K prvnímu vyhlášení došlo v roce 1992, tehdy v kategorii klidová oblast. Za přírodní park bylo Řehořkovo Kořenecko vyhlášeno v roce 2000.[2]
Původní plán počítal s vyhlášením na území okresů Blansko a Prostějov v malé části okolo Horního Štěpánova , k vyhlášení nakonec došlo v mírně menším rozsahu pouze v prvním jmenovaném.[2] Celková rozloha tak činí 23,14 km².
Tato oblast je pojmenována podle místního umělce Františka Řehořka (1890-1982), který mimo jiné zobrazoval zdejší krajinu ve svých malbách.
Příroda
Oblast spadá do 5. jedlobukového vegetačního stupně.[2] Polovinu území je porostlá lesy, které jsou však z větší části zastoupeny smrkovou monokulturou, zbylá část je zemědělsky obhospodařována.[2] Zbytky bučin lze nalézt na Mojetínském hřbetu.[2]
Mezi samotou Pilka a osadou Melkov stojí kolem vyasfaltované lesní cesty Melkovská alej, která se v roce 2015 umístila na druhém místě v soutěži Alej roku.[3]
Nejvyšším vrcholem je Paprč, který dosahuje 721 m n. m.[2]
Geologie
Podloží je tvořeno drobami, slepenci a břidlicemi, nad nimi se v různých místech i přes provedené meliorační práce stále nacházejí podmáčené půdy.[2]
Hydrologie
Rybník v Pavlovském Dvoře
Hlavní sběrnicí vody je říčka Bělá, která pramení v jihovýchodní části parku, poté teče severně přes osadu Pavlov, odkud protéká skrze Pavlovské mokřady, kde napájí několik rybníků a sbírá vodu z tamějších rašelinišť. Poté teče dále na sever, kde u obce Horní Štěpánov tvoří severní hranici parku a po stočení k jihu jeho západní hranici. Zde protéká skrze přírodní památku Horní Bělá. Řehořkovo Kořenecko opouští Bělá v jeho jihozápadním cípu, když se vlévá do vodní nádrže Boskovice. Na území parku se do ní u přírodní památky Horní Bělá vlévá Podhora a u osady Melkov vtéká Benešovský potok s přítokem Višňového potoka.
Okolo Pavlovského dvora se nachází několik rybníků. Kvůli vysychání oblasti byly v roce 2015 provedeny záchranné práce, v rámci kterých byl odbahněn Červený rybník a postaven nový, dvouhektarový rybník.[4] Další vodní plocha se nachází u osady Melkov, jižně od ní se již za hranicí rozkládá vodní nádrž Boskovice.
Na území dnešní přírodní rezervace Pavlovské mokřady se dříve těžila rašelina, na začátku 60. let intenzivně.[2] Kvůli tomu byla oblast odvodněna a z biologického hlediska značně znehodnocena. Dnes se v místě nachází pouze zbytky rašelinišť a jezírka vzniklá těžbou.[2]
Fotogalerie
Cedule
Les mezi Kořencem a Benešovem
Meandry na horním toku Bělé
Přírodní památka Horní Bělá
Rozhraní přírodní rezervace Pod Švancarkou a přírodní památky Horní Bělá
Přírodní park Řehořkovo Kořenecko - pohled směrem na Kořenec od PP Horní Bělá
Přírodní rezervace Pavlovské mokřady
Panorama
360° panoramatický pohled na přírodní park Řehořkovo Kořenecko na východním okraji v blízkosti přírodní rezervace Lipovské upolínové louky
↑Přírodní parky Jihomoravského kraje [online]. Arcgis.com [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
↑ abcdefghijLACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
