Obec Podbořanský Rohozec (do roku 1949 Německý Rohozec,[4] německy Deutsch Rust, dříve také Teutschenrust) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 165[1] obyvatel. Jihozápadně od vesnice pramení Dolánecký potok.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1424.
Podle záměru zmenšení vojenského újezdu Hradiště se od 1. ledna 2016 připojila k obci Podhořanský Rohozec katastrální území Podbořanský Rohozec u Hradiště I a Podbořanský Rohozec u Hradiště II, čímž se pod správu obce dostalo sídlo Bukovina a drobné osady Střelnice a Ořkov. O obě území (celkem cca 7,238 km²) se zároveň rozšířil Ústecký kraj.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 598 obyvatel (z toho 262 mužů), z nichž bylo jedenáct Čechoslováků, 581 Němců a šest cizinců. Až na čtyři evangelíky a dvacet židů se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 571 obyvatel: 39 Čechoslováků, 524 Němců, pět Židů a tři cizince. Většina byla římskými katolíky, ale žili zde také čtyři evangelíci, třináct židů a jeden člověk bez vyznání.[6]
Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[7][8]
|
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011
|
Obyvatelé
|
603 |
604 |
554 |
548 |
583 |
598 |
571 |
167 |
216 |
239 |
180 |
132 |
129 |
119
|
Domy
|
77 |
80 |
87 |
91 |
95 |
99 |
107 |
80 |
58 |
58 |
48 |
61 |
61 |
41
|
Židovská komunita
Počátek židovského osídlení Podbořanského Rohozce (dříve Německého Rohozce) se datuje k polovině 17. století a následně kontinuálně pokračuje až do druhé světové války. Svého vrcholu dosáhlo v polovině 19. století, kdy židé (celkem 290 osob) v roce 1864 tvořili 50 % všech obyvatel obce. V obci existovaly tři židovské sídelní okrsky, které v první polovině 19. století sestávaly z přibližně 26 domů. Přibližně polovina židovských domů se v různých přestavbách dochovala. V obci postupně existovaly dvě synagogy; starší, z počátku 18. století, byla v roce 1816 nahrazena novější stavbou v jižní části návsi. K bohoslužbám byla využívána do první světové války, ve 30. letech došlo k její přestavbě na obytný dům a v roce 1956 byla zbořena. Do dnešní doby se dochoval židovský hřbitov z roku 1856, asi 300 metrů východně od centra obce, čítající na 90 náhrobků. Hřbitov byl zdevastován během druhé světové války a za minulého režimu.[9]
Pamětihodnosti
Rodáci
Galerie
-
Obecní úřad
-
Domy na návsi u kaple
-
Bytový dům
-
Tvrziště Budiš
-
Židovský hřbitov
Spolky
- Honební společenstvo Podbořanský Rohozec
- Rohozecký spolek kultury
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 300.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Budiš – tvrz, s. 58.
- ↑ Dub v Podbořanském Rohozci [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Dub u Nové Vsi [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.
- ↑ MARTÍNEK, Jiří. Eduard Glaser – Čech se zájmem o Jemen [online]. Hedvábná stezka, 2011-11-23 [cit. 2012-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-03.
- ↑ Bezirksschulinspektor Eduard Wenisch gestorben. Deutsche Zeitung Bohemia. 1929-02-19, roč. 102, čís. 43, s. 4. Dostupné online [cit. 2015-05-25].
Externí odkazy