné kořeny λ 1 = λ 2 {\displaystyle \lambda _{1}=\lambda _{2}} a děj je na mezi periodicity
D < 0 {\displaystyle D<0} - řešením jsou dva kořeny komplexně sdružené a děj je periodický (viz řešení výše uvedené diferenciální rovnice).
RLC obvod je tvořen zdrojem střídavého elektrického napětí a sériovým zapojením ideálního rezistoru, ideální cívky a ideálního kondenzátoru a je modelován rovnicí (2.Kirchhoffův zákon):
a kde ω {\displaystyle \omega } představuje úhlovou frekvenci kmitání střídavého napětí.
Řešení výše uvedené rovnice ve tvaru:
dosaďme do výše uvedené rovnice, pak dostaneme: