Matej Čurko (25. června 1968 Košice[1] – 12. května 2011 Kysak), známý jako Slovenský kanibal, byl slovenský vrah a kanibal podezřelý ze sériového vraždění. Byl zabit policií poté, co se pokusil nalákat švýcarského muže na smrt. Při vyšetřování se zjistilo, že zabil a snědl dvě ženy, které se kvůli sebevražedným sklonům k tomuto osudu přihlásily dobrovolně. Brzy poté italská policie oznámila, že vrah může být zodpovědný za zmizení dalších 28 žen mezi lety 2009–2011.[2]
Mládí
Matej Čurko se narodil jako jeden ze dvou synů do celkem průměrné rodiny. Jeho rodiče se v mladém věku rozvedli. O Čurka a jeho bratra, kteří si nebyli příliš blízcí, se starala jejich matka a babička; se svým otcem však udržovali pravidelný kontakt. Čurko se narodil císařským řezem, v předškolním věku neměl žádnou zaznamenanou nemoc nebo zranění, bez komplikací prošel mateřskou školou a dokonce navštěvoval školu pro matematicky nadané žáky, protože byl nadaný v technických oblastech.[3]
Ve škole nebyl oblíbený, ale nebyl ani šikanován, či ponižován. Čurkovy koníčky byly většinou osamělé, jako cyklistika, hra na kytaru a bicí, nebo počítače a jejich programování. Jeho učitelé ho označovali za rebela a provokatéra, protože nerespektoval autority. Jako 13letý zaútočil nožem na 11letého sousedovic chlapce, kterému způsobil vážná zranění. Tento čin dostal mladého Čurka na psychiatrickou kliniku v Košicích, kde strávil více než měsíc. Poté byl ošetřován v Dětské psychiatrické léčebně v Hrani, kde inteligenční testy prokázaly, že měl nadprůměrné IQ 116.[3]
Dospělost
Po dokončení základní školy Čurko úspěšně absolvoval odbornou školu s maturitou a byl povolán do armády jako technický specialista. Po návratu z armády hledal uplatnění v technickém průmyslu a také získal dvě nové záliby: střelné zbraně a bojová umění. Nakonec získal zaměstnání jako vedoucí IT oddělení nejmenované pojišťovny. Velkou zvláštností je, že věnoval spoustu času podávání trestních oznámení státnímu zastupitelství, které se týkalo záležitostí od problémů s parkováním až po vysoce postavenou politiku.[3]
Lidem na Čurkovi připadalo zvláštní, že nikdy neprojevil zájem o opačné pohlaví. Až si ve věku 30 let našel partnerku, se kterou měl dvě děti. Psychiatři a psychologové později prokázali, že vykazoval četné známky psychopatie (nechuť k sociálnímu kontaktu, upřednostňování samoty, emoční chlad, slabá empatie, neschopnost vyjádřit své pocity a konflikty s autoritou). Pravděpodobně také trpěl nekrofilním sadismem a schizoidní poruchou osobnosti.[3][1]
Modus Operandi a prokázané vraždy
V době vražd Čurko žil v obci Sokoľ a pravidelně cestoval do Kysackého lesa, kde zabíjel své oběti. Spojoval se s nimi hlavně prostřednictvím sebevražedných fór, pod přezdívkou „Orion218“.[1] Oběti, z nichž většina měla sebevražedné sklony a otevřeně vyznávaly touhu ukončit svůj život, dobrovolně souhlasily s tím, že je „Slovenský kanibal“ zabije. Procedura zahrnovala setkání dvojice (vrah a oběť) v lese, kde Čurko oběť omámil a pak ji bodl do srdce. Tělo poté naporcoval sekáčkem na maso, nebo jedním ze svých mnoha nožů a pomocí pepře zamaskoval pach zkaženého masa.[4] Poté, pro své potěšení, snědl jakoukoli část těla, po které zrovna zatoužil, zbytek uložil do své lednice v Kysaku a ostatky zahrabal do mělkých hrobů na svém pozemku.[1]
Při prohledávání jeho majetku byla objevena pouze dvě těla: 30letá Elena Gudjakova z Oravského Veselého, která zmizela 23. června 2010; a další 20letá Lucia Uchnárová ze Sniny, která zmizela 3. září 2010. Obě ženy měly problémy s duševním zdravím, Lucia se už dříve, v roce 2008, pokusila o sebevraždu. Obě Čurka kontaktovaly přes internet. Jejich ostatky byly později nalezeny v mělkých hrobech na Čurkově pozemku.[1]
Objevení a smrt
Na jaře 2011 zveřejnil mladý Švýcar jménem Markus Dubach, který uvažoval o sebevraždě kvůli šikaně na pracovišti, inzerát na kanibalské stránce. V inzerátu žádal někoho, aby ho zabil a snědl.[1] Původně to zamýšlel pouze jako vtip, ale byl překvapivě kontaktován Čurkem, který učinil nabídku, že tu práci udělá.[4] Dubach ze zvědavosti udržoval kontakt se svým anonymním rádoby zabijákem, dokonce mu poslal obrázky svých nohou a hýždí, aby ukázal svou atletickou postavu.[1] K velkému Markusovu šoku mu Čurko skutečně poslal obrázky zobrazující části ženského těla a lidské maso vařené na pánvi.[4] Proto se Dubach rozhodl kontaktovat švýcarské úřady, které mu zpočátku nevěřily, ale poté, co uviděly zprávy, které si Dubach s vrahem vyměňoval, rychle změnily názor.[1]
Případ byl předán jejich kolegům na Slovensku a rychle byl přidělen speciální agent, který na domluvené schůzce zaujal Dubachovo místo. V oblasti setkání byly rozmístěny speciální ozbrojené jednotky, včetně profesionálního odstřelovače, protože informace získané policií naznačovaly, že muž byl velmi nebezpečný a dobře ozbrojen. Nedlouho po příjezdu na místo se k agentovi přiblížil muž. Protože měl velmi neformální vzhled, byl zpočátku mylně považován za turistu, ale ukázalo se, že se skutečně jedná o kanibala. V tu chvíli bylo Čurkovi nařízeno, aby se postavil, ale místo toho popadl zbraň z opasku a zahájil palbu na agenta, kterého zasáhl do hrudníku. Zasažen byl i samotný Čurko, který po upadnutí do kómatu zemřel.[1]
Celý příběh je popsán v knize „Die Entscheidung - Begegnung mit einem Kannibalen“ („Setkání s kanibalem“), kterou autor Markus Dubach vydal 26. listopadu 2017 (v současnosti je k dispozici pouze v německém vydání).
Vyšetřování
Při prohledání jeho batohu policie narazila na celou řadu fascinujících předmětů, které by mohly být použity k zabíjení lidí: tři lahve vodky, skládací nůž, balíčky černého pepře (pravděpodobně k zamaskování zápachu), igelitové tašky, prádlo, latexové rukavice, plastová pouta, velký nůž a ruční pila. Nedlouho poté byl prohledán Čurkův dům, kde našli několik legálně vlastněných zbraní, velké množství nábojů, několik mobilních telefonů a počítač.[1] Průzkum počítače odhalil GPS polohu dvou těl[1] a další domluvené setkání s 22letým mužem z České republiky.[4] Později byla nalezena umístění těl, která postrádala hlavy, nohy, prsa a části svalů. Později byla identifikována jako Gudjaková a Uchnárová.
V lesích byl také nalezen obřadní oltář. Předpokládá se, že zde Čurko vařil a jedl části těl svých obětí. Není jasné, zda to mělo nějaký rituální účel, později to však nechaly úřady zničit, aby se zabránilo možnosti vzniku nového posvátného místa „sickos“.[2]
Další oběti
Italským vyšetřovatelům se podařilo spojit profily 28 nezvěstných žen s Čurkovým typem oběti: věk 25–28 let, sebevražedné sklony i ochota nechat se zabít a kanibalizovat. Všechny zmizely v období od ledna 2009 do května 2011, kdy byl Čurko aktivní. To potvrzují e-maily sdílené mezi Dubachem a Čurkem, kde byla zmíněna možná oběť italské národnosti, a skutečnost, že v jeho lednici byly nalezeny části těla, které se neshodovaly s Gudjakovou nebo Uchnárovou. Úřady sledovaly potenciální zákazníky na internetu, ale kvůli Slovenskému zákonu již nejsou žádné informace před rokem 2009 k dispozici.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matej Čurko na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k Matej Čurko svoje obete dobodal, rozštvrtil, odrezal im časti tela, ktoré zrejme zjedol. plus7dni.pluska.sk [online]. 2019-08-17 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c Možné italské oběti slovenského kanibala - profil třiceti pohřešovaných žen - Corriere della Sera. www.corriere.it [online]. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d REFRESHER. Prípad slovenského kanibala: Matej Čurko vo svojej mailovej komunikácii priznal, ako ho vzrušuje pach ľudského mäsa a jeho konzumácia. refresher.sk [online]. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d MEYJES, Toby. Suicidal man posts advert asking to be eaten alive – and a cannibal replied. metro.co.uk [online]. 2016-05-09 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
