Olga Vasiljevna Morozovová, provdaná Olga Rubinovová (rusky: Ольга Васильевна Морозова; * 22. února 1949, Moskva) je bývalá sovětská profesionální tenistka. Ve své kariéře na ženském okruhu vyhrála osm turnajů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře. Představuje nejúspěšnější hráčku celé sovětské éry.[1]
V roce 1974 se probojovala do finále dvouhry proti Chris Evertové na French Open a ve Wimbledonu, na němž také dvakrát prohrála finále smíšené čtyřhry (1968, 1970). V roce 1974 získala spolu s Evertovou grandslamový titul ve čtyřhře žen na French Open, o rok později si finále v této soutěži zahrála na Australian Open a další sezónu 1976 pak na US Open
Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v listopadu 1975 na 7. místě.
Od roku 2004 byla trenérkou Jeleny Dementěvové, poté vedla do roku 2009 Světlanu Kuzněcovovou.
Tenisová kariéra
V roce 1965 jako šestnáctiletá zvítězila na juniorce ve Wimbledonu. V sezónách 1970 a 1971 se stala amatérskou mistryní Evropy. Roku 1972 se jako vůbec první sovětská hráčka probojovala do finále singlu velkého mezinárodního turnaje, konkrétně mezinárodního mistrovství Itálie, z pozice nenasazené tenistky.
Roku 1973 byla poprvé klasifikována mezi nejlepšími deseti hráčkami světa na devátém místě. Následující sezónu se probojovala do dvou grandslamových finále dvouhry a vyhrála čtyřhru na French Open.
V roce 1977 bojkotovala spolu s dalšími sovětskými tenisty světové turnaje, jakožto projev nesouhlasu proti opatřením Mezinárodní tenisové federace vůči sovětskému daviscupovému družstvu, které odmítlo v předchozím ročníku nastoupit k mezipásmovému semifinále s Chile z důvodu existence Pinochetova režimu.[1]
Je několikanásobnou mistryní Sovětského svazu v ženské dvouhře a čtyřhře.
Finálová utkání na turnajích Grand Slamu (8)
Dvouhra
Finalistka (2)
Ženská čtyřhra
Vítězka (1)
Finalistka (3)
Smíšená čtyřhra
Finalistka (2)
Tituly na turnajích ženského okruhu (24)
Dvouhra (8)
Č.
|
Datum
|
Turnaj
|
Povrch
|
Finalistka
|
Výsledek
|
1.
|
15. února 1971
|
Moskva, SSSR
|
koberec (h)
|
Maria Kullová
|
6–1, 7–5
|
2.
|
26. dubna 1971
|
Buenos Aires, Argentina
|
antuka
|
Anna-Maria Nasuelliová
|
6–3, 6–4
|
3.
|
21. srpna 1972
|
Orange, New Jersey, USA
|
tráva
|
Marina Krošinová
|
6–2, 6–7, 7-5
|
4.
|
18. června 1973
|
Londýn, UK
|
tráva
|
Evonne Goolagong
|
6–2, 6–3
|
5.
|
22. dubna 1974
|
Philadelphia, USA
|
tvrdý (h)
|
Billie Jean Kingová
|
7–6, 6–1
|
6.
|
2. prosince 1974
|
Adelaide, Austrálie
|
tráva
|
Evonne Goolagong
|
7–6, 2–6, 6–2
|
7.
|
18. ledna 1975
|
Moskva, SSSR
|
koberec (h)
|
Jelena Granaturovová
|
76–0, 1–6, 6–4
|
8.
|
7. června 1977
|
Beckenham, UK
|
tráva
|
Marise Krugerová
|
7–5, 2–6, 6–3
|
Čtyřhra (16)
Grand Slam tučně.
Chronologický přehled výsledků ve dvouhře Grand Slamu
Legenda
|
SR
|
poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným
|
W–L V–P
|
výhry–prohry
|
NH
|
daný rok se turnaj nekonal
|
A
|
turnaje se hráč nezúčastnil
|
1Q / LQ
|
prohra v (kole) kvalifikace
|
1k / 1R
|
prohra v daném kole turnaje
|
QF / ČF
|
prohra ve čtvrtfinále
|
SF
|
prohra v semifinále
|
F
|
prohra ve finále
|
Vítěz
|
vítězství v turnaji
|
Turnaj |
1966 |
1967 |
1968 |
1969 |
1970 |
1971 |
1972 |
1973 |
1974 |
1975 |
1976 |
Celkem SR
|
Australian Open
|
A
|
A
|
A
|
A
|
A
|
A
|
QF
|
A
|
A
|
QF
|
A
|
0 / 2
|
French Open
|
A
|
1R
|
2R
|
3R
|
2R
|
2R
|
QF
|
2R
|
F
|
SF
|
A
|
0 / 9
|
Wimbledon
|
1R
|
A
|
1R
|
4R
|
2R
|
3R
|
4R
|
QF
|
F
|
QF
|
QF
|
0 / 10
|
US Open
|
A
|
A
|
A
|
A
|
3R
|
A
|
QF
|
3R
|
A
|
2R
|
3R
|
0 / 5
|
SR
|
0 / 1
|
0 / 1
|
0 / 2
|
0 / 2
|
0 / 3
|
0 / 2
|
0 / 4
|
0 / 3
|
0 / 2
|
0 / 4
|
0 / 2
|
0 / 26
|
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Morozova na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Lichner, I. et al. (1985): Malá encyklopedie tenisu. Praha : Olympia, s. 231
Literatura
- Lichner, I. et al. (1985): Malá encyklopedie tenisu. Praha : Olympia, s. 231–232
Externí odkazy