Polevik je polní duch v ruském folklóru.[1] Je nazýván také polevoj a odpovídá mu běloruský bělun, ukrajinská žitná bába či matka, haličský žitný děda, česká žithola a kosířka nebo lužická serpolnica, serpyšyja, serpelbaba, atd.
Velikost těchto duchů často odpovídá výšce obilí a nabývají různých podob. Bělun má podobu bílé kudrnaté postavy, žitný děda má tři hlavy a ohnivé jazyky, kosířka a serpolnica je vybavena kosou. Někteří z nich jsou dobrotiví a obdarovávají lidi co k nim mají úctu, jiní pole střeží, především před dětmi, jako žithola.
Kosířka také dává lidem hádanky a trestá ty co nedokáži odpovědět, podobně jako řecká sfinga v mýtu o Oidipovi. Také vyhání během poledne lidi z polí, podobně jako polednice.
Perun • Chors-Dažbog • Mokoš • Stribog • Simargl
Veles • Svarožic • Trojan • Zbručský idol[p. 1]
Jarilo • Rod • Rožanice • Dyj • Diva • Kostroma • Marena • Ognyena (Ohnivá Marie)
Baba Jaga • běsové • domovoj • Kostěj • lešij • Polevik • rusalky • Vij • víly • vlkodlaci • zmej
Svarožic (Radegast) • Svantovít • Jarovít • Rujevít • Porenut (Turupit) • Porevít • stodoranský Triglav[p. 2] • Černoboh • Černohlav • Pizamar • bohové-blíženci • Hennil
Prove • Podaga • Živa • Svarožic (Radegast)
Triglav • Jarovít • Wolinský idol • Wolinské kopí
Morana • Devana • Lada • Lado • Lel a Polel • Jessa • Kresnik • Pogoda
čerti • ludkové • rusalky • sudičky • upíři • víly • vodníci • vlkodlaci • kresnik (zduhač) • zmej
Svarog • Perun • Dodola (Perperuna) • Veles • Trojan • German
Bělbog • Vesna • Dzidzileyla • Čislobog • Flins • Jutrobog • Krodo • Karevít • Kupalo • Koljada (Koleda) • Pohvizd • Pripegala • Siebog • Zora • Zelu
Čech, Lech a Rus (Praotec Čech, kníže Lech, kníže Rus) • Český dynastický mýtus • Ilja Muromec • Polský dynastický mýtus • Slovo o pluku Igorově
Bujan • Nav • Irij
Dožínky • Dziady • Hromnice • Kupadelné svátky • Kračun • vynášení smrti (vítání jara)
slovanské náboženství • rodnověří • lužickosrbská mytologie • indoevropské náboženství • Prillwitzské idoly • inglismus • Velesova kniha