Roku 1873 pak získal funkci profesora češtiny a řečtiny na gymnáziu v Mladé Boleslavi. Zde se zapojil do českého společenského života, mj. byl členem pěveckého spolku Boleslavan.[2] Roku 1876 pak na pozvání Zdeňka Krakovského z Kolovrat začal působit jeho čerstvě zakoupeném panství Rychnov nad Kněžnou, kde působil jako archivář a také učitel češtiny hraběnky Krakovské. I v Rychnově byl mimořádně aktivní ve vlasteneckém spolkovém životě, byl členem, či v mnoha případech spoluzakladatelem, zdejších organizací spolků, mj. Ústřední matice školské, Národní jednotu pošumavskou, Klubu českých turistů, Sokola či ochotnického spolku Tyl.[3] Okolo roku 1877 začal působit na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, kde posléze dosáhl titulu středoškolského profesora. Rovněž byl úspěšným sběratelem lidových tanců a písní.
V Táboře
Za svou širokou činnost v českých spolcích byl rakouskými úřady perzekvován nuceným přeložením na gymnázium v Táboře. Ani zde ale ve svých aktivitách neustával: vedl zdejší pěvecký spolek Hlahol, podílel se na vzniku zdejší obecní knihovny, kterou následně vedl.[4] Se svou rodinou obýval neoromantickou vilu Vlasta na okraji táborského Starého Města v Ústecké ulici. Jakožto folklorista specializující se na písně a tance se podílel na vzniku tanečního programu Národopisné výstavě českoslovanské,[2] v Táboře pak inicioval uspořádání lokální krajanské výstavy. Publikoval své texty v řadě českých periodik (Dalibor, Hlas lidu, Národní listy aj.), byl také přispěvatelem Ottova slovníku naučného.
Pamětní deska Josefa a Vratislava Vycpálkových na domě v Ústecké ulici v Táboře
Roku 1908 odešel do penze, definitivně přestal učit roku 1913, během první světové války, tedy v době nedostatku učitelů, ale suploval na gymnáziu v Benešově češtinu a zpěv.[5] Závěr života strávil v rodných Choceradech, kde působil v kostelním pěveckém sboru. Vlastní knihovnu zpřístupnil veřejnosti, dal vzniknout také obecní knihovně, působil ve vzdělávací jednotě Komenský.
Úmrtí
Josef Vycpálek zemřel 24. listopadu 1922 v Choceradech. Pohřben byl v rodinné hrobce na zdejším hřbitově.
Rodinný život
Jeho potomci se věnovali hudbě: syn Vratislav se stal hudebním skladatelem,[6] syn Ladislav rovněž skladatelem a též operním pěvcem.
Jeho jméno nese smíšený soubor písní a tanců zvaný Vycpálkovci, vzniklý roku 1950.[7] Rovněž jeho a syna Vratislava připomíná pamětní deska na táborské vile Vlasta z roku 1967.
