Ostré (německy Westrum) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stávala v Doupovských horách šest kilometrů jižně od Klášterce nad Ohří v nadmořské výšce okolo 600 metrů.[1]
Název
Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Westrem (1488), Westrum (1591), Westrumb (1654) a Westrum (1787).[2]
Historie
První písemná zmínka o Ostrém je z roku 1488, kdy byla vesnice v deskách dvorských označena jako pustá u panství hradu Egerberk. Spolu s hradem ji roku 1623 jako pobělohorský konfiskát koupil Kryštof Šimon Thun a připojil ke Klášterci nad Ohří. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žili dva sedláci, pět chalupníků a jeden poddaný bez pozemků. Na kopcovitých neúrodných polích pěstovali žito, ale hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka a práce v okolních lesích.[3]
Vesnice měla půdorys okrouhlice. Do roku 1846 vzrostl počet domů ve vsi na patnáct a žilo v nich 75 obyvatel. Po zrušení patrimoniální správy se Ostré stalo roku 1850 obcí, ale už v roce 1869 bylo osadou Radnice. Tam byla také pošta, škola a sídlo farnosti. Ve druhé polovině devatenáctého století se v Ostrém pěstovaly brambory, pícniny a malé množství žita a ječmene. V období 1914–1924 ve vsi pracovala dámská krejčová, ale z dalších služeb byla k dispozici jen trafika.[3]
Vesnice zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během třetí etapy rušení sídel. Úředně byla zrušena k 15. květnu 1954.[3]
Přírodní poměry
Ostré stávalo v katastrálním území Žďár u Hradiště (původní katastrální území vesnice měřilo 2,08 km²[3]) v okrese Karlovy Vary, asi čtyři kilometry jihovýchodně od Kotviny. Nacházelo se v nadmořské výšce okolo 590 metrů v údolí na jihovýchodním úbočí vrchu Plešivec (661 metrů). Oblast leží v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[4] Půdní pokryv tvoří v širším okolí kambizem eutrofní.[5] Místem, kde vesnice stávala, protéká drobný pravostranný přítok Donínského potoka.[5]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Ostré stálo v mírně teplé oblasti MT3,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 64 obyvatel (z toho třicet mužů) německé národnosti, kteří byli kromě dvou evangelíků římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 59 obyvatel německé národnosti. S výjimkou dvou lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[8]
Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
|
|
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950
|
| Obyvatelé
|
60 |
94 |
79 |
68 |
69 |
64 |
59 |
16
|
| Domy
|
14 |
15 |
16 |
14 |
14 |
13 |
14 |
10
|
Odkazy
Reference
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-06]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 295–296.
- ↑ a b c d BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Ostré, s. 80.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-11]. Dostupné online.
- ↑ a b CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-11]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
Literatura
- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Ostré – Westrum, s. 55.
Externí odkazy
,_historick%C3%A1_ortofotomapa_(50._l%C3%A9ta).jpg)
