Nový Bor (nádraží)

Nový Bor
Nádražní budova
Nádražní budova
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
MěstoNový Bor
Souřadnice
Nový Bor
Nový Bor
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice567891
TraťBakov nad Jizerou – Jedlová
Nadmořská výška370 m n. m.
V provozu od16. ledna 1869
Zabezpečovací zařízení2. kategorie TEST 13
Dopravní koleje3
Nástupiště (nástupní hrany)2 (2)
Počet cestujících554/pracovní den
558/sobota
506/neděle (2018)[1]
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaStanoviště autobusů před nádražní budovou
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBezbariérové WCVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový Bor je železniční stanice v západní části stejnojmenného městaokrese Česká LípaLibereckém kraji, poblíž říčky Šporka. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Bakov nad Jizerou – Jedlová. Přibližně 100 metrů severně se nachází též městské autobusové nádraží.

Historie

Stanice byla otevřena 16. ledna 1869 společností Česká severní dráha (BNB) prodloužením trati zprovozněné roku 1867 z Bakova nad Jizerou a České Lípy přes Nový Bor do Rumburku, odkud byla trať dále vedena ke státní hranici s Pruskem. Stavbu trati a železničních budov prováděla firma Vojtěcha Lanny, dle typizovaného předpisu drážních budov BNB.

Pohled na kolejiště ve směru na Svor, v pozadí hora Klíč

Po zestátnění BNB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Popis

Nachází se zde dvě nekrytá jednostranná nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje. Z nádraží je vyvedena jedna vlečka.

Výpravní budova

Železniční společnost Česká severní dráha v roce 1869 nechala postavit typizovanou dvoupodlažní výpravní budovu s prvky romantické architektury podle plánu inženýra Josefa Pavlovského. Jednalo se o dvoupodlažní budovu se dvěma krajními rizality se sedlovou střechou. V jednom krajním rizalitu bylo umístěno vodárenské zařízení a železná vodní nádrž. Čerpadlo bylo ruční nebo parní, voda byla určena pro napájení parních lokomotiv. V roce 1910 byla výpravní budova rozšířena o přízemní přístavby a bylo prodlouženo kryté nástupiště.[2]

Odkazy

Reference

  1. Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2019) [online]. Liberecký kraj, 2019 [cit. 2020-05-25]. Kapitola Příloha č. 10: Průměrná frekvence cestujících (nástup + výstup) dle stanic žel. tratí v Libereckém kraji v letech 2002 až 2018. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-29. 
  2. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží, Architektura a stavební vývoj. Svazek III. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2009. 188 s. ISBN 978-80-86765-12-9. S. 113,114,126 a 127. 

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!