Kostel Nalezení svatého Kříže (Znojmo)

Kostel Nalezení svatého Kříže ve Znojmě
Průčelí kostela
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihomoravský
Okres	Znojmo
Obec	Znojmo
Souřadnice	48°51′22,98″ s. š., 16°3′3,92″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	Brno
Děkanát	Znojmo
Farnost	Znojmo-sv. Kříž
Zasvěcení	nalezení svatého Kříže
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Výstavba	17. století
Specifikace
Stavební materiál	zděný
Další informace
Ulice	Dolní Česká
Kód památky	32446/7-6944 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter dominikánů ve Znojmě)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nalezení sv. Kříže v Znojmě (někdy chybně uváděný jako kostel Povýšení sv. Kříže či jen kostel sv. Kříže) je původně klášterní římskokatolický kostel. Je neoddělitelně spjat s dominikánským řádem a jeho klášterem ve Znojmě.

Historie

Průčelí kostela s přilehlým dominikánským klášterem

Interiér kostela s barokní pamětní deskou Františka Antonína Berchtolda z Uherčic.

Kostel byl založen pravděpodobně v roce 1230 spolu s klášterem podle legendy na přímluvu svatého Hyacinta. Kostel měl bohatou historii coby poutní místo, neboť zde byl uchováván větší úlomek ze Svatého Kříže. Poutníci přicházeli z blízkého Rakouska, ale též z Uher.

Roku 1555 byl kostel s klášterem zničen velkým požárem, kterému za oběť padla klášterní knihovna a archiv. V téže době se ztratil také cenný ostatek Sv. Kříže. Zbytky kláštera byly provizorně opraveny a pro bohoslužby byla dočasně upravena kapitulní síň, kde se konávala i česká kázání (odtud pochází název česká kaple). Opravy se protáhly až roku 1580, kdy se do věci vložil císař Rudolf II. a velkou donací přispěl na opravu střechy.

V 18. století se rozmohla úcta ke zdejšímu milostnému mariánskému obrazu.

V roce 1950 byli dominikáni v rámci Akce K v noci z 13. na 14. dubna z kláštera násilně odvezeni. Klášter následně obsadily jednotky pohraniční stráže československé armády, které zde v roce 1951 zřídily svá kasárna (do roku 1960). Pro kostel byl proto ustanoven nový duchovní správce Ferdinand Karel Nesrovnal (1896-1952).

Pro Svatý rok milosrdenství (2015/16) byla v kostele zřízena Svatá brána.

Umělci spojení s výzdobou kostela

Na umělecké výzdobě kostela se podílela celá řada významných umělců své doby, kteří zejména v průběhu 17. a 18. století vtiskli stavbě její současný charakter.

Jan de Herdt

• obraz Nalezení sv. Kříže (1676) původně umístěný na hlavním oltáři, dnes v kapli Vzkříšení
• adorace obrazu P. Marie Staroboleslavské (1673), původně v dnešní kapli sv. Jana Nepomuckého, dnes v Deblínské kapli Znojemského hradu, předloha pro obraz P. Marie Znojemské

• obraz Opásání sv. Tomáše Akvinského (kolem 1678) ve stejnojmenné kapli

Jan Josef Resler

• baldachýnový oltář P. Marie Znojemské a sochy sv. Hyacinta a sv. Vincence Ferrerského (1735) v kapli sv. Libora, vytvořeno podle návrhu Františka Roettierse

Matyáš Kovanda

• baldachýnový oltář sv. Vincence Ferrerského a sochy sv. Rajmunda z Peňafortu a sv. Ludvíka Bertranda (1743) v kapli P. Marie Růžencové, oltář vytvořen podle vzoru Reslerova oltáře P. Marie Znojemské

Josef Leonard Weber

• sochy bl. Jindřicha Susso a sv. Růženy z Limy v kapli sv. Petra Veronského
• náhrobky hraběte Karla Maxmiliána z Thurnu a Valsassiny a hraběnky Evy Eleonory Raduit de Souches (po 1730) v kapli Vzkříšení (připsáno)

Jan Lukáš Kracker

• obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána (1752) v kapli sv. Jana Nepomuckého
• obrazy sv. Barbory a sv. Jiřího (1756) v kapli sv. Barbory
• obraz Smrt sv. Rozálie v kapli sv. Anny
• obraz Smrt sv. Petra Veronského ve stejnojmenné kapli
• obraz sv. Tekly

Jiří Antonín Heinz (bratr Klaudius)

• sochy sv. Václava a sv. Ludmily (po 1753) v kapli sv. Jana Nepomuckého
• sochy sv. Kateřiny a sv. Markéty (po 1755) v kapli sv. Barbory
• sochy sv. Karla Boromejského a sv. Rocha (po 1755) v kapli sv. Šebestiána
• sochařská výzdoba varhanní skříně – Král David a andělé hudebníci (po 1755)
• alegorie Víry, Naděje a Lásky na varhanní kruchtě (po 1755)

Josef Winterhalder st. (atribuováno)

• kazatelna se sousoším sv. Dominika, jak rozesílá své bratry do světa (od 1748)^{[1][pozn. 1]}

Josef Winterhalder ml.

• obraz Zázrak v Sorianu (1768) v kapli sv. Dominika

Franz Anton Maulbertsch

• obraz Vidění sv. Norberta na hlavním oltáři (1765), původně v refektáři premonstrátského opatství v Louce u Znojma

Jan Václav Voříšek (bratr Alvarus)

• konstrukce a štuková výzdoba kazatelny a kaplí sv. Dismase, sv. Vincence Ferrerského, sv. Petra Verronského, sv. Jana Nepomuckého, sv. Barbory, sv. Tomáše Akvinského
• rám obrazu Panny Marie Bolestné (na oltáři sv. Kříže)
• varhanní skříň (ca 1753-55)
• návrh na dostavbu věží kostela, horní část fasády, krov a báně (1770-73)

Literatura

• MATUS, Dominik. Truhláři a sochaři dominikánského řádu na Moravě v 17. a 18. století. Brno, 2021. 182 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Tomáš Valeš. Dostupné online.
• JINDRÁČEK, Efrém. Dominikánský klášter ve Znojmě. Dějiny - památky - současnost. Znojmo: Klášter dominikánů ve Znojmě, 2001. 80 s.
• PISTOROVÁ, Zuzana. Výzdoba dominikánského klášterního kostela ve Znojmě. Magisterská diplomová práce. Brno, 2009. Dostupné online [PDF].
• TOUFAROVÁ, Dana. Dominikánský klášter v Znojmě v době baroka. Bakalářská diplomová práce. Filosofická fakulta Masarykovy university v Brně, 2006. Dostupné online [PDF].
• STEHLÍK, Miloš. Sochařský svět Jiřího Antonína Heinze. Brno: Národní památkový ústav, odborné pracoviště Brno, 2013. 212 s.

Poznámky

1. Atribuce byla zpochybněna a datace posunuta na základě nových zjištění z roku 1760 na rok 1748

Reference

1. Matus 2021, s. 82

Související články

• Římskokatolická farnost u kostela sv. Kříže, Znojmo
• Seznam svatých bran milosrdenství v Česku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nalezení svatého Kříže ve Znojmě na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví | Morava | Křesťanství