Unikátní stavbu, která byla zároveň letohrádkem a kaplí, nechal na Vysoké postavit v letech 1695 až 1697 hrabě František Antonín Špork, kterému kromě jiných rozsáhlých majetků v Čechách patřilo také malešovské panství na Kutnohorsku.
Za autora atypické stavby je považován Giovanni Battista Alliprandi, který pocházel z provincie Como v severní Itálii a později patřil k nejvýznamnějším českým barokním architektům.[3]Mladý Giovanni Battista Alliprandi v té době již pracoval pro hraběte Šporka. Pojetí stavby zjevně vychází z nákresů ideálních letohrádků Alliprandiho učitele, známého vídeňského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Na stavbu bylo vynaloženo 1400 dukátů, tj. 5 600 zlatých. Traduje se, že hrabě Špork během lázeňského pobytu v Karlových Varech v roce 1695 tuto částku vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském, známém jako August II. Silný.[4][5]
Slavnostní otevření letohrádku, spojené s vysvěcením kaple sv. Jana Křtitele, se konalo 24. června 1697. Kapli vysvětil Tobiáš Jan Becker, kanovník metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. František Antonín Špork při této příležitosti uspořádal impozantní slavnost s hostinou, na kterou pozval nejen množství šlechticů, ale také na 20 000 svých poddaných z celého malešovského panství. Na památku této události nechal hrabě Špork vyrazit 1000 pamětních medailí ze slitiny stříbra a cínu. Na líci medaile byla vyobrazena polygonální stavba letohrádku, na rubu pak Kristův křest.[4]
O rok později, v roce 1698 ještě nechal hrabě Špork západně od letohrádku postavit poustevnu. V zemských deskách je uložena zakládací listina z 8. března 1698, v níž se hovoří o poustevně pro tři poustevníky „na tak zvaném vrchu Vysoká aneb Belveder“ a o jejich zaopatření základními potřebami z prostředků majitelů panství.[4][5]
Poslední velkou barokní slavnost uspořádal hrabě Špork na Vysoké 24. června 1699 u příležitosti oslavy křtu svého syna Jana Františka Antonína Josefa Adama. Již o měsíc později, 20. července 1699, však František Antonín Špork prodal malešovské panství i se stavbami na Vysoké hraběti Františku Antonínu Halleweilovi. Po hraběti Halleweilovi získal v roce 1711 malešovské panství Johann Franz Karl Ostein. Ani jeden z těchto dvou nových majitelů, ani další vlastníci v pozdější době letohrádek nevyužívali, pouze Friedrich Anton Ostein-Dalberg nechal stavbu v roce 1797 nově zastřešit.[4] Kaple s poustevnami byla pod správou augustiniánů z Lysé nad Labem až do roku 1759.[2]
Letohrádek zůstal i na počátku 19. století pustý a jeho zkázu dokonal blesk, který do něj udeřil 30. dubna 1834 a stavbu zapálil.[2] Až ve druhé dekádě 21. století občanské sdružení Belveder iniciovalo nejnutnější opravy stavby, na které přispělo Ministerstvo kultury ČR, městys Suchdol, který je vlastníkem nemovitosti, a v rámci projektu „Partnerství pro Kolínsko“ nemalou částkou poskytla také společnost TPCA Kolín.[4]
Popis
Centrální část původní patrové stavby byla vybudována na oktagonálním půdorysu a také střecha, zakončená malou věžičkou, byla osmiboká.[2] V prvním patře této ústřední stavby se nacházely obytné prostory – velký sál a čtyři pokoje pro hraběte a jeho rodinu. Ve věžičce byla vyhlídková místnost, která sloužila jako rozhledna.[2][3][4]
Uprostřed letohrádku, který byl zároveň kaplí,[5] stála socha svatého Jana Křtitele, nad níž bylo jako baldachýn umístěno zlaté slunce, ze kterého tryskala voda do mramorové kašny.[2][3] Olověné trysky byly nejen v centrálním slunci nad sochou, dalších osm bylo umístěno v nárožích římsy po obvodu kaple, odkud rovněž stříkala voda.[5] (U příležitosti slavnostního otevření letohrádku a vysvěcení kaple v roce 1697 v mramorové kašně v přízemí stavby bylo hostům místo vody nabízeno víno).[3]
Další přístavby, někdejší předsíně, upravené jako krápníkové jeskyně neboli grotty, které tuto centrální část obklopovaly, dotvářely půdorys objektu do podoby čtverce se skosenými rohy.[4] Do 21. století se ze stavby dochovalo až do úrovně její hlavní římsy obvodové smíšené zdivo. Na zdech jsou patrné některé fragmenty omítky a kamenných detailů.[2] Před vstupem do areálu se nachází klenutý sklep.[2]
Přístup
Ruiny barokních staveb na Vysoké jsou volné přístupné. Na vrchol kopce vede zeleně značená turistická cesta od západu z Vysoké nebo z jihu ze sousedních Mezholez, které již náležejí k obci Miskovice.[1] Poblíž zříceniny se nacházejí další zajímavé objekty. Stojí zde například betonová zeměměřická věž, jejíž okolí má status chráněného území geodetického bodu 1. řádu.[6]
Zhruba sedm desítek metrů východně od zříceniny Šporkova letohrádku se tyčí do výšky 35 metrů rozhledna Vysoká.[3] Rozhledna, na níž vede 144 schodů, byla vybudována v roce 2001 v souvislosti s výstavbou vysílače pro operátora sítě mobilních telefonů a obec Miskovice ji zpřístupnila veřejnosti 30. dubna 2002.[6]
V těsné blízkosti letohrádku se nachází 2,5 metru vysoký novodobý menhir. Kámen, který sem umístili v roce 2014 členové občanského sdružení Denemark, byl vyzvednut z koryta říčky Vrchlice.[7] Několik metrů na východ od menhiru roste 25 metrů vysoký buk lesní, který je zapsán na seznamu chráněných památných stromů.[8]