Doba, do níž spadalo působení biskupa Oty, byla politicky neklidná. Údělná moravská knížata Konrád II. Znojemský, Vratislav Brněnský a Ota III. Dětleb a ještě někteří další moravští páni usilovali o svržení knížete Vladislava II. V roce 1142 vytáhli proti Praze, kterou se svými vojsky obsadili. Chrám svatého Víta, Václava a Vojtěcha a sousední klášter svatého Jiří zachvátil požár. Římskoněmecký král Konrád III., který přišel Vladislavovi na pomoc, se svým vojskem útočníky porazil. K usmíření a uklidnění situace ovšem vedl až zásah papežského legáta Kvida v roce 1143, vyslaného do Čech.
Činnost
Ke zvýšení duchovního povědomí mělo napomoci i zřízení kláštera Cîteaux založeného cisterciáckého řádu roku 1098, který již spravoval vícero pobočných klášterů v Bavorech a Francích. Během úřadování biskupa Oty vznikly následující kláštery:
Z důvodu zlepšení efektivity duchovní práce, rozčlenil biskup Ota svou farnost na několik menších oblastí duchovní správy. Inicioval také obnovu katedrály poškozené při bojích roku 1142.
Závěr života a skon
Křížové cesty v roce 1147 se již nemohl zúčastnit z důvodu vysokého věku. Zemřel 10. července1148 ještě před návratem vojska z výpravy.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto (Prag) na německé Wikipedii.
Literatura
Anton Frind: Die Geschichte der Bischöfe und Erzbischöfe von Prag. Calve’sche Universitäts-Buchhandlung, Prag 1873, str. 35–38
1 zemřel před vysvěcením na biskupa, 2 odstoupil před biskupským vysvěcením, 3 zemřel před zvolením, 4 vysvěcen v Římě na biskupa, svého úřadu se však fakticky nestihl ujmout, neboť zemřel cestou do Prahy
