Marie Glázrová

Marie Glázrová
Marie Glázrová
	Marie Glázrová (1943)
Narození	11. července 1911 ; Horní Suchá ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. února 2000 (ve věku 88 let) ; Praha ; Česko
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Alma mater	Pražská konzervatoř
Choť	Eduard Haken
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Glázrová, psána též Glasrová^[1] (12. července 1911 Horní Suchá^[2]^{[pozn. 1]} – 19. února 2000 Praha) byla česká herečka.

Život

V začátku kariéry používala tvar příjmení Glaserová.^[4] Byla dcerou venkovského lékaře Vavřince Glasera (1875–1942),^[5] nadšeného ochotnického herce. Studovala herectví u herečky Izy Hamerníkové-Grégrové, poté studovala na dramatickém oddělení Státní konzervatoře Praha. K jejím učitelům patřil např. Jaroslav Hurt a Marie Laudová.^[6] Po dokončení studií (1931) nastoupila na jeden rok v divadle v Plzni. V letech 1932–1937 hrála v Divadle na Vinohradech.^[7] Od roku 1939 byla stálým hostem ND a od roku 1940 členkou činohry Národního divadla v Praze. Pohřbena je v Praze na Vyšehradském hřbitově^[8].

Rodinný život

Byla manželkou operního pěvce a sólisty opery Národního divadla Eduarda Hakena. Jejich dcera PhDr. Marie Ulrichová–Hakenová je členkou zastupitelstva MČ Praha 5 (údaj 2020).^[9]

Dílo

Kromě divadelní činnosti hrála v letech 1934 až 1986 i v mnoha filmech a působila v rozhlase, především jako umělecká recitátorka.

Film

Mezi její nejznámější filmové role patří Rozina z filmu Rozina sebranec (režie Otakar Vávra, 1945), a vdova Kubátová ve filmu Byl jednou jeden král (režie Bořivoj Zeman, 1954).

1934 Poslední muž – role: Zdenka, dcera Kohoutových
1937 Hlídač č. 47 – role: Anna, Doušova žena
1937 Láska a lidé – role: Anna Hošková
1937 Lidé na kře – role: Marta, Zdeňkova dívka
1937 Naši furianti – role: Markytka
1937 Maryša – role: Rozára
1938 Její pastorkyně – role: Jenufa
1938 Stříbrná oblaka – role: Jiřina Novotná
1938 Svět kde se žebrá – role: Zorka Náhlíková
1938 V pokušení – role: Eva Skálová, Janova snoubenka
1939 Dvojí život – role: Žofka
1939 Paní Morálka kráčí městem – role: Lilka
1939 Srdce v celofánu – role: Marta
1939 Ulice zpívá – role: Lory Navrátilová, jejich hospodyně a milá Franciho
1940 Babička – role: paní kněžna
1940 Pelikán má alibi – role: Jarmila
1942 – Kníže Václav (Drahomíra); Městečko na dlani (Anči Karasová); Okouzlená (Jitka Zykanová); Gabriela (Gabriela Tuzarová); Noční motýl (herečka Helena, Vargova žena); Turbina (dělnice Žofka Pečulíková)
1943 – Tanečnice (Clo Satranová, taneční umělkyně)
1944 – Bludná pouť (tanečnice Nina Tikalová); Děvčica z Beskyd (Terezka)
1945 – Rozina sebranec (Rozina); Z růže kvítek (Kristýnka)
1946 – Lavina (Irena)
1950 – Posel úsvitu (Clam-Martinicová)
1954 – Byl jednou jeden král (vdova Kubátová, podruhyně)
1955 – Po noci den (Růžena Drátková)
1960 – Vyšší princip (Skálová, Janina matka)
1961 – Drobínek (maminka Drobínková)
1965 – Hrdina má strach (Hofmánková)
1968 – Jarní vody (Lenora Roselliová, matka Gemmy)
1969 – Hvězda (Olga, Slávčina přítelkyně)
1976 – Honza málem králem (Honzova máma)
1986 – Velká filmová loupež (herečka)

Televize

1953 – Medvěd (TV inscenace); Vojnarka (TV inscenace)
1956 – Nepřátelé (TV divadelní představení, Taťjana)
1960 – Tříminutový rozhovor (TV inscenace)
1962 – Jejich den (TV inscenace, paní Magda); Sicilská komedie (TV inscenace, kmotra Gesa, Mitina teta)
1966 – Ministerstvo strachu (TV inscenace, Bellairsová); Poprask na laguně (TV divadelní představení, paní Pasqua)
1968 – Zločin lorda Savila (TV inscenace, vévodkyně z Paisley)
1971 – Lepší pán (TV film); Maryša (TV inscenace)
1972 – Cena zlata (TV inscenace)
1979 – Bakaláři (TV cyklus, povídka Neteř, Radkova matka)
1982 – Kočičí hra (TV divadelní představení, Adelaida Brucknerová)
1985 – Nebožtík si nepřál květy (TV inscenace, paní Bakkeová)

Ocenění

1942 Národní cena
1958 Vyznamenání Za vynikající práci
1960 zasloužilá členka ND
1963 titul zasloužilý umělec

Odkazy

Poznámky

↑ Literatura též uvádí jako datum narození 11. červenec 1911.^[3]

Reference

↑ Např. Srdce v celofánu. Světozor. 2. 5. 1940, s. 10. Dostupné online.
↑ Nápis na hrobu [online]. Wikimedia Commons. Dostupné online.
↑ FIKEJZ, Miloš. Český film I.. [s.l.]: Libri, 2006. ISBN 80-7277-332-1. Kapitola Glázrová Marie, s. 313.
↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 115
↑ In memoriam/Dr. Vavřinec Glaser. Časopis lékařů českých. 17. 7. 1942, s. 836. Dostupné online.
↑ Stanislav Bensch: Marie Glázrová, In: Film a video, Praha, červenec 2011, str. 3
↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
↑ hrob na Vyšehradském hřbitově v Praze ve kterém je uložena herečka Marie Glázrová a Eduard Haken.. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-22.
↑ Zastupitelstvo MČ Praha 5

Literatura

B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 58, 109, 113, 116–8, 125, 128, 132, 141, 146, 152, 156, 158–9, 161, 174, 181, 200, 201, 203–4, 233, 236, 249–251, 258–260, 317, 359–361
Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 148, 150, 172–3, 180, 224, 232, 234, 257, 303–4
František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 96, 141–3
Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 159, 206, 248, 455, ISBN 978-80-200-1502-0
Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 76, 113, 325.
Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 125, 137, 222, 234–5, 402, ISBN 80-207-0419-1
Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 313–315.
Petr Hořec: Herecká ohlédnutí, Západočeské nakladatelství, Plzeň, 1977, str. 38–43
Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 131, 371, 389, 390, 412, 434
Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 83, 87, 96, 313, 316, 446, ISBN 80-204-0493-7
Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 254, 369, 463, 466, 469, 499, 500, 504–5, 625, 628, 666
Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 41
Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 114–5
Hana Konečná a kol: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 387, 395, 398
Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, 2006, str. 17, 101, 130, 133, 209, ISBN 80-86182-51-7
V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 182.
Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 45, 48, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 366.
Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 74, 101, 234, ISBN 978-80-7388-552-6
Běla Veselá: Žena v českém umění dramatickém, vyd. Topičova edice, Praha, 1940, str. 158–9, 184
Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 181, ISBN 978-80-239-9603-6