Moravská národnostní menšina na Slovensku (slovenskyMoravská národnostná menšina) je označení obyvatel Slovenska, kteří se hlásí k moravské národnosti. Slovensko oficiálně uznává status moravské národnosti jako národnostní menšiny, odlišné od české národnostní menšiny.[1][2][3][4][5] V posledním slovenském sčítání lidu sčítací formulář obsahoval moravskou národnost výslovně předvyplněnou (spolu s ostatními národnostmi Slovenskem uznaných národnostních menšin).[6]
Podle sčítání lidu v roce 1991, kdy se poprvé začala ve slovenských sčítáních lidu moravská národnost uvádět, se k ní hlásilo 6 037 osob.[7] V následujícím sčítání lidu v roce 2001 se na Slovensku k moravské národnosti hlásilo 2 348 osob.[7]
Organizace moravské národnostní menšiny
Zájmy moravské národnostní menšiny zastupoval od roku 1994 Spolek Moravanů na Slovensku (slovenskySpolok Moravanov na Slovensku), působící především v oblasti Nitry a Prievidzy. Od roku 2004 činnost spolku postupně ustávala.[3] Jeho funkci posléze převzalo občanské sdružení Moravský kulturní svaz (slovenskyMoravský kultúrny zväz)[3], založené v lednu 2007[9], které obyvatele Slovenska hlásící se k moravské národnosti, dodnes zastupuje i v Radě vlády Slovenské republiky pro národnostní menšiny a etnické skupiny.[10]
Ve své činnosti se moravská menšina věnuje zejména navazování na společné historické, kulturní a společenské tradice národů Moravy a Slovenska, včetně např. tradic cyrilometodějských.[3]
Dějiny
První údaje o moravské národnosti na území Slovenska poskytlo československé sčítání lidu v roce 1991. V předchozích československých sčítáních lidu byla uváděna pouze československá národnost (od počátku se dvěma oddělenými částmi – národností českou a národností slovenskou),[11] nebo později česká národnost[12] a k moravské národnosti nebylo přihlíženo.[13] V rakouských a později rakousko-uherských sčítáních lidu byly vedeny pouze osoby české-moravské-slovenské obcovací řeči, nikoliv osoby moravské obcovací řeči samostatně.[14] Národnost nebyla vedena vůbec.
Sčítání lidu v roce 1991
V roce 1991 se k moravské národnosti na Slovensku přihlásilo celkem 6 037 osob (0,1 % celkové populace).[7] Nejvíce osob hlásících se k moravské národnosti tehdy žilo v okresu Bratislava (1 393 osob, 0,32 %) a na západním Slovensku (v okresu Trenčín 479 osob, 0,27 %, v okresu Senica 388 osob, 0,26 %).[15] Skupina osob hlásících se na Slovensku k moravské národnosti, tehdy představovala šestou nejpočetnější národnostní menšinu v zemi.[7]
Moravská národnost na Slovensku v roce 1991 podle okresů[15]
V červenci roku 2000 oslovil Petr Uhl, předseda Rady vlády pro národnostní menšiny, vládu Slovenské republiky s požadavkem na vyřazení moravské národnosti ze seznamu státem oficiálně uznávaných menšin. O rok později proběhlo na Slovensku sčítání lidu. Ve sčítacích arších bylo předepsaných 12 národností, které bylo možné zaškrtnout (slovenská, česká, maďarská, romská, rusínská, ukrajinská, německá, polská, chorvatská, srbská, ruská a židovská), moravská mezi nimi však chyběla.[21] Spolek Moravanů na Slovensku tento krok označil za diskriminaci a porušování lidských práv Moravanů. Slovenský statistický úřad se hájil tím, že se snaží dosáhnout maximální srozumitelnosti a jednoduchosti pro co největší počet lidí a kdokoli má možnost vepsat svou národnost do kolonky „jiná“. O uvedení národností na arších rozhodoval podle vyjádření Statistického úřadu počet lidí, který se k nim přihlásil v předchozím sčítání v roce 1991 – uvedeny byly pouze ty nejpočetnější.[21] Podle výsledků tohoto sčítání byla moravská národnost nicméně sedmou nejpočetnější národností s vyšším zastoupením než národnost německá, polská, chorvatská, srbská, ruská a židovská, které ve sčítacích arších v roce 2001 všechny uvedeny byly.[7]
Podle Stanislava Doláka, tehdejšího předsedy Spolku Moravanů na Slovensku, nebylo vynechání moravské národnosti z archů jen technickou záležitostí, ale i důsledkem politického tlaku z Česka. S odvoláním na Pála Csákyho, předsedu rady vlády pro národnostní menšiny a etnické skupiny, jemuž byl Uhlův dopis adresován, uvedl, že se ozývá nevůle ze strany ministerstva zahraničních věcí. Když sdružení žádalo o uvedení moravské národnosti do archů, dostalo se jim odpovědi, že k tomu může dát souhlas pouze vláda. K přidání národnosti bulharské naproti tomu stačilo rozhodnutí rady vlády.[21]
V tomto sčítání deklarovalo moravskou národnost 2 348 osob.[7] Oproti roku 1991 to znamenalo téměř dvoutřetinový pokles. Moravská menšina tehdy patřila co do počtu k nejmenším národnostním menšinám na Slovensku,[3] mezi všemi menšinami se umístila na osmé pozici.[7]
Sčítání lidu v roce 2011
V následujícím sčítání lidu, které se uskutečnilo v roce 2011, byla moravská národnost v arších již předepsaná.[6] Počet osob, které moravskou národnost deklarovaly, oproti sčítání v roce 2001 vzrostl na 3 286.[7]
Moravská národnost na Slovensku v roce 2011 podle krajů a okresů[22][8]
↑ Složení Rady vlády SR pre národnostné menšiny a etnické skupiny. www.olaf.vlada.gov.sk [online]. [cit. 2013-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-18.
↑ Štatút Rady vlády Slovenskej republiky pre národnostné menšiny a etnické skupiny. www.olaf.vlada.gov.sk [online]. [cit. 2013-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-17.
↑ abcdeKultúrny profil Slovenska: Moravská národnostná menšina [online]. Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky, 2009-08-21 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online.
↑ abSčítací formulár: A. Údaje o obyvateľovi [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2010-08-23 [cit. 2013-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. (slovensky)
↑ abcdefghijTab. 10 Obyvateľstvo SR podľa národnosti - sčítanie 2011, 2001, 1991 [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. (slovensky)
↑ abcTab. 9 Obyvateľstvo trvalo bývajúce v krajoch SR podľa národnosti, SODB 2001, 2011 [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
↑Register občianskych združení: Výpis z registra [online]. Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, sekcia verejnej správy [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. (slovensky, anglicky)[nedostupný zdroj]
↑Splnomocnenec vlády pre národnostné menšiny. Zloženie výboru VNMES [online]. Úrad vlády SR [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
↑Národnost a mateřský jazyk [online]. Český statistický úřad [cit. 2013-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-09.
↑KUBALA, Ondřej. Do sčítacích formulářů je možné vyplnit jakoukoliv národnost, včetně moravské [online]. Český statistický úřad, rev. 2011-02-09 [cit. 2013-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-26.
↑JAN, Němeček; JAN, Kuklík. Od národního státu ke státu národností?: Národnostní statut a snahy o řešení menšinové otázky v Československu v roce 1938. [s.l.]: Karolinum Press 450 s. Dostupné online. ISBN978-80-246-2377-1. Google-Books-ID: PA03BAAAQBAJ.
↑ abSlovenská republika: Obyvateľstvo podľa pohlavia a národnosti [online]. INFOSTAT [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. (slovensky)
↑Hlavné mesto SR Bratislava: Obyvateľstvo podľa pohlavia a národnosti [online]. INFOSTAT [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. (slovensky)
↑Západné Slovensko: Obyvateľstvo podľa pohlavia a národnosti [online]. INFOSTAT [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. (slovensky)
↑Stredné Slovensko: Obyvateľstvo podľa pohlavia a národnosti [online]. INFOSTAT [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. (slovensky)
↑Východné Slovensko: Obyvateľstvo podľa pohlavia a národnosti [online]. INFOSTAT [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. (slovensky)
↑Bývajúce obyvateľstvo podľa národnosti - 2001, 1991 [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky [cit. 2013-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-28. (slovensky)
↑ abcMAROSZOVÁ, Barbora. Moravania na Slovensku sú rozhorčení, chýbajú na sčítacích hárkoch. SME.sk [online]. 2000-07-06 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online.
↑Tab. 7 Obyvateľstvo trvalo bývajúce v okresoch SR podľa národnosti, SODB 2011 [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky [cit. 2013-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-14. (slovensky)