Areál městského chorobince získala po vzniku Československa přírodovědecká fakultanově zřízené univerzity. Ústav byl proto v roce 1921 provizorně přesunut do vojenských baráků vystěhovaleckého tábora ve Svatobořicích. V dalších letech probíhalo hledání vhodných lokalit pro brněnský chorobinec, až bylo v roce 1931 vybráno místo nad Bohunicemi, u silnice na Jihlavu a Prahu. Stavba funkcionalistického areálu se 750 lůžky podle projektu Oskara Pořísky byla zahájena v roce 1933. První etapa dvou pavilonů s příslušenstvím byla zprovozněna v říjnu 1934, zbylé pavilony byly dány do používání přesně o rok později. Celkové náklady na výstavbu areálu dosáhly částky 14 200 000 Kč.[2]
Za druhé světové války sídlil v budovách chorobince záložní vojenský lazaret. Provoz chorobince byl obnoven v září 1945, o čtyři roky později byl zestátněn a získal název Státní léčebna pro choroby stáří. Již v roce 1952 ale byl ústav změněn na kliniku infekčních chorob.[2]
Vzhledem k neúnosné nemocniční situaci v Brně po druhé světové válce, kdy hlavní zařízení, nemocnice u sv. Anny, téměř dosluhovalo, byl navržen v Bohunicích areál nové klinické nemocnice. Studie Bedřicha Rozehnala ze 40. a 50. let 20. století však nebyly realizovány. Ke změnám došlo až v první polovině 60. let, kdy byla poblíž bývalého chorobince postavena nová budova psychiatrické kliniky (zprovozněna 1965).[2]
Letecký pohled na západní část areálu bohunické nemocnice s centrální výškovou budovou (uprostřed snímku). V jeho těsném sousedství byl v letech 2004–2010 vybudován kampus Masarykovy univerzity.
O zřízení klinické nemocnice v Bohunicích bylo definitivně rozhodnuto v roce 1964; projekt vypracoval ateliér podniku Stavoprojekt Brno pod vedením Miroslava Spurného. Základní kámen nového areálu, do kterého byly začleněny i budovy původního chorobince, byl položen 11. března 1969. Podle plánu měla být nemocnice dokončena v roce 1983 a měla disponovat 1273 lůžky. Realizace však probíhala z různých důvodů pomalu, a teprve roku 1980 byly dokončeny první objekty – dvě budovy určené pro internát zdravotních sester a také hospodářsko-technického zázemí nemocnice. O dva roky později byla jako první dokončena gynekologicko-porodnická klinika nové Fakultní nemocnice s poliklinikou Bohunice. Centrální výšková budova lůžkového traktu (pavilon L) pro 1028 lůžek byla otevřena na konci roku 1989. V roce 1992 byl dokončen pavilon pro společné vyšetřovací a léčebné složky, realizace dalších objektů ale byla po sametové revoluce zastavena.[2]
Z ekonomických a organizačních důvodů byla nemocnice v roce 1998 sloučena s Fakultní porodnicí a Fakultní dětskou nemocnicí J. G. Mendela ve Fakultní nemocnici Brno. V téže době byla také zahájena dostavba areálu v Bohunicích podle návrhu Zdeňka Janského. První nový objekt, Patologicko-anatomický ústav, byl otevřen v roce 2001, další budovy následovaly v dalších letech.[2] V roce 2008 se bohunická nemocnice stala Traumacentrem pro dospělé pro Jihomoravský a Zlínský kraj a také pro část Kraje Vysočina.[3]
Plány rozvoje
Fakultní nemocnice Brno plánuje ve svém hlavním bohunickém areálu od roku 2023 výstavbu nového porodnického komplexu, kam by byla sloučena obě její gynekologicko-porodnická pracoviště. Nevyhovující budova porodnice na Obilním trhu má být prodána.[4][5]
↑ abcdeNESVADBOVÁ, Anna. Historie bohunického pracoviště FN Brno. In: NESVADBOVÁ, Anna. Nemocniční listy: Bulletin k 70. výročí založení bohunického pracoviště Fakultní nemocnice Brno 1935–2005. Brno: Fakultní nemocnice Brno, 2005. Dostupné online. S. 8–15.
↑Historie FN Brno [online]. Fnbrno.cz [cit. 2017-06-13]. Dostupné online.
↑pes. Přípravy na novou porodnici v Brně mohou začít. Stát by měla do pěti let [online]. Ceskatelevize.cz, 2020-06-17 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online.
↑VESELÁ, Marie. Vizualizace: Největší porodnice ve střední Evropě bude stát v Brně Bohunicích [online]. Rozhlas.cz, 2017-03-23 [cit. 2017-06-13]. Dostupné online.
.jpg)
.jpg)
