Městský hřbitov v Přerově je hlavní městský hřbitov v Přerově , v lokalitě lidově nazývané Na černým . Nachází se na jihovýchodním okraji města, v ulici 9. května .
Historie
Výstavba
Jedna z bohatě zdobených hrobek z konce 19. století
Hřbitov byl vystavěn v roce 1877 na velkém pozemku na okraji města jako nový městský hřbitov náhradou za rušená pohřebiště blíže centru, došlo zde též k přesunu cenných náhrobků . Pozemek vysvětil 1. listopadu 1877 farář Arnošt Vychodil , první pohřeb se zde konal hned následujícího dne. Hřbitov svou severní částí přiléhá na nový městský židovský hřbitov zřízený roku 1882 . Byl zde též umístěn pomník pruským vojákům padlým v nedaleké bitvě v rámci prusko-rakouské války .
Podél zdi jsou umístěny hrobky a čestné hroby významných obyvatel města. Později zde vznikly též budovy zázemí hřbitovní správy a městské pohřební služby. Areál byl za svou historii několikrát rozšiřován.
Pohřbeni jsou zde také vojáci a legionáři bojující v první a druhé světové válce , stejně jako vojáci Rudé armády padlí při osvobozování Československa roku 1945 .
Po roce 1945
S odchodem téměř veškerého německého obyvatelstva města v rámci odsunu Sudetských Němců z Československa ve druhé polovině 40. let 20. století zůstala řada hrobů německých rodin opuštěna a bez údržby.
Nová obřadní síň zde byla vystavěna roku 1987 . V Přerově se nenachází krematorium , ostatky zemřelých jsou zpopelňovány povětšinou v krematoriu v Olomouci -Neředíně .
V roce 2017 hřbitov zaujímal plochu 5,2 ha , deset tisíc pohřebních míst a kryté kolumbárium s šesti sty místy.[ 1]
Čestné hroby (výběr)
Hřbitovní kaple
Pomník obětem fašismu[ 2]
Převážně dle seznamu na stránkách hřbitova:[ 3]
Jiřina Hauková (1919–2005) – česká básnířka a překladatelka
Jan Hovůrka (1918–1941) – odbojář, gestapem zatčen a popraven v Brně[ 4]
Karel Hovůrka (1914–1941) – československý voják, člen výsadkové skupiny Aroš V. [ 4]
Terezie Hrubá (1876–1933) – zakladatelka a majitelka konzervárenské a cukrářské továrny
František Chudoba (1878–1941) – český anglista, literární historik a překladatel
Lubomír Jasínek (1922–1943) – československý voják a příslušník výsadku Antimony
Bohumír Kobliha (1902–1981) – důstojník československé armády, topograf
Slavomír Kratochvíl (1889–1914) – první oběť českého protirakouského odboje
Pavel Novák (1944–2009) – český zpěvák, skladatel, hudebník
Lubomír Pleva (1929–1998) – hráč na foukací harmoniku, čtyřnásobný mistr světa ve svém oboru
Jakub Škoda (1835–1885) – středoškolský profesor, překladatel a komunální politik
Jindřich Valouch (1947–2010) – český politik, starosta a první primátor města Přerova
Ferdinand Vaněk (1879–1915) – český středoškolský profesor a vlastivědný pracovník
František Venclovský (1932–1996) – plavec, jako první Čechoslovák překonal kanál La Manche
Oldřich Vodička (1910–1949) – československý voják, umučen komunistickou Státní bezpečností v Praze na Pankráci[ 5]
Amálie Vrbová (1863–1936) – česká spisovatelka píšící pod pseudonymem Jiří Sumín
Emanuel Zahradníček (1908–1933) – student, první oběť fašismu v Československu
Karel Zejda (1890–1977) – český obuvník, průmyslník a podnikatel, zakladatel závodu Kazeto
Pomníky
Odkazy
Reference
↑ CHALUPOVÁ, Lenka. Na přerovském hřbitově se pohřbívá už 140 let. První pohřeb se tu konal 2. listopadu roku 1877. Město Přerov [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné online .
↑ a b Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 85716/8-2255 (Pk •MIS •Sez •Obr •WD ) .
↑ Hroby významných osobností na městském hřbitově [online]. Statutární město Přerov [cit. 2020-08-30]. Dostupné online .
↑ a b Ing. František Jedlička. Hrob/kenotaf Jan a Karel Hovůrka [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-09-01]. Dostupné online .
↑ Ervín Silný, Ing. František Jedlička. Hrob Oldřich Vodička [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-09-01]. Dostupné online .
↑ Ervín Silný, Ing. František Jedlička. Hrob Obětí války 1866 [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-08-30]. Dostupné online .
↑ Ervín Silný, Ing. František Jedlička. Hrob Obětí 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-08-30]. Dostupné online .
Literatura
Externí odkazy