PROFILBARU.COM

Můstek
	Horní obrázek je nástupiště linky A ; Dolní obrázek je nástupiště linky B
Stát	Česko
Město	Praha
Čtvrť	Nové Město, Staré Město
Ulice	Na Můstku, Václavské náměstí, Jungmannovo náměstí
Síť metra	Pražské metro
Vznik	Linka A: 12. srpna 1978; Linka B: 2. listopadu 1985
Dopravce	Dopravní podnik hl. m. Prahy
Tarifní pásmo	P
Linky	linka A; linka B
Technické informace
Typ stanice	Linka A: ražená trojlodní sloupová; Linka B: ražená trojlodní sloupová
Počet nástupišť	Linka A: 1; Linka B: 1
Počet vestibulů	Linka A: 2; Linka B: 1
Délka nástupiště	Linka A: 150,8 m; Linka B: 109,6 m
Šířka nástupiště	Linka A: 14,87 m; Linka B: 16,06 m
Hloubka pod povrchem	Linka A: 29,3 m; Linka B: 40,3 m
Projektant	Linka A:; DP-Metroprojekt Praha; Vojenský projektový ústav Praha; Linka B:; DP-Metroprojekt Praha
Architekt	Linka A:; Jarmil Srpa; Robin Hanus; Zdeněk Volman; Linka B:; Jarmil Srpa; Miroslav Suchý
Externí odkazy
Zeměpisné souřadnice	50°5′1,62″ s. š., 14°25′24,02″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Průběh trati
	Legenda
	Linka A:
	Linka B:
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Můstek je nejvytíženější přestupní stanice pražského metra.^[1] Křižují se zde dvě linky – A a B.

Stanice linky A (zkratka MS-A^[2]) se nachází pod dolní částí Václavského náměstí, s výstupy na Můstku, jak se říká spodní části u ulice Na Můstku, a „uprostřed“ náměstí, kde jej protíná osa ulic Vodičkova a Jindřišská. Novější stanice linky B (MS-B^[3]) se nachází pod Jungmanovým náměstím a koncem Národní třídy (stanice metra jménem Národní třída má však vstup z ulice Spálená).

Název původně pochází od středověkého můstku přes hradební příkop (viz ulice Na příkopě) někdejších staroměstských hradeb, jehož pozůstatek byl nalezen při výstavbě stanice trasy A a je k vidění v jejím vestibulu.

Historie

Již v prvních projektech byla zmiňována linka metra pod Václavským náměstím a pod neasanovanou částí Starého Města. Vedení současných linek A i B se objevovalo i v dalších projektech z 20. a 30. let 20. století^[4], a tak bylo jasné, že bude nutné v místě jejich křížení vybudovat přestupní stanici. S tím se začalo nakonec v první polovině 70. let; nová stanice umístěná v ose Václavského náměstí byla umístěna 29 m pod povrchem a využit byl rovněž i podchod pod tehdy rušnou dopravní křižovatkou z let šedesátých.

Na lince A byl Můstek tedy otevřen roku 1978, jednalo se tehdy o jedinou raženou sloupovou stanici, a to jak v pražském metru, tak i na úseku I.A. Vybudování stanice stálo 700 milionů tehdejších korun. Na lince B pak mohou cestující Můstek využívat již od roku 1985, tato část stanice byla zprovozněna v rámci otevření úseku metra I.B Vzhledem k tomu bylo nutné do střední lodi stanice Můstek umístit přestupní eskalátory, což do jisté míry zmenšilo prostor pro cestující.

Celá výstavba stanice na lince B v letech 1977 až 1985 stála 552 mil. Kčs a vynutila si přenesení sochy Jungmanna dále od středu náměstí.

Během povodní v srpnu 2002 došlo nejprve k zaplavení dolní části stanice (tj. na lince B), a to ve směru od Náměstí Republiky. Nástupiště se sice naplnilo vodou, avšak hladina nějakou dobu nestoupala výše po přestupních chodbách k nástupišti na lince A, neboť byly uzavřeny tlakové uzávěry. A to jak oba dva v samotných přestupních chodbách, tak i další v kabelovém tunelu. Tam však došlo vzhledem k tlaku k proražení příčky a voda si tak nakonec našla cestu i do vyšší části stanice a odsud do úseku metra A mezi Muzeem (včetně) a Malostranskou (včetně).^[5]^[6]

8. dubna 2004 byla ukončena rekonstrukce vestibulu v této části stanice, která souvisela s přestavbou budovy nad ním stojící.

Dne 1. března 2016 byla stanice na linkách A i B bezbariérově zpřístupněna pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace pomocí osobního výtahu, který zároveň umožňuje přestup mezi stanicí Můstek na trase A a B. Zprovozněním výtahu ve stanici Můstek začátkem roku 2016 došlo k bezbariérovému zpřístupnění všech tří (resp. šesti) přestupních stanic pražského metra.

Charakteristika stanice na trati A

Stanice je trojlodní, ražená s plnou délkou středního tunelu 167 m a 24 páry sloupů (vzhledem k vysokému vytížení nebyly použity prostupy, což velmi ztěžovalo výstavbu jak na lince A tak i na lince B). Nachází se 29,3 m pod povrchem,^[2] má 2 výstupy – jeden vychází eskalátorovým tunelem do podpovrchového vestibulu, který se nachází přímo v polovině Václavského náměstí a druhý vede obdobně pod křižovatku Můstek. Eskalátory zde byly použity nejdříve sovětské, v roce 1993 byly jako první ze všech na lince A vyměněny, a to oba.

Sloupy jsou obložené hnědým dekorativním kamenem, strop střední lodi a stěny za nástupištěm pak hliníkovými eloxovanými výlisky ve žluté a zlatavé barvě.

Charakteristika stanice na trati B

Stanice se nachází pod ulicí 28. října, 10 m pod úrovní nástupiště na trati A, 40,3 m pod povrchem.^[2] Je trojlodní sloupová, s převýšenou střední lodí s raženými přestupními chodbami po průměru 5,1 a 9,2 m. Má jen jeden výstup a vestibul, teoreticky je ale možné dobudovat výstup druhý do prostoru Myslbek nebo Černá Růže.

Vestibuly

Stanice Můstek má tři vestibuly:

Vestibul pod křižovatkou Na Můstku – je severním vestibulem stanice Můstek A. Nachází se přesně pod křižovatkou, kde je dnes pěší zóna a částečně pod obchodním domem. Vede z něj sedm výstupů do přilehlých ulic. Východ z metra je umístěn uprostřed něj. Jeho součástí je také středověký Můstek, který dal celé oblasti jméno a skleněná vitráž od Stanislava Kostky, která má symbolizovat spolupráci zemí RVHP.

Vestibul pod Václavským náměstím – jedná se o jižní vestibul stanice Můstek A. Existoval již dříve, jako první podchod v tehdejší ČSSR v 60. letech. V 70. letech sem byl pak výstup z metra dodatečně dostavěn. Na povrch vede odsud celkem 9 výstupů po krátkých eskalátorech a pevných schodištích.

Vestibul pod Jungmannovým náměstím – je nejmladší ze všech tří vestibulů, je to západní vestibul stanice Můstek B a jediný její přímý výstup. Umístěn je pod tímto náměstím, vede z něj pět výstupů po krátkých eskalátorech do přilehlých ulic. Uprostřed něj je krátký eskalátorový tunel, vedoucí pod jeho úroveň a napojující se na další, který vychází přímo z nástupiště stanice. Mezi oběma eskalátory je úhel 90°. Na jedné stěně vestibulu je umístěna dekorativní keramická stěna s tematikou Prahy.

Přestupní chodby

Stanice se nenacházejí přesně nad sebou (konkrétně Můstek A je mírně východněji od Můstku B), proto jsou spojené dvěma dlouhými přestupními chodbami. První z nich vychází z prostředku nástupiště stanice Můstek B po schodišti, vedeným kolmo k její ose nad její úroveň, a pokračuje tunelem pro pěší až pod stanici Můstek A, do níž je vyveden pomocí několika krátkých eskalátorů, ústících přímo do střední lodi nástupiště stanice. Druhý pak vede z východního konce stanice Můstek B po pevném schodišti přímo pod nástupiště Můstku na lince A a spojuje se tam s přestupní chodbou první.

Pražané si častokrát stěžují na spletitost chodeb, vzhledem ke geologické situaci pod Václavským náměstím však nemohly být postaveny tak, jako je tomu například u stanice Muzeum.

Fotogalerie

Vstup do stanice z Jungmannova náměstí
Informační středisko DPP ve vestibulu stanice.
Eskalátor z mezipatra k nástupišti (linka B)
Stanice Pražského metra Můstek – vystavené plakety s tematikou Ukrajinců, kteří po opuštění vlasti začali nový život v ČR.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Můstek na Wikimedia Commons
Popis stanice Můstek A na stránce Metroweb.cz
Popis stanice Můstek B na stránce Metroweb.cz
Stavba stanice – dobové záběry
Můstek A na metroart.cz
Můstek B na metroart.cz

← směr Nemocnice Motol	Metro v Praze	směr Depo Hostivař →
	· · · ·
Staroměstská	Můstek	Muzeum
Nemocnice Motol – Petřiny – Nádraží Veleslavín – Bořislavka – Dejvická – Hradčanská – Malostranská – Staroměstská – Můstek – Muzeum – Náměstí Míru – Jiřího z Poděbrad – Flora – Želivského – Strašnická – Skalka – Depo Hostivař

← směr Černý Most	Metro v Praze	směr Zličín →
	· · · ·
Náměstí Republiky	Můstek	Národní třída
Černý Most – Rajská zahrada – Hloubětín – Kolbenova – Vysočanská – Českomoravská – Palmovka – Invalidovna – Křižíkova – Florenc – Náměstí Republiky – Můstek – Národní třída – Karlovo náměstí – Anděl – Smíchovské nádraží – Radlická – Jinonice – Nové Butovice – Hůrka – Lužiny – Luka – Stodůlky – Zličín