Jeho jméno vzniklo tak, že do starého přístavuCaerleon výše na řece Usk již nemohly větší lodě doplout a tak byl nový přístav (tedy anglicky „new port“) postaven na místě dnešního města.
Velšské pojmenování pro město, Casnewydd-ar-Wysg ([kasˈnɛʊɪð ar ˈwɪsk]IPA), znamená „New castle-on-Usk“, tedy „nový hrad na řece Usk“ (jde o zkrácenou verzi Castell Newydd ar Wysg). Název odkazuje na původní Newportský hrad, resp. malé motte naproti newportské katedrále. To bylo však v roce 1840 zavezeno sutí ze stavby železničních tunelů pod Stow Hillem a nyní již nelze žádnou jeho část spatřit. Má také latinské jméno Novus Burgus („nové město“) a na starých mapách je někdy označován jako Newport-on-Usk.
Důležitost přístavu jako středověkého obchodního centra byla potvrzena po odkrytí lodě z patnáctého století na břehu řeky.
Historie
Prvními obyvateli úrodného říčního ústí byli rybáři v době bronzové. Později zde keltský kmen Silurů postavil opevněné pevnůstky jež jej hlídaly. V roce 75 postavily římskélegie pevnost v Caerleonu bránící tamější říční brody, v roce 1090 pak přišli Normané a o něco níže poproudu postavili opevněný hrad. V roce 1385 se tzv. New Town stal Newportem a Hugh, Earl ze Staffordu, mu poskytl práva města. Další mu byla udělena na počátku sedmnáctého stoletíJakubem I.
Na konci devatenáctého století v období průmyslové revoluce se velšská údolí stala klíčovým dodavatelem uhlí a železa přepravovaných po řekách do přístavů jakým byl právě Newport. To vyústilo v jeho masivní rozvoj. Newport poté stal jedním z největších měst ve Walesu.
V roce 1839 město bylo ústředním dějištěm povstání Chartistů kdy byl jejich třítisícový pochod centrem města napaden a rozehnán milicí přivolanou starostou. Dvacet lidí bylo zabito a vůdce povstání, John Frost, byl odsouzen k smrti, ačkoliv místo toho později převezen do Austrálie.