Název se vztahuje k jménu lesa Marastek ležícího západně od vrcholu a pochází od slova marast, tedy mokřina, bahniště.[1][5] Dřívější název Nad Maráskem pochází z vojenských topografických map z 19. a 20. století [6][7] a pravděpodobně vznikl zkomolením názvu Nad Marastkem. Vrchol také nesl název U pyramidy, podle charakteristického tvaru skály na vrcholu.[6][8]
Přístup
Hora se nachází mimo Vojenský újezd Brdy a je tak přístupná bez omezení. Nejvhodnějším východiskem je obec Míšov, odkud vede zelená turistická značka, která po 4 km a 200 metrech převýšení končí na rozcestí těsně pod vrcholem. Přes toto rozcestí vede i žlutá značka z Borovna (5 km), která dále pokračuje až na Třemšín.
Ochrana přírody
Na svazích hory se nachází tři maloplošná chráněná území:
PPMíšovské buky – na severovýchodním svahu, necelý kilometr od vrcholu. Důvodem ochrany je zbytek kyselé bikové bučiny a jedlobučiny, rozkládající se na ploše 5 hektarů. Roste zde největší brdská jedle, jejíž obvod se blíží čtyřem metrům.
PRFajmanovy skály a Klenky – na jihozápadním svahu, kilometr od vrcholu. Důvodem ochrany je zbytek reliktních borů a jedlobučin, rozkládající se na 29 hektarech. V těchto místech roste horská bylina sedmikvítek evropský a lze tu zahlédnout výra velkého.
PRGetsemanka I. a II. – na východním svahu, 2 km od vrcholu. Důvodem ochrany jsou fragmenty přirozených porostů horských bučin, olšin a suťových lesů včetně reprezentativních druhů lišejníků, rostlin a živočichů. Ze savců se v rezervaci běžně vyskytuje jelen evropský a lokalita je i součástí teritoria rysa ostrovida.
Odkazy
Poznámky
↑Nejvyšší místo Brd v Plzeňském kraji je ale západní vrchol Koruny (832 m).[3]
Reference
↑ abGeoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-04-17]. Dostupné online.