Vévodství korutanské (německy Herzogtum Kärnten, slovinsky Vojvodina Koroška) bylo vévodství na území, které se dnes nachází v jižní části Rakouska a na severu Slovinska. Zprvu bylo státem Svaté říše římské, později patřilo k Habsburské monarchii, bylo korunní zemí Rakouska a nakonec Rakouska-Uherska.
Oddělilo se roku 976 od Bavorského vévodství jako první nově vytvořený říšský stát po původních německých vévodstvích (bavorského, lotrinského, franckého, saského a švábského).
Korutany byly až do jejího zrušení roku 1806 součástí Svaté říše římské, ale od roku 1335 byly řízeny Habsburky v rámci jejich rakouských držav. V Rakousku resp. Rakousko-Uhersku také zůstaly jako jedna z korunních zemí až do rozpadu monarchie roku 1918.
Na základě korutanského plebiscitu roku 1920 pak hlavní část bývalého vévodství vytvořila rakouskou spolkovou zemi Korutany.
České, Uherské, Dalmatské, Chorvatské, Slavonské, Lombardsko-benátské, Haličsko-vladiměřské, Ilyrské1
Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží)Sedmihradské velkoknížectví
Bukovinské vévodství, Korutany2, Kraňsko2, Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcbursko Štýrsko
Rakouské přímoří (Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)2, Okněžněné hrabství tyrolské, Moravské markrabství, Vorarlbersko3
České království, Dalmatské království, Bukovinské vévodství, Korutanské vévodství, Kraňské vévodství, Haličsko-vladiměřské království, Moravské markrabství, Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží), Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcburské vévodství, Štýrské vévodství, Tyrolské okněžněné hrabství a Vorarlbersko, Rakouské přímoří (okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)
Uherské apoštolské království (Sedmihradské velkoknížectví1 a Srbské vojvodsví a Banát), Chorvatsko-slavonské království2, město Rijeka (corpus separatum)
Kondominium Bosna a Hercegovina3