Klešice jsou obec v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Leží v nadmořské výšce 252 metrů. Včetně části Nákle v obci žije 434[1] obyvatel. K obci patří také bývalý mlýn Lukavec pod Jezbořicemi.
Historie
První písemná zmínka o Klešicích pochází z roku 1257.[4] Od 14. století až do roku 1848 (zrušení poddanství) byla obec hospodářsky, správně i soudně podřízena stejné vrchnosti jako sousední Heřmanův Městec. Pro obec byla důležitá převážně zemědělská produkce. Vsí protéká potok a už v roce 1448 zde byly tři mlýny. Klešice zůstaly až do roku 1945 majetkem Kinských.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
392
410
404
389
386
401
384
286
307
262
241
244
279
380
398
Počet domů
58
50
53
57
58
58
67
74
73
69
70
88
95
124
139
Obecní správa
Mezi lety 1869–1975 Klešice byly obcí v okrese Chrudim. Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 patřily jako část města k Heřmanovu Městci a od 1. ledna 1992 jsou opět samostatnou obcí.[7]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.[8] Znak obce má v pravé polovině stříbrný leknínový list na červeném poli a v levé polovině je modrý hrozen vína na zlatém poli.
Mateřské školy, základní škola a lékařské služby jsou zajištěny v sousedním Heřmanově Městci vzdáleném 2,5 kilometru. Obcí vede několik autobusových linek. Díky velkému zájmu o stavební parcely se vesnice neustále rozšiřuje. V Klešicích jsou v provozu dva hostince a prodejna smíšeného zboží. Působí zde zemědělské firmy, autoopravny, autodopravní firmy a zahradní centrum (Školky ALEJ).
Od roku 1886 působí v Klešicích Sbor dobrovolných hasičů, který je i hlavním organizátorem kulturního dění v obci. V roce 2001 získali klešičtí hasiči u příležitosti 115. výročí založení SDH právo užívat znak a prapor. Sbor dobrovolných hasičů pořádá v Klešicích hasičský ples, dětský karneval, den dětí, letní tábor pro mladé hasiče, posvícenskou zábavu, „Staročeskou“ krojovanou pomlázku a různé společenské večery.
Pamětihodnosti
Mezi kulturní památky patří bývalá sýpka v panském dvoře a dům s naznačeným dřevěným hrázděním. Je zde také několik drobných památek jako je Křížek svatého Jana Nepomuckého, socha svatého Jana Nepomuckého, zvonice, Boží muka, Korabův a Hamplův mlýn. Do roku 1929 byla u Korabova mlýna dřevěná varna povidel, která je nyní součástí expozice na Veselém Kopci.
↑Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 232.