Křižovnické náměstí v Praze se rozkládá na staroměstském (pravém) břehu Vltavy v těsném sousedství Karlova mostu na Královské cestě. Patří k nejmenším náměstím v Praze, vzhledem k tomu, že přes něj přechází Královská cesta, se řadí k nejvíce navštěvovaným místům hlavního města. Ve středověku zde protékalo rameno Vltavy oddělující Křižovnický ostrov, ze kterého byl v 19. století sklenut oblouk na staroměstský břeh, čímž se zvětšil prostor náměstí o plochu vedle mostecké věže. Ostrov, stejně jako náměstí, se jmenuje podle klášterarytířského řádu křižovníků na severní straně náměstí, který na tomto ostrově zčásti stojí.
V ose brány mostecké věže stával v minulosti domek mosteckého úřadu, v němž se vybíralo mýtné za průjezd Karlovým mostem, a tzv. viniční či vinařský sloup, s tordovaným dříkem s reliéfem ovinutých haluzí vinné révy s hrozny; na korintské hlavici sloupu stojí socha sv. Václava ve zbroji. Světec podle legendy vlastníma rukama okopával vinici, sklízel a lisoval víno pro mši. Sloup byl po roce 1860 posunut na severovýchodní stranu náměstí, stojí těsně při konkávně prohnutém nároží křižovnického kostela, naproti vstupu do Klementina. Je to raně barokní dílo Jana Jiřího Bendla z roku 1676.[2]
