Klanolístka obecnáSchizophyllum commune je houba z čeledě klanolístkovitéSchizophyllaceae řádu pečárkotvaré (Agaricales ). Klanolístka je pro svou tuhost a malou velikost v Evropě zřídkakdy požívána, naopak v Myanmaru, Laosu, severním Thajsku a severovýchodní Indii (Manípur a Mizóram) patří mezi oblíbené jedlé houby, připravuje se vařená nebo dušená a nakrájená na proužky, podobně jako Ucho Jidášovo, v některých oblastech Asie se údajně syrová používá jako žvýkačka.[1] Plodnice vyrůstají během června a července a poté v říjnu až listopadu.[1]
Klanolístka obecná pohled na plodnice seshora a zespodu.
Synonyma patogena
Vědecké názvy
Podle biolib.cz je pro patogena s označením klanolístka obecná Schizophyllum commune používáno více rozdílných názvů, například Agaricus alneus nebo Schizophyllum multifidum.[3]
Lišty často upoutají pozornost.
Zeměpisné rozšíření
Celosvětově, mimo Antarktidy.[4] Podle eol.org je potvrzen výskyt ve střední Evropě. [5]
Výskyt v Česku
Pozitivní.
Popis
Plodnice obvykle nemívá třeň. Klobouk dorůstá až do dvou až pěti centimetrů a připomíná lasturu nebo pohár. Přirůstá ke kmeni stromu. Povrch klobouku je jemně plstnatý, chlupatý a šedobílé barvy za vlhka šedohnědý.
Houba nemá lupeny, ale jim podobné lišty. Od třeně nebo středu klobouku se tyto lištny vějířovitě rozbíhají k okrajům a mezi nimi jsou kratší lištny. Lišty klanolístky obecné připomínají lupénky lupenatých hub, ale výzkum ukázal, že patří do přibuzenstva hub chorošovitých.[6] Lišty na rubu jsou rozčísnuté[7][L 1] šedohnědé až hnědé, obvykle s nafialovělým nádechem, měkké a pružné.[1] Dužina plodnic je bílá až nahnědlá a skládá se s hustě propletených bezbarvých vláken.[6]
Spory 3-4 x 1-1.5 µm, cylindrické, matné, výtrusný prach je bílý.[8]
Starší plodnice ve vlhkém prostředí.
Hostitel
Listnaté dřeviny[L 1] a jehličnany. Mezi nejvíce napadané patří rody buk (Fagus), lípa (Tilia), olše (Alnus) a dub (Quercus).[1] Klanolístka obecná je parazit a saprofyt, napadá mimo živých poraněných nebo jen oslabených a mrtvých rostlin i žaludy. Plodnice houby vyrostly i na jablku a starém chlebu.[6] Mrtvé dřevo, které rozkládá bílou plísťovitou hnilobou. [6] V karpatských lesích napadá až třetinu buků s kořenovými náběhy poškozenými sesuvy kamení, těžbou a dopravou dřeva.[6]
V Brazílii byla opakovaně izolována z míšního moku člověka, který onemocněl zánětem mozku a míchy.[6]
Příznaky
Plodnice ve skupinách na větvích a kmeni.
Význam
Způsobuje odumírání kůry, ucpávání vodivého pletiva a bílou hnilobu. Oslabené rostliny mohou snáze podlehnout následné infekci jinou chorobou. [L 1] Patogen velmi rychle prorůstá hostitelem. Napadení zvyšuje náchylnost větví k lámání.
Ekologie
Patogen atakuje rostliny poškozené nebo oslabené fyziologickými vlivy.[L 1] Je častý v lesích, parcích, ovocných sadech.
Plodnice na hostiteli.
Ochrana rostlin
Prevence
Ochrana jutovými pásy omotanými kolem kmene, nebo nátěr barvou.[L 1]
Odkazy
Reference
↑ abcd stromvemeste.cz. www.stromvemeste.cz [online]. [cit. 2013-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23.
.jpg)
.jpg)
