Pakudlanka jižní (Mantispa styriaca, synonymum Mantispa pagana) je druh hmyzu z řádu síťokřídlých. V Česku je pakudlanka chráněna zákonem jako kriticky ohrožený druh.[1]
Popis
Tělo má hnědožluté, dlouhé 12-25 mm[2]. Křídla s rozpětím 25-30 mm[2] jsou čirá s četnou žilnatinou. Předohruď má výrazně prodlouženou.[3] Přední pár nohou je přetvořen na loupeživý (uchvacovací) orgán, podobně jako u druhů z řádu kudlanek.[2][4]
Samička klade na podzim asi 300 vajíček,[3] která jsou uchycena na dlouhé stopce.[3] Larvy se vylíhnou ještě na podzim a nepřijímají potravu.[3] Přezimovávají schovány ve štěrbinách kůry stromů.[8] Po přezimování vyhledávají kokonypavouků, většinou z čeledi slíďakovitých, skákavkovitých nebo skálovkovitých, ve kterých se usídlují.[8][9] V kokonech někdy ještě nějakou dobu čekají až pavoučci dospějí do potřebné velikosti[9] a pak je vysávají zašpičatělým ústním ústrojím.[8] Může vysávat i pavoučí vajíčka.[4] Matka pavouků nechává pakudlanku v kokonu bez povšimnutí.[9] Po druhém svlékání se larva mění v pohyblivou kuklu, která se prokouše z kokonu pavouka ven.[9] Pavoučí samička až do této doby kokon hlídá.[8] Venku se z kukly později vylíhne dospělá pakudlanka.[9] Pakudlanka se vyskytuje na keřích nebo osamocených stromech. Živí se dravě, loví hlavně mouchy, které chytá za letu svými loupeživými končetinami.[9] Pohyb jejích lapacích nohou je extrémně rychlý, což jim umožňuje lovit i rychlé a hbité letce.
Ohrožení a ochrana
Pakudlanku ohrožuje hlavně ztráta biotopu například necitlivým zalesňováním nebo naopak odstraňováním solitérních keřů a stromů, které ke svému životu potřebuje. V ČR je druh chráněn podle zákona, přičemž jeho ochrana spočívá především v citlivém přístupu ke krajině.[4]
↑ abŠKAPEC, Ludvík. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR 3 - BEZOBRATLÍ. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1992. ISBN80-07-00402-5. S. 80–81.
