Architektonické řešení pavilonu odpovídalo potřebě rychlé stavby, kterou podnik Brněnské veletrhy a výstavy především reagoval na velký tlak vystavovatelů na nárůst výstavní plochy. Jednalo se o velmi protáhlou přízemní budovu s vestavěnou galerií, jejíž konstrukce byla tvořena kombinací ocelových sloupů a prostorových trojúhelníkových prvků tvořících příhradovou desku.[1] Tento systém jehlanů ze svařených ocelových trubek byl ve své době často využívaný a Brněnské veletrhy a výstavy ho využily též u zmíněného pavilonu P, ale také u pavilonů K, K1, V, X či Transporta.[2] Pavilon neměl žádné otápění a jeho fasáda, kombinující prosklené stěny s profilovaným vlnitým plechem, nebyla tepelně izolována. Vnější vzhled vylepšovala terasa se schodištěm ke galerii, kde byly kancelářské místnosti.[1]
Část pavilonu na jižní straně byla zbourána v 90. letech 20. století.[3][4] Zbytek budovy zůstal využíván až do ledna roku 2010, kdy se pod náporem sněhu zřítila jeho střecha a celá stavba musela být demolována.[5]
Reference
↑ abMÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště : stavba století : stavební vývoj 1928–2002. Brno: Veletrhy Brno, [2002]. ISBN80-7293-049-4. Kapitola Pavilony P, R.
↑MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště : stavba století : stavební vývoj 1928–2002. Brno: Veletrhy Brno, [2002]. ISBN80-7293-049-4. Kapitola Pavilon K.
↑Ortofoto 1990 [online]. Magistrát města Brna [cit. 2018-06-10]. Dostupné online.
↑Ortofoto 1997 [online]. Magistrát města Brna [cit. 2018-06-10]. Dostupné online.
↑PERINGEROVÁ, Gabriela. Výstaviště zbourá pavilon K. Může spadnout. Brněnský deník.cz [online]. 2011-01-06 [cit. 2018-05-13]. Dostupné online.