Jedná se o nejstarší pražské nádraží. Původně zde začínala nákladní Lánská koněspřežka, která od r. 1830 sloužila zejména pro dopravu dřeva z Křivoklátských lesů. Stanice byla umístěna vně města u křižovatky cest za Píseckou bránou, nedostatečné dopravní spojení této lokality s centrem města vyřešila tehdy zbudovaná Chotkova silnice. Z doby vzniku nádraží, z r. 1831, pochází i původní nádražní budova, která v upravené podobě dosud stojí za kolejištěm naproti současné budově.
Za první republiky nádraží využíval prezident T. G. Masaryk pro cesty do lánského zámku. V roce 1927 byl zde zřízen prezidentský salonek s příjezdovou rampou a samostatným nástupištěm.
Budovy
Nádražní budova, pohled z Bachmačského náměstí, v popředí prezidentská rampa.
V areálu je dochovaná původní, nejstarší pražská nádražní budova z roku 1831, dostavovaná v letech 1863 až 1869.
Drážní vodojem z roku 1872. Vodojem měl v přízemí kotel, od něho procházel komín ocelovou vodní nádrží umístěnou v patře. Jedná se o nejstarší drážní vodojem v Praze.
Současná budova byla postavena roku 1873. Ke střední patrové části přiléhají dvě křídla zakončená patrovými pavilony. Po celé délce probíhá stříška na litinovýchsloupech. V přízemí na západní straně je prezidentský salónek, se stavebně odděleným nástupištěm a do ulice doplněný malou příjezdovou rampou. Původní vzhled budovy narušují novodobé půdní přístavby na všech třech patrových částech nádraží. Ve východní části budovy je restaurace se zahrádkou, která slouží i jako hudební klub.
Poblíž nádraží se nachází významný dopravní uzel tramvajové a autobusové dopravy při stanici metra Hradčanská.
Budoucnost
Nádraží leží na uvažované rychlodráze na letiště a do Kladna. Navrhované bylo také vytvoření podzemního nástupiště s přímým spojením s podchodem a vestibulem stanice metra.
Zajímavosti
Stanice je vybírána jako lokace pro filmování historických filmů, domácích i zahraničních. Mezi mnohými např.:
.jpg)
.jpg)
