Marie Rottrová

Marie Rottrová
Marie Rottrová
Základní informace
Rodné jméno	Marie Božena Rottrová
Narození	13. listopadu 1941 (82 let); Ostrava-Hrušov; Protektorát Čechy a Morava
Žánry	popmusic, soul, gospel, rock, blues
Povolání	zpěvačka, pianistka, hudební skladatelka, textařka, moderátorka
Nástroje	piano
Hlasový obor	soprán
Manžel(ka)	Vlastimil Kučaj (1962–1972); Georg Burgerstein (1988–1995); Milan Říha (2016–)
Děti	Martin Kučaj; Vít Rotter
Web	www.marierottrova.cz
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Rottrová (* 13. listopadu 1941 Ostrava-Hrušov) je česká zpěvačka, pianistka, hudební skladatelka, textařka a moderátorka.^[2]^[3]^[4]

Život

Pochází z hudebnické rodiny, otec byl varhaník, matka zpěvačka. Od mládí se učila hrát na klavír. Po maturitě na bohumínském gymnáziu (stejně jako později její synové) pracovala jako úřednice. V roce 1960 se (ještě jako úřednice ostravské pobočky Československé státní spořitelny) zúčastnila ostravské hudební soutěže, která hledala mladé talenty a kterou doprovázel orchestr Gustava Broma. Na podkladě této soutěže dostala pozvánku do Československé televize, kde vystoupila poprvé s písničkou Jana Hammera a Jaromíra Hořce Rozmarné stvoření.

Po celou dobu odolávala nabídkám na přesídlení do Prahy a až do roku 1985 zůstávala věrná rodné Ostravě. V roce 1970 dostala nabídku ke vstupu do týmu Karla Gotta, kterou odmítla. Z jejich spolupráce vznikla nahrávka Mít pouhej tejden. V Ostravě vystupovala s instrumentální skupinou Františka Trnky, dále též s místními skupinami Oktet, Samuel a Majestic. První gramofonové desky se dočkala v roce 1968. Od tohoto roku zpívala se skupinou Flamingo (později pod názvem Plameňáci). Stálou členkou této bigbeatové kapely se stala v roce 1969. Zde zpívala s Petrem Němcem zejména soulový repertoár. V pěvecké trojici Marie Rottrová – Petr Němec – Hana Zagorová na sebe upozornila již v roce 1968 na 2. československém beatovém festivalu v pražské Lucerně. První dlouhohrající desku se skupinou Flamingo vydala v roce 1970; zpívala na ní se zpěvákem Petrem Němcem. Byla vydána také exportní verze tohoto prvního alba pod názvem This Is Our Soul. Jednalo se o úspěšný profesní start, o čemž svědčí její další aktivní spolupráce prakticky se všemi velkými tanečními orchestry té doby. Navíc se objevilo i několik vynikajících textařů, kteří pro ni dokázali napsat kvalitní písňové texty. Především se jednalo o Jiřinu Fikejzovou, později též o Jaroslava Wykrenta a Jaromíra Nohavicu. I když v 70. letech zůstávala věrná Ostravě, začala se prosazovat v celorepublikovém měřítku, velkých úspěchů dosáhla s písněmi Lásko nebo Řeka lásky (Jaroslav Wykrent, 1974). Hitových rozměrů dosáhly také převzaté verze zahraničních melodií (Markétka, 1975; Bouda Na hororu, 1977; Hodina H, 1979). Kromě středního proudu a soulu se profilovala také jako interpretka šansonů a rockových balad (To mám tak ráda, 1975; Lásko, voníš deštěm, 1980; Ten vůz už jel, 1982). V seznamu svých hitů figuruje Marie Rottrová příležitostně i jako autorka hudby (Měli jsme se potkat dřív, 1985)

V soulovém období jí byla vzorem například Aretha Franklinová, podle níž jí byl dán přídomek „česká Lady Soul“.

Spolu s koncertními šňůrami se dostavilo i časté vystupování v Československé televizi, kde měla (zejména v ostravském televizním studiu) dost příležitostí k vystoupení. Kromě slovenského muzikálového filmu Neberte nám princeznú se stal úspěšným a populárním především televizní pořad Divadélko pod věží, který měl 22 dílů a kam si Marie Rottrová zvala zajímavé hosty z oblasti kultury, ale i mimo ni. Vystupovali zde, mimo jiné, třeba Karel Gott, Pavel Bobek či Jiří Bartoška. S některými z nich natočila i písňové duety (Klíč pro štěstí s Jiřím Bartoškou, S tím bláznem si nic nezačínej s Pavlem Bobkem, Najednou s Karlem Gottem). Z domácí produkce českých skladatelů vznikly v 80. letech hity Skořápky ořechů (Vladimír Figar, 1983), Zřejmě letos nikde nejsou kytky (Jiří Zmožek, 1985) nebo Večerem zhýčkaná (Vladimír Figar, 1987).

Koncem 80. let se dostavily i první osobní a zdravotní problémy a umělecká kariéra zpěvačky byla definitivně narušena i společenskými událostmi z listopadu 1989. Od roku 1985 žije v Praze, po druhém sňatku střídavě v Praze a v Německu. Z prvního manželství má dva dospělé syny Vítka a Martina^[5], oba jsou hudebními skladateli.

Přestože Marie Rottrová původně odmítla natočit vánoční desku z důvodu, že trh je tímto sortimentem přesycen,^[zdroj?] nakonec ale zpěvačka na desce začala pracovat a album Vánoční čas vyšlo v roce 1997; získalo díky posluchačskému úspěchu zlatou desku.

V roce 2001 vydala album Podívej v produkci Zdeňka Vřešťála a Víta Sázavského z Neřež, za které získala platinovou desku.

Marie Rottrová i přes vysoký počet alb neměla do roku 2003 prezentativní výběr svých největších hitů. V minulosti se sice na trhu objevilo několik výběrů jejích písní, ale šlo pouze o žánrově zaměřená alba. Až v roce 2003 vyšel exkluzivní výběr Všechno nejlepší, za který dostala Marie Rottrová dvě platinové desky za více než 40 000 prodaných kusů.

Roku 2004 vyšlo album plné duetů s názvem Ty a já. Obsahuje duety s Karlem Gottem, Petrem Němcem, Karlem Černochem nebo s Pavlem Bobkem.

V roce 2005 vyšlo pokračování úspěšného výběru Všechno nejlepší s názvem Všechno nejlepší 2, které bylo oceněno zlatou deskou.

Po roce 2005 se vrátila ke spolupráci s Vítem Sázavským a Zdeňkem Vřeštálem a opět také se skupinou Flamingo se zpěvákem Petrem Němcem a hostujícím Jaroslavem Wykrentem. Úspěšné jsou i její vánoční koncerty se Septetem plus a dětským pěveckým sborem Coro Piccolo.

V roce 2008 vyšlo premiérové DVD Marie Rottrové s názvem Tisíc tváří lásky, za které již na jeho křtu získala platinovou desku.

V listopadu 2009 vyšlo po 8 letech album Stopy s autorskými písničkami Zuzany Navarové, Zdeňka Vřešťála, Jaromíra Nohavici, Filipa Benešovského atd.

Na 17. listopadu 2009 připravila speciální exkluzivní dvojkoncert za doprovodu skupiny Neřež (původní členové starého Nerezu a zpěvačka Klára Vytisková) s názvem „Všechno nejlepší“ (největší hity) a „Pocta Zuzaně Navarové“.

V roce 2010 vyšel výběr hitů, které ji napsala Jiřina Fikejzová, s názvem Osud mi Tě přál, a při křtu CD získala zlatou desku za loňské album Stopy, kterého se prodalo více než 8 000 kusů.

V dubnu 2011 vyšlo na 3 CD dosud největší výběr hitů za celou kariéru Marie Rottrové. Komplet nese název Zlatá kolekce 1968–2010. V témže roce vychází tzv. komplet Co mám, to dám, který obsahuje většinu LP, a později CD Marie Rottrové plus DVD Tisíc tváří lásky. V roce 2011 při příležitosti 70. narozenin absolvovala úspěšné koncertní turné, které mělo být zakončením pěvecké kariéry, příležitostně ale vystupovala i v dalších letech.

Na webových stránkách hnutí ANO 2011 je uvedena jako jeho podporovatelka v sekci „Podporují nás“. Když se jí na to v červnu 2019 ptali novináři, odpověděla: „Já na to nebudu reagovat, promiňte, je to moje věc“.^[6]

V roce 2021 při příležitosti 80. narozenin vydal Supraphon výběr největších hitů na vinylu s názvem Lady Soul.

Dílo

Nejznámější písně

Kůň bílý [1971]– původně Ballada wagonowa od polské zpěvačky Maryly Rodowiczové
Řeka lásky [1974]
Čím zvoní píseň má [1972]
Lásko
To nic [1979]
Markétka [1973] – původně Małgośka od M. Rodowiczové
To mám tak ráda [1975] – původně Je suis malade od Serge Lamy
Střapatá nohatá [1979]
S tím bláznem si nic nezačínej [1985] – původně Don't Fall In Love With A Dreamer, duet s Pavlem Bobkem – v originále Kenny Rogers a Kim Carnes
Lásko voníš deštěm [1980] – původně She’s Gone od Black Sabbath
Řekni, kde ty kytky jsou [1975]– původně Sag mir, wo die Blumen sind od Marlene Dietrichové (český originál Judita Čeřovská)
Klíč pro štěstí [1985, 1991] – původně Thought I'd Ring You, duet s Jiřím Bartoškou – v originále Shirley Bassey a Alain Delon
Skořápky ořechů [1983]
Ty kdo jdeš kolem [1977]
Měli jsme se potkat dřív [1985]
Večerem zhýčkaná [1987]
Ten vůz už jel [1983]
Zřejmě letos nikde nejsou kytky [1984]
Lakomá [1984, 2001]
Štěstí [1980] – původně Lucky od Bernieho Paula anebo Lucky od Roy Black
Žaluzie

Diskografie

LP

1970 – Flamingo – Supraphon, pro distribuci v SSSR firma Melodija v licenci Supraphonu
1971 – This Is Our Soul – Supraphon/Artia, anglická verze alba Flamengo
1972 – Marie Rottrová – Supraphon
1976 – Flamingo, Plameňáci a Marie Rottrová 75 – Supraphon
1977 – Pěšky po dálnici – Supraphon
1977 – Rhythm And Romance – Supraphon
1977 – Ty kdo jdeš kolem – Supraphon, výběr
1981 – Muž č. 1 – Supraphon
1982 – Marie Rottrová vypravuje pohádky Františka Nepila – Supraphon
1983 – Já a ty – Supraphon
1985 – 12× Marie Rottrová – Supraphon, výběr
1986 – Mezi námi – Supraphon
1987 – Marie & spol. – Supraphon, výběr
1988 – Soul Feeling – Supraphon
1989 – Důvěrnosti – Supraphon
1992 – Chvíli můj, chvíli svůj – Monitor

CD

1993 – Chvíli můj, chvíli svůj – Monitor
1995 – Jeřabiny – B & M Music
1997 – To mám tak ráda (Bonton, výběr)
2001 – Neberte nám princeznú – sountrack k filmu – BMB
2001 – Ty kdo jdeš kolem – Sony Music Bonton, reedice s bonusy
2001 – Podívej – BMG
2003 – Všechno nejlepší – Supraphon, výběr
2004 – Jen ty a já – Supraphon, výběr
2005 – Všechno nejlepší 2 – Supraphon, výběr
2009 – Stopy – Universal music
2010 – Osud mi tě přál – Universal music, výběr
2011 – Zlatá kolekce – Supraphon, výběr
2011 – Co mám, to dám – box 17CD + DVD, Supraphon
2013 – Čas motýlů – Supraphon, 2013 výběr
2018 – Lady Soul – Supraphon

DVD

2008 – Tisíc tváří lásky – Supraphon^[7]^[8]

Odkazy

Reference

↑ Marie Rottrová. Instagram [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.
↑ AVISO - MARIE ROTTROVÁ. www.aviso.cz [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.
↑ Marie Rottrová - Po stopách hvězd | Česká televize [online]. Dostupné online.
↑ PILÁTOVÁ, Agáta. Nejraději jsem sama za sebe. Týdeník rozhlas [online]. 2003-12-15 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online.
↑ TICHÁ, Eva. Marie Rottrová: Muže jsem opouštěla většinou já. iDNES.cz [online]. 2009-12-28 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online.
↑ Osobnosti proti Babišovi. Opustili ho i mnozí z těch, které ANO vydává za příznivce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-20 [cit. 2019-06-20]. Dostupné online.
↑ Marie Rottrová vychádza prvýkrát na DVD. topstar.noviny.sk [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (slovensky)
↑ A.S, SUPRAPHON. Rottrová, M. Tisíc tváří lásky. supraphon.cz [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.

Literatura

GRACLÍK, Miroslav. Marie Rottrová : neautorizovaný umělecký a životní příběh ostravské Lady Soul. Praha : XYZ, 2010. 444 s. ISBN 978-80-7388-309-6.
Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 816.
Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 554.
MALÉŘOVÁ, Zuzana. Hlas se stínem aneb Když do života zpívá Marie Rottrová. Praha : TV Spektrum : Akropolis, 1991. 158 s. ISBN 80-85334-03-8.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 56.
Kolektiv: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby, část jmenná - československá scéna; Praha, 1990; s. 457–458