Vzniká v usazených horninách, z hydrotermálních roztoků na rudních žilách, častý je výskyt konkrecí a vyvinutých krystalů v hnědém uhlí.
Morfologie
Krystaly jsou tabulkovité, kopinaté, prizmatické, rýhované podle {011}. Dokonalé krystaly mají tvar dvojjehlanu. Často tvoří hřebenité srostlice. Dvojčatí běžně podle {101}, méně často podle {011}. Agregáty jsou radiálně paprsčité, zrnité i celistvé.
Vlastnosti
Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6–6,5, křehký, hustota 4,8–4,9 g/cm³,[1] štěpnost nedokonalá podle {010} a {110}, lom nerovný
Optické vlastnosti: Barva: bledě žlutá, mosazně žlutá, na vzduchu pestře nabíhá. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp zelenošedý.
Chemické vlastnosti: Složení: Fe 46,55 %, S 53,45 % často s příměsí Cu, As. Na vzduchu rychle zvětrává. Rozpustný v HNO3. Při žíhání na uhlí hoří modravým plamenem a vzniká SO2. Žíhán v baňce dává žlutý nálet síry. Před dmuchavkou se taví na černou magnetickou kuličku.
K výrobě kyseliny sírové, někdy jako drahý kámen (dobře vyvinuté krystaly, fasetové brusy, kabošony). Při spalování uhlí znečišťuje ovzduší oxidem siřičitým.
ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN80-7151-030-0.