Livigno (německy Livigno Alpen) je pohoří na pomezí Švýcarska a Itálie. Do Švýcarska zasahuje pouze svou menší a nižší částí. V Itálii se objevují nejvyšší vrcholy spolu s jedinými ledovci skupiny. Severovýchodní a východní část horstva je součástí Národního parku Stelvio a severní část pohoří Livigno byla vyhlášena jako Švýcarský národní park. Nejvyšším vrcholem je Cima di Piazzi (3439 m) ležící v italské části masivu.
Východní hranici masivu tvoří řeka Adda, která odděluje pohoří Livigno od sousedního mnohem vyššího pohoří Ortles. Na jihozápadě dělí tok řeky Poscchiavo a silniční sedlo Berninapass (2328 m) hranici mezi Livignem a čtyřtisícovou Berninou. Severozápadní hranicí je dlouhé údolí Engadin, které rozděluje pohoří s masivem Albula. Dolina Val Müstair ohraničuje Livigno na severovýchodě a dělí je tak od pohoří Sesvenna.
Uprostřed pohoří se táhne ve směru sever–jih dlouhá dolina Valle di Livigno, na jejímž plochém dně leží hlavní město oblasti – Livigno. To patří svou výškou 1816 m mezi celoročně nejvýše obývaná sídla v Alpách. Nejvyšším vrcholem švýcarské části pohoří je Corna di Campo (3302 m). Nejvyšším vrcholem švýcarského národního parku je masiv Piz Quattervals (3165 m)
Hory jsou rozděleny několika dolinami: Valle Alpisella, Val Viola Bormina, Valle di Grosina a Val di Campo. Nachází se zde i několik přehradních jezer jako Lago di Livigno (délka 14 km, 4.71 km²), Lago del Gallo (4,71 km²) nebo Lago di Cancano.
Pohoří Livigno se dělí do několika samostatných celků.
Donedávna zastrčený kout Alp se po vyhlášení svobodné bezcelní zóny zcela oživl. Nastala mohutná výstavba lanovek, hotelů a budování infrastruktury. Každý rok se sem sjíždí tisíce lyžařů a milovníků zimních sportů z celého světa. Nejdůležitějším sídlem oblasti je město Livigno (5326 obyv.). Dalším významným sídlem v oblasti je obec Valdidentro.
V horách slouží turistům jen pět horských chat. Síť značených cest je zde ovšem dostatečně hustá a navíc je výhodně propojena s mnoha dobře situovanými bivaky. Na většinu vrcholů lze vystoupit turisticky, ale nevedou na ně značené stezky.
Adamello-Presanella • Bergamské Alpy • Bernina • Brenta • Dolomity • Fleimstalské Alpy • Gardské hory • Grajské Alpy • Julské Alpy • Karnské Alpy • Kottické Alpy • Ligurské Alpy • Livigno • Montblanský masiv • Ortles • Ötztalské Alpy • Platta • Přímořské Alpy • Rieserferner • Sarntalské Alpy • Sesvenna • Stubaiské Alpy • Tambo • Tessinské Alpy • Vicentinské Alpy • Walliské Alpy • Zillertalské Alpy
Adulské Alpy • Albula • Appenzellské Alpy • Bernina • Bernské Alpy • Freiburské Alpy • Glarnské Alpy • Gotthard • Chablais-Faucigny • Jura • Livigno • Montblanský masiv • Platta • Plessurské Alpy • Rätikon • Samnaunské Alpy • Sesvenna • Schwyzské Alpy • Silvretta • Tambo • Tessinské Alpy • Urnské Alpy • Walliské Alpy