A, B, C … vrcholy (A je mateřský vrchol pro B) SB … klíčové sedlo vrcholu B VB … nadmořská výška vrcholu B PB … prominence vrcholu B (od sedla s mateřským vrcholem) IB … izolace vrcholu B PB / VB … dominance vrcholu B (v %) MPC … mokrá prominence vrcholu C (od hladiny moře) SPC … suchá prominence vrcholu C (od úpatí na dně moře)
Izolace vyjadřuje osamocenost vrcholu hory a je definována jako nejmenší vzdálenost vrcholu k nějakému vyššímu bodu (místu s vyšší nadmořskou výškou).
Vyšší bod nemusí být na mateřském vrcholu (sousední vrchol spojený s daným vrcholem nejvyšším sedlem) ani na hoře s nejbližším vrcholem, může být i na jiné hoře, která má vzdálenější vrchol, ale bližší úbočí (svah) s vyšší nadmořskou výškou.
Mateřský vrchol – vyšší vrchol, spojený s daným vrcholem nejvyšším (klíčovým) sedlem. Často je to nejbližší vyšší vrchol, který bývá velmi blízko (např. Velká Deštná je mateřským vrcholem Malé Deštné), i když u některých hor může být i velmi daleko (např. pro Kilimandžáro je mateřským vrcholem Everest, vzdálený 5510 km). Někdy má ale nejbližší vrchol nižší sedlo a mateřský vrchol pak není nejbližší. Například pro krkonošský Medvědín jsou mateřským vrcholem Harrachovy kameny, přestože nejbližším vrcholem je Železný vrch, který je ale od Medvědína oddělen hlubokým údolím Labe.
Prominence (též význačnost) – relativní výška hory. Počítá se jako převýšení (rozdíl výšek) mezi vrcholem a nejvyšším (klíčovým) sedlem s nějakou vyšší (mateřskou) horou. Jinými slovy jde o počet výškových metrů, o které musíme minimálně sestoupit, abychom se dostali na vyšší místo.
Alternativní definice využívá stoupající hladinu moře – kdyby hladina moře stoupla až do výše, která by z vrcholu dané hory udělala nejvyšší bod samostatného ostrova, pak prominence dané hory odpovídá teoretické nadmořské výšce vrcholu při takto zvýšené hladině moře.
Využití izolace
Izolace se spolu s prominencí využívá především k hodnocení významnosti jednotlivých vrcholů, mj. i k posouzení, co se považuje za samostatný vrchol (horu) a co už ne. Neexistuje jednotné kritérium pro všechna světová pohoří, to se obvykle volí vzhledem k charakteru pohoří nebo oblasti.
Například pro české hory byla v rámci projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska[1] zvolena izolace minimálně 400 metrů (a prominence 15 m) pro tzv. hlavní vrcholy a 200 metrů (a prominence 5 m) pro vedlejší vrcholy. Tím jsou ze seznamu tisícovek vyloučeny například skály, které splňují podmínky nadmořské výšky (nad 1000 m) i prominence (nad 15/5 m), ale jsou příliš blízko hlavnímu (mateřskému) vrcholu. V podobném projektu Ultratisícovky[2] je ultratisícovka definována jako hora s výškou přes 1000 m, prominencí přes 100 metrů a právě izolací přes 1 km.
#3 Denali#10 Mount Cook#12 Maunga Terevaka#15 Ključevskaja
V tomto žebříčku se také nachází všech 7 vrcholů Seven Summits, tj. nejvyšších hor jednotlivých kontinentů, které se mimochodem nacházejí i v žebříčku 15 nejprominentnějších hor světa.
Zajímavou horou je Maunga Terevaka, nejvyšší vrchol Velikonočního ostrova. I přes nízkou nadmořskou výšku (506 m) je 12. nejizolovanější horou světa a dokládá tak status Velikonočního ostrova jako nejodlehlejšího obývaného ostrova světa.
Podobně jako u světových hor je nejizolovanější horou nejvyšší hora, v tomto případě Sněžka, s izolací 290 km, danou vzdáleností vrcholu k místu na severozápadním svahu Malého Kriváně v Malé Fatře. Na druhém místě je Klínovec s izolací 133 km (vzdálenost od severního svahu šumavského Ostrého) a na třetím Praděd s izolací 128 km (vzdálenost od východního svahu Sněžky). Ostatní české hory mají izolaci výrazně pod 100 km.
Následující tabulka uvádí 10 nejizolovanějších českých hor.[4]
