Je podstatně štíhlejší než vrabec domácí a velký asi jako konipas bílý, s nápadně dlouhým černým ocasem, jímž neustále pohybuje nahoru a dolů. Má žlutou spodní část těla, záda jsou olivově hnědá a šedá. Samec se od samice liší sytě žlutou spodní částí těla a šedou hlavou, ve svatebním šatě mívá navíc černé hrdlo. Samice postrádá sytě žlutou spodní část těla a hlavu má šedozelenou. Mladí ptáci jsou hnědošedí, zespodu až nahnědle žlutí.
Hlas
Ozývá se zvuky velice podobnými zvukům vydávaným konipasem bílým, ale tvrdšími. Nejčastěji vydává vysoké „cis-is“ nebo „cit it“, při vzrušení protáhlé „sííít“.
V Česku se jedná o hojně rozšířeného pěvce vyskytujícího se na téměř celém území. Místy chybí v nížinách, v horách vystupuje ale velmi vysoko. V letech 2001–2003 v Česku hnízdilo odhadem 20–40 tisíc párů.[2]
Potrava
Živí se především hmyzem a jinými bezobratlými, které vyhledává na březích vod.
Hnízdění
Mladý ptákMotacilla cinerea schmitzi
Hnízdí v puklinách skal, útesů, mostů nebo v dutinách stromů vždy poblíž vody. V Česku hnízdí od dubna do srpna a ročně klade 2 snůšky obsahující 4–6 bílých, hustě krémově skvrnitých vajec o velikosti 19×14 mm. Na vejcích sedí střídavě oba rodiče po dobu 12–14 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 12–13 dnech života. Konipas horský mnohdy pečuje o mláďata kukaček.
.JPG)
