Philip Roth

Philip Roth
Philip Roth
	Philip Roth roku 1973
Rodné jméno	Philip Milton Roth
Narození	19. března 1933; Newark, New Jersey
Úmrtí	22. května 2018 (ve věku 85 let); Manhattan
Příčina úmrtí	srdeční selhání
Místo pohřbení	Bard College Cemetery
Povolání	romanopisec, esejista
Národnost	USA
Alma mater	Chicagská univerzita
Období	1959–současnost
Žánr	literární fikce
Významná díla	Portnoyův komplex (1969), Americká idyla (1997)
Ocenění	1960 • Národní knižní cena; 1995 • Národní knižní cena; 1998 • Pulitzerova cena; 2001 • Cena Franze Kafky; 2011 • Mezinárodní Man Bookerova cena
Manžel(ka)	Margaret Martinson Williams (1959-1963); Claire Bloom (1990-1994)
Vlivy	John Updike; Primo Levi; Louis-Ferdinand Céline; Charlotte Brontëová; Henry James; … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philip Milton Roth (19. března 1933 Newark, New Jersey – 22. května 2018^[1]^[2]^[3] Manhattan, New York) byl americký spisovatel. Do americké literatury vstoupil v roce 1959 povídkovou sbírkou Goodbye Columbus a od té doby se stal jedním z nejoceňovanějších autorů své generace. Dvakrát získal Národní knižní cenu a stejně tak i Cenu amerických knižních kritiků a řadu dalších ocenění. V roce 1998 svoji sbírku obohatil i o prestižní Pulitzerovu cenu. Řadu literárních ocenění získal i v zahraničí, zejména v Británii a ve Francii. V roce 2003 mu byl na Harvardově univerzitě udělen ceněný titul Doctor of Letters, doktorát za literaturu. Roth je znám svými silně autobiografickými postavami, svým filozofickým a formálním stíráním rozdílů mezi skutečností a smyšlenkou, důmyslně vynalézavým stylem svého vyprávění a svým provokativním odhalováním americké židovské identity.^[4]

Životopis

Narodil se jako druhé dítě v židovské rodině, jejíž předci se do Ameriky přistěhovali z polské Haliče. Vyrostl v převážně židovské čtvrti města Newark zvané Weequahic, kde také v roce 1950 absolvoval střední školu (o zdejším studiu se zmiňuje zejména v románu Portnoyův komplex). Poté vystudoval soukromou Bucknellovu univerzitu v Pensylvánii, kde byla jeho oborem angličtina. Pokračoval pak dál postgraduálním studiem na Chicagské univerzitě, kde získal akademický titul v oboru anglická literatura. Po ukončení studia zde krátce působil jako asistent, poté vyučoval tvůrčí psaní na univerzitě v Iowě a na prestižní Princetonské univerzitě. Ve své akademické dráze pak pokračoval na Pensylvánské univerzitě, kde až do roku 1991, kdy ukončil svoji akademickou kariéru, přednášel literární komparatistiku.

V době svého pobytu v Chicagu se Roth seznámil se spisovatelem Saulem Bellowem a s Margaret Martinsonovou, jež se stala jeho první ženou. Jejich rozvod v roce 1963 a smrt Martinsonové při autonehodě v roce 1968 zanechaly v jeho díle trvalou stopu. Rothova první žena byla totiž vzorem pro několik ženských postav v jeho románech, zejména pro Lucy Nelsonovou v When She Was Good a pro Maureen Tarnopolovou v My Life As a Man.

Než v roce 1959 vyšla jeho první kniha, sloužil Roth nejprve dva roky v armádě a poté psal povídky a literární kritiky pro různé časopisy.

Některé události z Rothova života upoutaly čas od času pozornost médií. V roce 1990 se oženil se svojí dlouholetou přítelkyní anglickou herečkou Claire Bloomovou, načež se v roce 1994 rozvedli. V roce 1996 vydala Bloomová vzpomínkovou knihu Leaving a Doll's House, v níž detailně popisuje jejich manželství. Mnohé z toho, co napsala, bylo pro Rotha značně nelichotivé. Na oplátku některé momenty z Rothova I Married a Communist (Vzala jsem si komunistu) považovali kritici za zastřené vyvracení obvinění zveřejněných Bloomovou.

Philip Roth a Československo

V roce 1972 přijel Philip Roth do Prahy^[5], která ho zajímala jako město Franze Kafky, a setkal se s českými zakázanými autory (Ivanem Klímou, Milanem Kunderou, Karolem Sidonem, Milanem Uhde, Ludvíkem Vaculíkem, Karlem Peckou a dalšími). Jejich nelehké osudy ho zaujaly natolik, že se do Prahy v 70. letech pravidelně vracel až do doby, než mu v roce 1976 nebylo uděleno vízum. Návštěvy Československa za železnou oponou byly pro něj transformativní zkušeností a únikem před kontroverzní slávou, s níž se musel vyrovnávat po úspěchu románu Portnoyův komplex (1969).

Mezi svými cestami do Československa se stýkal v New Yorku s českou komunitou, navštěvoval přednášky Antonína Liehma o české kultuře a redigoval pro nakladatelství Penguin řadu východoevropských románů. "Svůj život v New Yorku po Portnoyovi jsem žil v české komunitě emigrantů, kterým jsem naslouchal, naslouchal a naslouchal. Každý večer jsem jedl v českých restauracích v Yorkvillu, mluvil jsem s každým, kdo chtěl mluvit se mnou, a odpoutal se od všech kravin spojených s Portnoyem," uvedl o svém českém období Philip Roth. Později své zážitky z Prahy zpracoval v románu Pražské orgie (1985). Český vliv a české postavy lze najít v několika dalších románech — v Profesoru touhy (postava českého profesora Zdeňka Stříbrného), v Elévovi či Milostných rozmluvách. Hned po sametové revoluci v roce 1990 do Prahy opět přijel a vedl s Ivanem Klímou dlouhý rozhovor, který vyšel knižně jako Rozhovor v Praze.

Za svou pomoc, kterou Philip Roth poskytoval v 70. a 80. letech spisovatelům v bývalém Československu a v dalších zemích tehdejšího východního bloku, byl 30. dubna 2013 oceněn cenou Mezinárodního PEN klubu a Allenovy nadace za službu literatuře. Při slavnostním převzetí ceny Roth zavzpomínal na to, jak "důkladného vzdělání" se mu dostalo od přátel ve východní Evropě o životě v totalitním režimu. Hovořil o tom, jak někteří z nejschopnějších lidí v Československu nesměli psát nebo cestovat a museli vykonávat podřadné práce jako prodávat cigarety nebo mýt okna.

Bibliografie

Česká bibliografie je začleněna přímo do popisu Rothových děl a jsou uvedeny i práce, které dosud nebyly přeloženy do češtiny, překlad titulu je pak uveden tučně v lomené závorce /Takto/. Zejména u nepřeložených knih se stává, že je k nim odkazováno pod různými českými jmény, bibliografie se snaží zaznamenat všechna známá.

Romány

Sbohem, město C. a pět povídek (Goodbye, Columbus, 1959)
- Sbohem, město C., Odeon, Praha 1966, přeložila Heda Kovályová
- Sbohem, město C. a pět povídek, Mladá fronta, Praha 2012, přeložil Jiří Hanuš
Ať se děje, co se děje (Letting Go, 1962)
- Odeon, Praha 1968, přeložili Rudolf a Luba Pellarovi
When She Was Good (/Když byla hodná/, 1967)
Portnoyův komplex (Portnoy's Complaint, 1969)
- Odeon, Praha 1992, přeložili Rudolf a Luba Pellarovi
- Euromedia Group, Praha 2006 (edice Světová literatura Lidových novin; sv. 49), přeložili Rudolf a Luba Pellarovi, ISBN 80-86938-57-3
- Mladá fronta, Praha 2011, přeložili Rudolf a Luba Pellarovi, ISBN 978-80-204-1766-4
Our Gang (/Náš klan/, 1971)
Ňadro (The Breast, 1972)
- Mladá fronta, Praha, 2015, přeložil Jiří Hanuš, ISBN 978-80-204-3842-3
The Great American Novel (/Velký americký román/, 1973)
Žít jako muž, (My Life As a Man, 1974)
- Mladá fronta, Praha 2017
Profesor touhy (The Professor of Desire, 1977)
- Mladá fronta, Praha 2011, přeložil Jiří Hanuš, ISBN 978-80-204-2490-7
Elév (The Ghost Writer, 1979)
- Odeon, Praha 1985, přeložila Olga Špilarová, doslov napsal Josef Jařab
- Mladá fronta, Praha 2014, přeložila Olga Špilarová, ISBN 978-80-204-2550-8
Zuckerman zbavený pout (Zuckerman Unbound, 1981)
- Mladá fronta, Praha 2013, přeložil Jiří Hanuš, 978-80-204-2508-9
Hodina anatomie (The Anatomy Lesson, 1983)
- Odeon, Praha 1991, přeložil Pavel Dominik, doslov napsal František Fröhlich, ISBN 80-207-0254-7
- Mladá fronta, Praha 2014, přeložil Pavel Dominik, ISBN 978-80-204-2551-5
Pražské orgie (The Prague Orgy, 1985)
- Sixty-Eight Publishers, Toronto 1988, přeložili Jiřina a Karel Kynclovi
- Evropský kulturní klub 1990
- Mladá fronta, Praha 2014, přeložili Jiřina a Karel Kynclovi, 978-80-204-2552-2
Druhý život (The Counterlife, 1986)
- Mladá fronta, Praha 2010, přeložil Jiří Hanuš, ISBN 978-80-204-1763-3
Milostné rozmluvy (Deception: A Novel, 1990)
- Melantrich, Praha 1993, přeložil Jiří Hanuš
Operace Shylock (Operation Shylock: A Confession, 1993)
- Hynek, Praha 1999, přeložili Rudolf a Luba Pellarovi
- Mladá fronta, Praha 2008, přeložili Rudolf a Luba Pellarovi, ISBN 978-80-204-1696-4
Sabbathovo divadlo (Sabbath's Theater, 1995)
- Mladá fronta, Praha 2008, přeložil Jiří Hanuš, ISBN 978-80-204-1760-2
- kniha získala roku 1995 prestižní Národní knižní cenu
Americká idyla (American Pastoral, 1997)
- Volvox Globator, 2005, přeložili Rudolf a Luba Pellarovi, ISBN 80-7207-563-2
- Mladá fronta, 2009, přeložili Rudolf a Luba Pellarovi, ISBN 978-80-204-1762-6
- román byl roku 1998 oceněn Pulitzerovou cenou za beletrii
Vzala jsem si komunistu (I Married a Communist, 1998)
- Mladá fronta, Praha 2010, přeložila Jana Hejná, ISBN 978-80-204-1759-6
Lidská skvrna (The Human Stain, 2000)
- Volvox Globator, Praha 2005, přeložil Jiří Hanuš, ISBN 80-7207-582-9
- Mladá fronta, Praha 2009, přeložil Jiří Hanuš, ISBN 978-80-204-1764-0
Umírající zvíře (The Dying Animal, 2001)
- Mladá fronta, Praha 2007, přeložil Jiří Hanuš, ISBN 978-80-204-1695-7
Spiknutí proti Americe (The Plot Against America, 2004)
- Volvox Globator, Praha 2006
- Mladá fronta, Praha 2012
Jako každý člověk (Everyman, 2006)
- Mladá fronta, Praha 2009, přeložil Miroslav Jindra, ISBN 978-80-204-1761-9
Duch odchází (Exit Ghost, 2007)
- Mladá fronta, Praha 2008, ISBN 978-80-204-1794-7
Rozhořčení (Indignation, 2008)
- Mladá fronta, Praha 2015, přeložil Šimon Pellar, ISBN 978-80-204-2033-6
Pokoření (The Humbling, 2009)
- Mladá fronta, Praha 2011, ISBN 978-80-204-2034-3
Nemesis (Nemesis, 2010)
- Mladá fronta, Praha 2013, přeložila Jana Hejná, ISBN 978-80-204-2549-2

Non-fiction

Reading Myself and Others (/Jak čtu sám sebe a druhé/, 1975)
- sbírka esejů
The Facts: A Novelist's Autobiography (/Fakta/, 1988)
Ivan Klíma — Philip Roth. Rozhovor v Praze (1990)
- Evropský kulturní klub, Praha 1990, původní článek z The New York Review z 12. 4. 1990 přeložila Zora Wolfová
Odkaz: skutečný příběh (Patrimony: A True Story, 1991)
- Hynek, Praha 1995, přeložili Rudolf a Luba Pellarovi, doslov napsal Josef Jařab

Literární ocenění

1960 Národní knižní cena za Sbohem, město C.
1986 Cena Kruhu amerických knižních kritiků za román The Counterlife
1991 Cena Kruhu amerických knižních kritiků za dílo Odkaz: skutečný příběh
1994 PEN/Faulknerova Cena za beletrii za román Operace Shylock
1994 Cena Karla Čapka^[6] (tuto cenu obdržel ve stejný rok i Günter Grass)^[6]
1995 Národní knižní cena za román Sabbathovo divadlo
1998 Pulitzerova cena za beletrii za román Americká idyla
1998 Vyslanecká knižní cena anglofonní unie za román Vzala jsem si komunistu
1998 Národní medaile umění
2000 Cena za nejlepší cizojazyčnou knihu (Francie) za román Americká idyla
2001 PEN/Faulknerova cena za beletrii za román Lidská skvrna
2001 Zlatá medaile Americké akademie umění za literaturu
2001 Literární cena WH Smithe za román Lidská skvrna
2001 Cena Franze Kafky^[6] (Philip Roth coby vůbec její první držitel)^[6]
2002 Cena národní knižní nadace za vynikající přínos americké literatuře
2002 Medicejská cena za zahraniční literaturu (Francie) za román Lidská skvrna
2003 Čestný doktorát za literaturu na Harvardově univerzitě
2005 Cena Sidewise za alternativní historii za román Spiknutí proti Americe
2005 Cena Jamese Fenimorea Coopera za nejlepší historický román za Spiknutí proti Americe
2006 PEN/Nabokovova cena za celoživotní dílo
2007 PEN/Faulknerova cena za beletrii za román Jako každý člověk
2007 PEN/Saul Bellowova cena za americkou beletrii
2010 Hadadova cena časopisu The Paris Review za nevšední literární angažovanost
2011 Mezinárodní Man Bookerova cena
2012 Cena knížete asturského za literaturu
2013 Cena Mezinárodního PEN klubu a Allenovy nadace za službu literatuře

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Philip Roth na anglické Wikipedii.

↑ Zemřel americký spisovatel Philip Roth, v 70. letech jezdil do ČSSR. iDNES.cz [online]. 2018-05-23 [cit. 2018-05-23]. Dostupné online.
↑ BETZ, Bradford. Philip Roth, fearless and celebrated author, dies at 85 [online]. Fox News, AP [cit. 2018-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Pulitzer-winning author Philip Roth dies at 85, says agent [online]. Reuters, 2018-05-23 [cit. 2018-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-23. (anglicky)
↑ U.S. Department of State, U.S. Life, "American Prose, 1945-1990: Realism and Experimentation" Archivováno 4. 3. 2011 na Wayback Machine.
↑ KOY, Christopher. Philip Roth’s Fiction about Czechs and Kafka [online]. University of West Bohemia, 2002 [cit. 2008-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d Zemřel Philip Roth. Roš chodeš, Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku. 06. 2018, roč. 80, čís. 5778, s. 28. Ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online. ISSN 68 121074 68.

Literatura

COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky)
FRÖHLICH, František. Příběh s překážkami. In: ROTH, Philip. Hodina anatomie. Praha: Odeon, 1991. Doslov k románu. ISBN 80-207-0254-7. S. 289–294.
ULMANOVÁ, Hana. Americká židovská literatura : sborník přednášek Hany Ulmanové z cyklu Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze říjen 2001 až červen 2002. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2002. 88 s. ISBN 80-85608-65-0. Kapitola Philip Roth, s. 52–60.
VANČURA, Zdeněk. Roth, Philip. In: Zdeněk Vančura a kolektiv. Slovník spisovatelů. Spojené státy americké. Praha: Odeon, 1979. S. 558–559.