Letiště Qaanaaq (grónsky: Mittarfik Qaanaaq, dánsky: Qaanaaq Lufthavn; IATA: NAQ, ICAO: BGQQ) je vnitrostátní letiště nacházející se 3,5 kilometrů severozápadně od města Qaanaaq, v kraji Avannaata v severním Grónsku.[1] Bylo otevřeno roku 2001 a jde o jediné civilní letiště severně od Upernaviku. V roce 2012 bylo přes něj přepraveno 1 719 cestujících.[2]
Historie
Pozadí
V roce 1941, během druhé světové války a německé okupace Dánska, podepsaly Spojené státy a dánský velvyslanec Henrik Kauffmann ("ve jménu krále") Dohodu týkající se obrany Grónska (The Agreement relating to the Defense of Greenland). Podle ní mohly Spojené státy v Grónsku zakládat nové vojenské a meteorologické stanice; roku 1943 tak byla jedna založena v obci Qaanaaq. Roku 1951 Dánsko dohodu ratifikovalo a stala se tak oficiální.
Na počátku 50. let začaly Spojené státy budovat v okolí osad Dundas a Uummannaqleteckou základnu Thule. Během její konstrukce byl postupně omezován přístup místních inuitů k lovu a rybaření. Na jaře 1953 požádaly USA Dánsko o povolení k rozšíření základny na celý poloostrov Dundas. Povolení bylo uděleno, což vedlo k vystěhování místních obyvatel. Většina z nich se přestěhovala do Qaanaaqu.[3]
V letech 1959 a 1960 podali vystěhovaní obyvatelé formální žádosti o kompenzaci; od grónské vlády neobdrželi žádnou odpověď. V roce 1985 podali další žádost, která tentokrát vedla ke snahám mezi grónskou a dánskou vládou zlepšit životní podmínky v obci Qaanaaq a napravit nepříjemnosti vyplývající z existence letecké základny.[3]
Plánování
V květnu 1996 obě vlády navrhly Spojeným státům pět různých návrhů k vyřešení situace; jedním z nich bylo takzvané Dundasské řešení, jehož součástí bylo navrácení poloostrova Dundas Grónsku a konstrukce civilního letiště poblíž základny Thule.[4] Všechny osoby létající do obce Qaanaaqu totiž letět pouze přes základnu, která ale měla přísná omezení na počet cestujících přítomných v jednu chvíli. Také v ní mohl přistát jen jeden let od Grønlandsfly týdně, takže během období vysoké poptávky musela aerolinie vždy o zvednutí tohoto limitu požádat - něco, co vedení základny ne vždy schválilo.[5] Plánované civilní letiště by příjmalo lety rovnou ze základny a obešlo by tak její omezení. Náklady na konstrukci by pokrylo Dánsko, zatímco provozní náklady by hradila grónská vláda. Mnozí obyvatelé Qaanaaqu byli ale s tímto návrhem nespokojeni a místo něj navrhovali letiště přímo v jejich městě. Qaanaaq by tak byl se zbytkem Grónska spojen přímo.[4][6]
Spojené státy se ale poloostrova Dundas odmítly vzdát a mimo jiné na budoucím letišti vyžadovaly přítomnost dánské armády a policie. Všechny tyto požadavky byly podle Dánska příliš přísné, a tak bylo nakonec Dundasské řešení opuštěno. V lednu 1997 padlo rozhodnutí postavit letiště přímo v Qaanaaqu. 31. ledna 1997 podepsali předseda grónské vládyLars Emil Johansen a dánský premiérPoul Nyrup Rasmussen dohodu, na základě které Dánsko přispělo k novému letišti 47 milionů korun.[7] Grónský parlament stejného roku projektu přiřadil 10 milionů.[8]
V červnu 1998 udělil Grónský letištní úřad společnosti Permagreen Konsortiet A/S kontrakt pro konstrukci přistávací dráhy a silnice vedoucí k letišti v hodnotě 45 milionů korun. 31. července do Qaanaaqu dorazily stavební stroje, které společnost dříve použila během stavby letiště v Sisimiutu. Práce byly ten rok kvůli zimě a polární zimě přerušeny 15. října.[9]
V roce 1997 se očekávalo, že letiště bude dokončeno 1. října 1999.[8] Na zasedání Grónského parlamentu 30. října 1998 bylo ale datum dokončení kvůli vysokému množství již probíhajících projektů (např. letiště Aasiaat nebo letiště Maniitsoq) odloženo o dva roky na 1. října 2001. Odloženo bylo i letiště v Paamiutu.[9]
Provoz
Letiště bylo otevřeno 1. září 2001.[10][11] Jeho konstrukce stála 100 milionů korun.[12]
Brzy se kvůli svým vysokým nákladům na provoz stalo terčem kritiky. Roku 2007 se začali Demokraté zasazovat o jeho uzavření.[13][14] V říjnu založil John Metz, obyvatel země, petici na protest proti výstavbě nových letišť v zemi, přičemž v ní byla letiště v Qaanaaqu a v Qaarsutu označena za nepotřebná. K 30. listopadu ji podepsalo 510 osob.[15]
V srpnu 2023 byla silnice spojující letiště a Qaanaaq těžce poškozena deštěm a vodou z tajícího sněhu, což mezi oběma lokacemi znemožnilo silniční dopravu.[16] V říjnu ji nahradila dočasná silnice.[17] V červnu 2024 obdrželo město od grónské vlády finance na konstrukci permanentní náhrady.[18]
Infrastruktura
Diagram letiště Qaanaaq.
Letiště je vybaveno štěrkovou přistávací drahou o délce 900 metrů a šířce 30 metrů, označenou 34/16. K dispozici je palivo Jet A1.[1]
Mezi letištěm a Qaanaaqem vede silnice, která je ale náchylná k záplavám během období tání.[19] Je dostupná taxislužba.[1]
Všichni pasažéři cestující přes vesmírnou základnu Pituffik (dříve Thule) musí mít s sebou platné povolení k pobytu nebo k cestovaní. Cestující bez povolení nemohou nastoupit na jakýkoliv let ze základny a navíc budou pokutováni.[21]
Statistiky
Množství přepravených cestujících
Rok
Přepravení
cestující
Cestující
změna
Pohybů
Pohybů
změna
2001
610
▬ ---
118
▬ ---
2002
2 251
▲ 269,02 %
412
▲ 249,15 %
2003
1 984
▼ -13,46 %
344
▼ -19,77 %
2004
2 294
▲ 15,63 %
373
▲ 8,43 %
2005
2 602
▲ 11,84 %
363
▼ -2,75 %
2006
1 866
▼ -28,29 %
325
▼ -10,49 %
2007
1 792
▲ 4,13 %
325
▬ 0,00 %
2008
1 756
▼ -2,01 %
306
▼ -6,21 %
2009
1 597
▼ -9,96 %
343
▲ 12,09 %
2010
1 571
▼ -1,63 %
326
▼ -3,21 %
2011
1 507
▼ -4,25 %
294
▼ -9,82 %
2012
1 719
▲ 14,07 %
510
▲ 42,35 %
Zdroje:
Reference
↑ abc Qaanaaq. AIP Grønland [online]. Naviair, 2024-10-31 [cit. 2024-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-12-09. (anglicky, dánsky)
↑ abHINGITAQ 53 vs. Denmark, Application No. 18584/04 (decision from European Court of Human Rights as to admissibility of application) - ELAW: Environmental Law Alliance Worldwide [online]. [cit. 2024-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-10-05. (anglicky)
↑ ab Dundas-løsningen skal løse transitproblemet. Atuagagdliutit. Qaanaaq: 1996-10-24, roč. 136, čís. 83, s. 3. Dostupné online [PDF, cit. 2024-12-09]. (dánsky)
↑ Qaanaaq i rejsevanskeligheder. Atuagagdliutit. Nuuk: 1995-03-30, roč. 135, čís. 26, s. 3. Dostupné online [PDF, cit. 2024-12-09]. (dánsky)
↑ Lufthavnen i Qaanaaq også forsinket: Lufthavnen vil koste omkring 115 millioner kroner, når den bliver taget i brug i oktober 2001. Atuagagdliutit. 1998-11-10, čís. 87, s. 6. Dostupné online.
↑SØNDERGAARD, Niels Krogh. Set over 65 år: Hvem bejlede mest til Grønland?. www.sermitsiaq.ag [online]. 2015-06-15 [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. (dánsky)
↑NETREDAKTION. Store Trafik-dag i Landstinget. www.sermitsiaq.ag [online]. 2007-10-17 [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. (dánsky)
↑ PENGESVINERI MED NYE LUFTHAVNE I GRØNLAND - SkrivUnder.dk. web.archive.org [online]. 2007-11-30 [cit. 2024-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-30.
