Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Schonenhof (1295), Pulcra curia (1363), „de Krasneho dwora“ (1392), „z Krásného dvora“ (1437), „na… starym krasnym dworze“ (1573), Krasney dwuor (1580), Schönhof a Krasny Dwur (1787).[4]
Historie
První písemná zmínka o Krásném Dvoře pochází z roku 1295, kdy ve vsi sídlil Vilém, považovaný za zakladatele rodu Fremutů z Krásného Dvora.[5] Panským sídlem bývala tzv. dolní tvrz, jejíž zbytky v podobě příkopů pozoroval August Sedláček v blízkosti mlýna.[6] V letech 1363 a 1372 na tvrzi žili Fremut starší a Fremut mladší,[5] přičemž Fremut mladší se později přestěhoval do Černoci a Krásný Dvůr zdědili bratři Oldřich a Jan, synové Fremuta staršího.[6] V polovině patnáctého století došlo k rozdělení vesnice na dvě části. Jedna patřila v letech 1445 a 1448 Zikmundu Tasovi z Kysible a o druhý díl se dělili bratři Vilém a Jiří, kteří nejspíše patřili k rodu Fremutů.[6] Rozdělení vsi se projevilo i stavbou druhého panského sídla, kterým se stala tzv. horní tvrz.[5]
V roce 1495 vlastnil jeden díl vsi Mikuláš ze Žďáru.[6] Spojit oba díly se podařilo Janu Mašťovskému z Kolovrat,[5][6] byť Rudolf Anděl zároveň uvedl, že v první čtvrtině šestnáctého století celou vesnici vlastnil Václav Pětipeský.[5] Jan Mašťovský z Kolovrat prodal roku 1572 dolní tvrz Albrechtovi Novohradskému z Kolovrat, ale už následujícího roku ji od něj za stejnou cenu koupil zpět. Vrchnost od té doby sídlila na horní tvrzi, která se stala jádrem krásnodvorského zámku, zatímco dolní tvrz zanikla.[5]
Po třicetileté válce zůstala polovina usedlostí krásnodvorského panství pustá. Humprecht Jan Černín pak po roce 1651 opuštěné statky osídlil přistěhovalci ze Saska a Bavorska. Zároveň však začal navyšovat podanské povinnosti.[5] To roku 1669 vedlo k nepokojům, při nichž se poddaní shromažďovali a požadovali snížení platů a omezení roboty. Svých požadavků nedosáhli, protože vrchnost je jako povstalce postavila před soud. Další vzpoura sedláků vypukla v roce 1680, ale byla tvrdě potlačena.[7]
Spory Černínů s poddanými pokračovaly i v osmnáctém století, protože nákladné úpravy zámku i dalších rodových sídel nutily vrchnost k dalšímu zvyšování dávek i roboty. Poddanské protesty přesto zůstaly marné. Snaha o větší příjmy však Černíny vedla k rozvoji podnikání. Od devatenáctého století začali v okolí vesnice ve velkém chovat ovce, pěstovat cukrovou řepu a roku 1854 přestavěli zámecký pivovar na cukrovar. Do vsi se přistěhovali noví zaměstnanci, pro jejichž ubytování nechal Eugen Černín postavit tzv. ratejny.[8]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 689 obyvatel (z toho 331 mužů), z nichž bylo 46 Čechoslováků, 631 Němců, jeden člověk jiné národnosti a jedenáct cizinců. S výjimkou dvou evangelíků, pěti židů a dvou členů jiných nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 721 obyvatel: 116 Čechoslováků, 595 Němců, dva příslušníky jiné národnosti a osm cizinců. Kromě římskokatolické většiny zde žilo jedenáct evangelíků, devatenáct členů církve československé, tři židé, tři členové jiných církví a šest lidí bez vyznání.[10]
Venkovská a maloměstská zástavba z 19. a první poloviny 20. století (především na náměstí a v jeho okolí)
Hřbitov v polích jihozápadně od obce
Rozvalený podstavec kříže v polích za obcí, vpravo od silnice do Chrašťan
Historická budova nádraží – i přes svůj relativně dobrý stav stržená v prosinci 2015
Doupovská dráha – soustava lokálních tratí s prázdninovým a svátečním provozem
Přírodní zajímavosti
Zámecký park (přírodní památka Krásný Dvůr)
Zámecká zahrada francouzského typu východně od zámku a na čestném dvoře (nádvoří)
Rozsáhlý zámecký park anglického typu západně a jihozápadně od zámku s torzem prastarého Goethova dubu, který byl do svého zániku jedním z nejstarších a nejmohutnějších stromů ČR, údolím potoka Leska, čtyřmi rybníky (mj. Snílek a Velký rybník) a Poustevníkovou roklí s jeskyní
Na území zámeckého parku byla k ochraně vzácných druhů hmyzu v roce 2012 vyhlášena přírodní památkaKrásný Dvůr.
Zalesněný vrch Kozel (364 metrů) západně od obce
Holý vrch Kozí hřbet (413 metrů) jihozápadně od obce (již mimo katastr) – vyhlídkový bod na Krásnodvorsko a Podbořansko
Osobnosti
Franz Klutschak (11. února 1814, Praha – 21. července 1886, Krásný Dvůr), český německojazyčný novinář, od roku 1836 člen redakce, v letech 1844–1877 vedoucí redaktor a od roku 1881 vydavatel pražského deníku Bohemia, jehož úroveň výrazně pozvedl. Zabýval se i vlastivědou českých zemí a topografií Prahy.[15]
Josef Johann Horschik (16. února 1874, Krásný Dvůr – 24. dubna 1955, Drážďany), německý básník, prozaik a autor písňových textů, vydal tři svazky básní a písní, jeden román a jeden svazek novel. Od roku 1898 působil jako obchodní příručí v Drážďanech, do té doby pravděpodobně žil v Krásném Dvoře nebo zde přinejmenším často pobýval.
↑PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Krásný Dvůr, Schönhof, s. 518.
↑ abcdefgHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 235. Dále jen Anděl (1984).
↑ abcdeSEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Podbořan a Jesenice, s. 350.
↑MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 33.
↑Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Krásný Dvůr, s. 142.
↑Klutschak, Franz (1814-1886), Journalist [online]. Austrian Centre for Digital Humanities and Cultural Heritage [cit. 2021-10-30]. Dostupné online. (německy)
.JPG)
.JPG)
.jpg)
_na_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD.JPG)
.JPG)
