Podhořany u Ronova

Podhořany u Ronova
Hostinec
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Heřmanův Městec
Obec s rozšířenou působností	Chrudim (správní obvod)
Okres	Chrudim
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°56′10″ s. š., 15°32′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	263 (2024)[1]
Rozloha	5,34 km²[2]
Katastrální území	Podhořany u Ronova
Nadmořská výška	284 m n. m.
PSČ	538 03, 538 41
Počet domů	139 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Podhořany u Ronova 102 538 41 Podhořany u Ronova nad Doubravou [e-mail]
Starostka	Lenka Štěpánková
Oficiální web: www.podhorany.cz
Podhořany u Ronova
Další údaje
Kód obce	572039
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podhořany u Ronova jsou obec v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Obec leží na silnici I/17 a nachází se na úpatí Železných hor. Žije zde 263^[1] obyvatel.

Historie

Okolí Podhořan bylo už odnepaměti^[kdy?] využíváno jako významná obchodní stezka mezi Litomyšlí a Prahou (tzv. Trstenická stezka). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356. Jedněmi z prvních majitelů podhořanského panství byl rod Slavatů z Chlumu. V 16. století byly nejvýznamnějšími majiteli Gerštorfové. V té době zahrnovalo podhořanské panství také obec Turkovice s kostelem svatého Martina, kde se dodnes nachází kamenné náhrobky patřící šlechtickému rodu Gerštorfů. V Podhořanech se v té době nacházel tvrz, pivovar, později též lihovar a cihelna. V roce 1798 odkoupil podhořanské panství hrabě Arnošt Pachta z Rájova, který se významně podílel na přestavbě turkovického kostela.

V roce 1866 se obce významně dotkla prusko-rakouská válka. Korunní princ Fridrich Vilém I. se ubytoval v podhořanském zámku a vojska odtáhla na Borovou u Chotěboře, kde se střetla s rakouskými oddíly. Při zpátečním tažení vojsk byla do vsi zavlečena epidemie tzv. pruské cholery, které v obci podlehlo 24 lidí. Jako památka na krušné časy byla na kopci nad obcí vystavěna zděná kaplička s malbou svatého Václava na koni.

Roku 1868 byla v obci zřízena poštovní stanice. V roce 1859 za 185 000 zlatých koupil dvůr pan Alois Welz^[4] a dědictvím přešel do vlastnictví paní Kláry Riedlové rozené Welzové.

Během první světové války padlo 9 mužů^[5] povolaných do zbraně, jejichž jména se nachází na návsi na pomníku z roku 1932. V roce 1919 byla ve vsi vybudována četnická stanice a v roce 1934 založena plachtařská škola, která byla základem pro dnešní letiště sportovních letadel.^[6]

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Z Podhořan uprchli v roce 1742 přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito nekatolíci:^[7]

• Pavel Jelínek (* 1689), mlynář. Emigroval s manželkou, třemi syny a dvěma dcerami. On a Matěj Jelínek patří mezi zakladatele druhé české exulantské obce v pruském Slezsku. Tuto obec pojmenovali exulanti na počet pruského krále Friedrichův Tábor. V roce 1765 tu žilo 54 českých rodin, ve vedlejším Malém Táboře žilo dalších 14 českých rodin.
• Matěj Jelínek, syn Pavlův, (* cca 1712). Dne 3. února 1744 se v Münsterbergu oženil s Alžbětou Veselovskou. I tato rodina patří k zakladatelům Friedrichova Tábora..
• Pavel Jelínek, vrchnostenský sluha. Emigroval s manželkou. Další osud není znám.
• Jan Schreiber (* 1713), emigroval s manželkou. Patří mezi zakladatele Husince, první české exulantské obce v pruském Slezsku.
• Jiří Schreiber (* 1707), emigroval s manželkou, hospodář. Patří mezi zakladatele Friedrichova Tábora.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[8]^[9]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	726	743	685	636	677	629	577	436	469	461	419	326	299	244	246
Počet domů	106	107	106	108	106	109	112	125	119	121	113	133	140	142	139

Obecní správa

Mezi lety 1869–1988 Podhořany u Ronova byly obcí v okrese Čáslav (1869–1950) a později v okrese Chrudim. Od 1. ledna 1989 do 28. února 1990 patřily jako část města k Ronovu nad Doubravou a od 1. března 1990 jsou opět samostatnou obcí.^[10]

Části obce

• Podhořany u Ronova
• Bílý Kámen
• Nový Dvůr

Obecní symboly

Dne 24. února 2011 byl obci udělen znak a vlajka při příležitosti oslav výročí 655 let od založení obce. Znak a vlajku předávala předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miroslava Němcová.^[11] Obecní symboly jsou připomínkou významných majitelů panství – vladyků z Chlumu (tři zlatá břevna v modrém poli) a rytířů z Gerštorfu (helm s klenotema přikryvadly). Trojice kůlů symbolizuje tři místní části obce (Podhořany, Bílý Kámen a Nový Dvůr).

Pamětihodnosti

Zámek Podhořany

Podrobnější informace naleznete v článku Podhořany (zámek).

První zmínky o tvrzi v Podhořanech nalézáme již v zemských deskách ze 14. století. V 19. století byla tvrz přestavěna na zámek a v roce 1898 získal zámek novorenesanční podobu. Za druhé světové války sloužil zámek německé posádce, po osvobození Československa je vystřídali vojáci sovětští. Zámek byl poté zkonfiskován na základě Benešových dekretů.

V roce 1947 byla v obci zřízena střední škola, která od roku 1953 sídlila v podhořanském zámku. 1. září 1975 došlo ke zrušení druhého stupně základní školy a většina žáků byla přesunuta do Ronova nad Doubravou, Vrdů a Heřmanova Městce. Poté už škola fungovala pouze jako dvoutřídka a v roce 1979 byla činnost školy ukončena. Od osmdesátých let budova zámku a přilehlý park chátrají, i přes četné snahy nalézt pro celý areál nové využití. V 90. letech budova vyhořela a poté představovala pouze zbořeniště. V roce 2020 podlehla budova demolici. ^[12] V současné době se zde nachází lokalita se stavebními parcelami.

Hospoda

V 19. století byl při silnici z Heřmanova Městce do Čáslavi vystavěn Zájezdní hostinec – výsadní hostinec s přípřežnými koňmi. Za poplatek pomáhali vyvést povozy přes hřeben Železných hor. Pro příliš obtížné stoupání přes podhořanský kopec se v roce 1839 začala budovat nová silnice – podhořanské serpentiny, které jsou dnes pro obec charakteristické.^[13]

Kaple svatého Václava

Kaple svatého Václava byla postavena na konci 19. století na kopci nad obcí Podhořany u Ronova nad Doubravou. Jedná se o zděnou kapličku s malbou svatého Václava na koni. Poblíž kapličky se nacházel motorest U Svatého Václava, místo něj byla v roce 2023 zprovozněna svatební stodola Pierre(https://samotapierre.cz/) Kaple byla založena na památku těžkých časů v době prusko-rakouské války. Tehdy byla procházejícím vojskem do vsi zavlečena cholera, na kterou v obci zemřelo 24 lidí.

Významné osobnosti

Exulanti. Zakladatelé obcí Husinec a Friedrichův Tábor v pruském Slezsku (dnes Polsko). Jejich potomci spoluzakládali další města.

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Z Welzových poznámek a výpisů ze zemských knih. [online]. podhorany.cz [cit. 2015-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-05. 
5. Ivo Šťastný. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. 
6. Východočeský aeroklub Pardubice [online]. Dostupné online. 
7. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 433.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
11. Udělené symboly – Podhořany u Ronova [online]. 2011-02-24 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
12. BRNUER, Jaroslav. Stručná historie školy podhořanské [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-20. 
13. Oficiální stránky obce Podhořany u Ronova [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Podhořany u Ronova na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Podhořany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Podhořany u Ronova v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Portály: Česko | Geografie