Založil slávu a věhlas rodu v Čechách, protože se stal nejen vrchním velitelem císařských vojsk, ale od španělského a neapolského krále Filipa IV. získal v roce 1635 i titul vévody z Lucery, dědičný v mužské linii, který však rod držel mimo španělskou říši jen neoficiálně. Zřejmě nejvýznamnějším[3] členem rodu byl Matyášův vnuk, hrabě Jan Václav z Gallasu (1671–1719), císařský velvyslanec a místokrál neapolský.
Vedle Frýdlantu, Liberce a roztroušených drobných panství, zejména ve středních a východních Čechách (Smiřice, Hořeněves, Přemyšlení, Klecany, Dolní Neděliště či Bubeneč) jim od roku 1704 patřilo také panství grabštejnské a od roku 1726 panství v okolí zámku Lemberk, které tehdy od hraběte Karla Josefa z Bredy za 291 000 zlatých rýnských odkoupil hrabě Filip Josef Gallas.[2] Ten však roku 1757 zemřel a protože neměl žádné mužské potomky, je jeho dědičkou ustavena jeho manželka Marie Anna, hraběnka z Gallasu[1], rozená hraběnka Colonnová z Felsu, s tím, že po její smrti (zesnula roku 1759) přejde majetek, erb i jméno na syna její sestry Aloisie, provdané svobodné paní z Clamu, jímž byl Kristián Filip Clam. K podmínkám však navíc také patřilo, že Kristián Filip sám, jeho bratr Karel Leopold a všichni jejich potomci si ke svému jménu připojí i jméno Gallas.[4] Kristián Filip v době úmrtí svého strýce ještě nebyl zletilý (měl 9 let),[2] a regentství za něj vykonávala nejprve teta Marie Anna[1] a poté, do roku 1770 jeho otec, Jan Kryštof Clam,[2] od roku 1759 hrabě. Roku 1768 bylo spojení české větve Clamů s vymřelými Gallasy císařovnou Marií Terezií potvrzeno a vznikla tak rodová větev Clam-Gallasů.[4]
↑ abcŠlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. Obříství: Obecní úřad Obříství, 2004-06-15 [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18.
↑ abcdČERNÁ, Renata. Gallasové a Clam-Gallasové na Lemberku [online]. Lvová: Státní zámek Lemberk [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-24.
↑PAVLÍKOVÁ, Jana. Hrad a zámek Frýdlant. 1. vyd. Nové Město nad Metují: Správa státního hradu a zámku Frýdlant, 2001. 24 s. S. 5.
↑ abSamotný vznik skutečných lázní… [online]. Lázně Libverda: Lázně Libverda [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-09.
Literatura
KRUMMHOLZ, Martin; SVOBODA, Milan; KABELKOVÁ, Markéta. Clam-Gallasův palác: Johann Bernhard Fischer von Erlach: architektura, výzdoba, život rezidence: Clam-Gallasův palác, 30. 11. 2007–27. 1. 2008. 1. vyd. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2007. 167 s. ISBN978-80-86852-19-5.
SVOBODA, Milan, HEINZL, Jan, Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice: Poutní místo a jeho patroni. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2015. ISBN978-80-85874-73-0.
REBITSCH, Robert. Matyáš Gallas: (1588–1647): císařský generál a Valdštejnův „dědic“. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 399 s. ISBN978-80-247-4778-1.
SEDLÁČEK, Antonín. Diplomatická činnost Jana Václava Gallase v Anglii v l. 1704–1711. In: Sborník Severočeského muzea = Acta musei Bohemiae borealis. Historia. Liberec: Krajské nakladatelství, 1988. S. 53–70.
TREGL, Vladimír, WEISS, Petr, Gallasové a Clam-Gallasové v severních Čechách, Nymburk: pro Národní památkový ústav ÚOP v Liberci vydalo nakl. Vega-L, 2011, 18 s. ISBN978-80-87275-50-4
RESSEL, Anton, Beiträge zur Geschichte der gräflichen Familien Gallas und Clam-Gallas, In Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde Jeschken-Isergaues XXI, 1927, s. 95-111, (německy)
PELLICCIONI, Luciano, Storia della famiglia Galassi di Castelcampo, Roma, 1978, (italsky)
BERGER, Theodor, Die Durchläuchtige Welt, Oder: Kurtzgefaßte Genealogische, Historische und Politische Beschreibung, svazek 3, Korn, 1739, 840s., kapitola: Die Grafen von Gallas, s. 58-64 Dostupné online (německy)
STUPKA, Radomír, Gallasové na Frýdlantsku a Liberecku, Diplomová práce Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, 2009, Dostupné online
_-_erb_na_kostele.JPG)
.JPG)
.jpg)
