Miříkotvaré (Apiales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. Řád zahrnuje celkem 7 čeledí, z nichž největší a nejvýznamnější jsou miříkovité, hojně zastoupené i v české květeně.
Charakteristika
Mezi hlavní znaky spojující zástupce řádu miříkotvaré náleží volné korunní lístky (v této vývojové větvi, nazývané 'Asterids', druhotně získaný znak) a přítomnost sekrečních buněk a kanálků v pletivech.[1]
Řád miříkotvaré zahrnuje dřeviny i byliny. Listy jsou střídavé, často bohatě členěné nebo složené. Pro obě největší čeledi (miříkovité a aralkovité) a pro čeleď Myodocarpaceae jsou charakteristická okolíkovitá květenství. Květy jsou nejčastěji oboupohlavné, pravidelné a pětičetné. Tyčinek bývá 5. Semeník je spodní, řidčeji svrchní (pouze u čeledí slizoplodovité a pilourovité). Čnělky jsou často volné.[2]
Bedrník větší (Pimpinella major)
Květenství jarmanky větší (Astrantia major)
Slizoplod tobira (Pittosporum tobira)
Plodenství arálie Aralia cordata
Rozšíření
Řád miříkotvaré je rozšířen na všech kontinentech. Celkem zahrnuje 7 čeledí, asi 500 rodů a 5500 druhů. Drtivá většina rodů a druhů náleží do čeledi miříkovité (Apiaceae).[3] V naší květeně je zastoupena čeleď miříkovité (Apiaceae) asi 50 rody a čeleď aralkovité (Araliaceae) jediným druhem, kterým je břečťan popínavý (Hedera helix).[4]
Taxonomie
V klasických systémech zahrnoval řád miříkotvaré (Apiales), též nazývaný aralkotvaré (Araliales) jen 2 čeledi: miříkovité (Apiaceae) a aralkovité (Araliaceae), někdy doplněné o čeleď pupečníkovité (Hydrocotylaceae). Dva rody, pupečník (Hydrocotyle) a Trachymene, byly na základě molekulárních studií vyjmuty z miříkovitých a přeřazeny do čeledi aralkovité. Rody Delarbrea a Myodocarpus byly naopak vyjmuty z aralkovitých a dány do nově vytvořené čeledi Myodocarpaceae. Ostatní stávající drobné čeledi řádu miříkotvaré byly v klasické taxonomii řazeny na různá místa systému, případně byly tyto rody součástí čeledí v rámci jiných řádů.
Význam
Z hlediska výživy mají největší význam miříkovité, poskytující zejména listovou a kořenovou zeleninu a koření. Do čeledi aralkovité patří jedna z nejproslulejších léčivek, ženšen pravý, z miříkovitých pochází např. andělika lékařská. Některé aralkovité jsou pěstovány jako okrasné dřeviny.
↑KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN80-200-0836-5.
↑BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.
