Litrea

Jak číst taxoboxLitrea
alternativní popis obrázku chybí
Lithraea cuastica s plody
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďledvinovníkovité (Anacardiaceae)
Rodlitrea (Lithraea)
Miers, 1826
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lithraea molleoides

Litrea[1] (Lithraea, alternativně též Lithrea) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Zahrnuje celkem 3 druhy rostoucí v Jižní Americe. Jsou to dřeviny se střídavými zpeřenými nebo jednolistými listy a drobnými pětičetnými květy v latovitých květenstvích. Plodem je peckovice. Rostliny obsahují ostrou šťávu, způsobující při kontaktu s pokožkou těžké dermatitidy. Tvrdé a odolné dřevo chilského druhu Lithraea caustica je místně využíváno jako konstrukční materiál a jako palivo.

Popis

Litrey jsou dvoudomé, stálezelené keře a stromy ronící ostrou šťávu. Listy jsou střídavé, lichozpeřené nebo jednolisté, řapíkaté, složené z celokrajných, přisedlých lístků. Střední vřeteno listu je často křídlaté. Květy jsou stopkaté, pětičetné, uspořádané v úžlabních a/nebo vrcholových latách. Květní stopky jsou článkované. Koruna je zelenavě bílá až nazelenale žlutá. Tyčinek je deset. V květech je laločnatý disk. Gyneceum je složené ze tří na bázi srostlých plodolistů. Blizny jsou hlavaté. Plodem je kulovitá, bledě šedá až bělavá, hladká peckovice s pryskyřičnatou dužninou (mezokarpem), přirostlou k tvrdé pecce (endokarpu).[2]

Rozšíření

Rod litrea zahrnuje 3 druhy vyskytující se výhradně v Jižní Americe. Druhy Lithraea brasiliensis a Lithraea molleoides jsou rozšířeny v oblasti od Brazílie (mimo Amazonii) po severní Argentinu, druh Lithraea caustica je endemit středního Chile.[3]

Ekologické interakce

Na listech litrejí se živí housenky některých druhů nočních motýlů zejména z čeledí martináčovití (Citheronia splendens, Citheronia vogleri, Eacles imperialis, Eacles penelope, Lonomia cynira), Megalopygidae (Megalopyge chrysocoma a M. lanata) a slimákovcovití (Sibine geyeri, Sibine trimacula).[4]

Obsahové látky a jedovatost

Litrey patří společně s rody jedovatec (Toxicodendron), křivokřídlec (Loxopterigium), Mauria a Tapirira k nejjedovatějším zástupcům čeledi ledvinovníkovité v tropické Americe.[5] Účinnými substancemi jsou látky ze skupiny urushiolů. Pokud se šťáva z rostliny dostane na pokožku, dochází k vybuzení imunitního systému a senzibilaci, po níž se při opakovaném kontaktu se šťávou objevují silné alergické reakce projevující se dermatitidou. Mezi charakteristické projevy náleží zarudnutí, otoky a puchýře. Protože se alergen přenáší i na rukou a oděvu, mohou se příznaky projevit i na jiných částech těla, než je ta, která přišla se šťávou přímo do kontaktu. Běžný je silný otok obličeje a očních víček. U senzibilovaných jedinců nastupují příznaky obvykle den nebo dva po kontaktu s rostlinou, někdy však již po 6 hodinách. Neléčená dermatitida zpravidla přetrvává po dobu následujících 2 až 3 týdnů.[6][7]

Taxonomie

Rod Lithraea je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Anacardioideae a tribu Rhoeae. Mezi blízce příbuzné rody náleží Schinus a Mauria.[8]

Význam

Lithraea caustica je ve středním Chile běžnou dřevinou a místní obyvatelé ji využívají zejména jako palivo. Listy této rostliny jsou konzumovány v čerstvém stavu k léčení alergií. Načervenalé dřevo je dekorativní, tvrdé a velmi odolné vůči vlhkosti a hnilobě. Používá se zejména na stavbu domů a lodí.[7]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky) 
  3. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  4. HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HURTADO, Inés. Poisonous Anacardiaceae of South America. Clinics in Dermatology. Apr.-June 1986, čís. 4(2). 
  6. AIÉ, Selva Iris. Allergic contact dermatitis caused by Lithraea molleoides and Lithraea brasiliensis: Identification and characterization of the responsible allergens. Journal of Contact Dermatitis. 1997, čís. 8(3). 
  7. a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  8. PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky) 

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!