Na konci 17. století (1693) získala stavba hranolovou věž navrženou architektem italského původu Markem Antonínem Canevallem.[3][p 1] Protože ale objekt zchátral, byl roku 1821 z větší části stržen a do roku 1829 přestavěn.[2] V závěru téhož století (1890–1891) získal kostel vyšší věž a stavba prošla dalšími úpravami.[3]
Popis
Kostel je jednolodní stavbou s obdélníkovým půdorysem zakončeným polokruhovým presbytářem, která má navíc po stranách čtvercové sakristie. V patře objektu se nachází oratoř. Na západní straně kostela stojí hranolová věž. Strop presbytáře je tvořen konchou s lunetami, naopak loď kostela má strop plochý a kruchta, mající tři ramena, je podepírána pilíři a je podklenuta křížovou klenbou.[3]
V interiéru se nacházejí předměty především z 19. století. Na hlavním oltáři, pocházejícím ze třicátých let 19. století, je umístěn ústřední obraz z roku 1822 zachycující svatou Kateřinu. Jeho autorem je malíř Josef Führich. Kazatelna vpředu je vytvořena v období pozdního rokoka (1778) a křtitelnice pochází z roku 1821.[3]
Varhany
Pro kostel zbudoval roku 1724 varhanář Johan Christian Maywald malý přenosný pozitiv. Ještě před tím, v roce 1718 opravoval zdejší staré kostelní varhany Johann Jakub Josef Richter a roku 1750 J. H. Neumann. Ke konci 18. století (v roce 1798) postavili pro kostel nové dvoumanuálové varhany bratři Ambrož a Franz Tauchmanové, přičemž řezbářskou výzdobu nástroje svěřili Franzi Suskemu z Mimoně. Celková cena za nástroj se vyšplhala do výše 508 zlatých a 45 krejcarů.[6]
Roku 1825 byl nástroj pod vedením Johana Michaela Nasse ze Zákup přemístěny do nového novoměstského kostela. Zároveň o jednu oktávu snížil oba rejstříky Principal. Vlivem toho musel redukovat počet rejstříků z původních čtrnácti na dvanáct. Navíc naopak varhany obohatil o pedálovou spojku, jež se údajně stalo prvním zařízením svého druhu na území Čech.[6] V roce 1887 postavil pro kostel Emanuel Štěpán Petr nový mechanický nástroj vybavený kuželkovou vzdušnicí.[6]
U kostela stojí dům číslo popisné 2, jenž je katolickou farou. Vybudován byl na přelomu 18. a 19. století. Stavba je patrová a má obdélníkový půdorys. Její okna jsou obdélníkového tvaru a nad vchodem se nachází stříšková římsa.[3]
↑DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 999 turistických zajímavostí České republiky. Praha: Kartografie, Knižní klub, Euromedia Group, Soukup & David, 1999. 392 s. ISBN80-7011-656-0. Kapitola Hejnice, s. 70.
↑ abcdTOMŠÍ, Lubomír; TOMÍČEK, Jan. Varhany Liberecka. Chrastava: Společnost přátel historie města Chrastavy, 1995. 37 s. Kapitola Nové Město pod Smrkem – kostel svaté Kateřiny, s. 27.