Olga Hudečková se narodila do rodiny Jana Pflegera a jeho ženy Jany, kteří žili v pronajatém mlýně v Kotouni, dne 17. listopadu 1936.[1] Její tatínek byl po druhé světové válce pro pobuřování proti komunistické straně zatčen a odsouzen na devět let do vězení. Po propuštění na amnestii za několik měsíců zemřel.[2] Olga se v Klášterci nad Ohří vyučila malířkou porcelánu, absolvovala v Karlových Varech Mistrovskou školu a vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor keramika. Zde se seznámila se svým manželem Miroslavem Hudečkem, sochařem.[3] Zpívala a tančila v souboru Hradišťan, budoucí manžel hrál na housle. Vystudovala Vysokou školu pedagogickou při Univerzitě Karlově v Praze u profesora Karla Lidického a Cyrila Boudy. Dvě děti, které se jim narodily, Veronika a Dominik, zemřely. V roce 1996Česká televize natočila a odvysílala dokument Kámen a bolest, Hlína a láska – Olga, Miroslav, Veronika, Dominik.[4] Samostatně i společně s manželem, tvořila sochařskou a keramickou tvorbu, například keramickou stěnu na Úřadu vlády v Praze ve Strakově akademii, výzdobu Základní školy v Bavorovské ulici ve Vodňanech.[5] Známé je společně vytvořené sousoší (fontána) Faun a Vltava u metra v Holešovicích.[6]Sama se věnovala keramické tvorbě, kterou vystavovala na desítkách samostatných výstav po celém světě. Vytvářela díla z majoliky, kameniny a porcelánu, pracovala s plastickými glazurami a glazurami craquelé. Společně s manželem mají vztah k vinařství, vínu i vinařské architektuře. Jejich díla jsou v Galerii Znovín, kam věnovala Olga své glazované poháry na víno.[7] Vyučovala i na Lidové škole umění. Její keramická díla jsou v soukromých sbírkách i v galeriích. Její keramiku si odvezl finský prezident Maunu Koivisto a švédský král Carl Gustav XVI.[4]Společně s manželem podporují dětskou onkologii v Praze.
Pro veřejnost pořádali s manželem kulturní pořady a přednášky, například:
1993 Rudolfinum Praha, 3 místo čtenářské soutěže „Dvojice“ Olga a Miroslav Hudečkovi „Manželé, kteří stvořili krásu“
1995 „O nás dvou“, setkání s Olgou a Miroslavem HUDEČKOVÝMI, keramičkou a sochařem
1999 Praha, „Den Říčan“ u Premonstrátů na Strahově. Kulturní pořad připravila a uváděla: Olga Hudečková
2004 Praha, Chodov, „Olga a Miroslav Hudečkovi“ se svými přáteli – muzikanty Slováckého krúžku Praha
Je členkou Slováckého krúžku v Praze, členkou IWAP (mezinárodní dámský klub v Praze), Hudební společnosti Bohuslava Martinů v Praze, Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Syndikátu výtvarných umělců Praha, Sdružení výtvarných umělců – keramiků Praha a výtvarné skupiny Femina Praha.
1979 Bronzová plaketa a poděkování za 20 let veřejně prospěšné práce a činnosti v Praze
1984 Poděkování za významný podíl na ideově výchovné a kulturní práci v Praze a Čestné uznání Pražské odborové rady za dlouholeté úspěšné vedení keramických kroužků v Praze 2 (za 25 let)
1987 Poděkování za dlouholetou práci v souboru písní a tanců Josefa Vycpálka v Praze
2000 Bronzová plaketa J. A. KOMENSKÉHO za uspořádání výstavy Komenský 2000 – Labyrint světa
2004 Cena Masarykovy Akademie umění v Praze (s výtvarnou skupinou FEMINA)
HUDEČKOVÁ, Olga. Olga Hudečková a Miroslav Hudeček: sochy - kresby - keramika. Strážnice: Ústav lidového umění, 1971
HUDEČEK, Miroslav a HUDEČKOVÁ, Olga. Sochy, keramika, kresby Olgy a Miroslava Hudečkových: Městský dům kultury v Karviné ve Výstavní síni Josefa Mánesa, 2. prosince 1973 do 6. ledna 1974. V Karviné: Městský dům kultury, 1973.
HUDEČKOVÁ, Olga a KLIVAR, Miroslav. Olga & Miroslav Hudečkovi: Czechoslovakia. [Česko]: [s.n.], [198-?]
HUDEČKOVÁ, Olga a KOHOUTEK, Jiří. Olga Hudečková: keramika: Ústřední kulturní dům železničářů v Praze, prosinec 1980 - leden 1981. Praha: Ústřední kulturní dům železničářů, 1980
HUDEČKOVÁ, Olga a HUDEČEK, Miroslav. Kouzelný svět dětí. Praha: Ústřední kulturní dům železničářů, 1981. 24 nečíslovaných stran.
PELIKÁN, Jaroslav et al. [Výtvarné dílo Hudečkových]: výběr [z prací] Olgy, Miroslava, Veroniky, Dominika Hudečkových: Strážnice květen 1988, Uherský Brod červen - červenec 1988: katalog výstavy. Strážnice: Ústav lid. umění, 1988. [42] s., [28] s.
Vzkříšení 1999: [červenec 1999]. Praha: Magistrát hlavního města Prahy, 1999.
↑MALÝ, Zbyšek. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1999. Díl 3. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1999. 652 s. ISBN80-86171-03-5.
↑ Olga Hudečková (1936). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
↑ Olga Hudečková: Strážnice. www.straznice-mesto.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
↑ ab Olga a Miroslav Hudečkovi - Carpe diem. www.hudeckovi.com [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
↑ abVELKOVÁ, Jitka. Dva životy Olgy a Miroslava Hudečkových. Zpravodaj města Vodňany. Červen 2024, roč. měsíčník, s. 22.
↑ Fontána Faun a Vltava u metra Vltavská v Holešovicích | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
↑ZNOVIN.CZ. Olga a Miroslav Hudečkovi: Carpe Diem | ZNOVÍN - Vína hrdá na svůj původ. www.znovin.cz [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
↑ADMIN, Artstar. Olga a Miroslav Hudečkovi: Velcí čeští umělci, výtvarníci! [online]. 2024-02-14 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
HUDEČKOVÁ, Veronika, HUDEČKOVÁ, Olga, ed. a WÜNSCHOVÁ, Anna, ed. Veronika Hudečková: nedočkavost tvořivé touhy. [Praha]: [Ústřední kulturní dům železničářů], 1981. 48 stran.
VINTER, Vlastimil. Výtvarná skupina FEMINA: Helena Hrušková, Olga Hudečková, Jarmila Jerieová, Kateřina Ježková, Marie Leontovyčová, Jarmila Malátová, Věra Růžičková, Helena Slavíková, Alena Sukupová, Olga Vohnoutová, Vlasta Vopavová, Marie Zábranská. Praha: [Městská část Praha 2], 2005. 28 stran.
ŠTOLL, Karel. Obrazy a plastiky výtvarných umělců druhé poloviny 20. století. Praha: Petrklíč, 1995. 160 s. ISBN 80-85243-70-9
STÁDNÍKOVÁ, Jolana a TŘEŠTÍK, Michael. Sochy v Praze 1980-2000: současné sochařství v pražském veřejném prostoru = Sculptures in Prague 1980-2000: contemporary sculpture in Prague public spaces. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2000. 142 s.ISBN 80-902586-5-4
ŠREJMA, Josef. Metroart: výtvarná monografie metra: 1974-1994: architektonický a ikonografický rozbor stanic s výtvarnými díly. 1. vydání. Praha: [Josef Šrejma], 2019. ISBN 978-80-270-6286-7
