Tato oblast byla historicky obhospodařována konzervativně. V 19. století původní genofond smrku byl „zředěn“ jiným sadebním materiálem, ale původnost porostů blatky je považovaná za evidentní. Avšak její porost byl z dávné historie ohrožen odvodňováním. Odvodňovací kanály, které byly zbudované vystřílením trhavinou, se staly skutečně vážným ohrožením na konci 50. let 20. století při ukončení existence rozsáhlého VVP v Slavkovském lese. Jejich odvodňovací vliv negativně působil na přirozenou obnovu blatky a způsobil její částečný úbytek. A proto úseky s dominancí smrku se rozšířily dál, než byl původní stav. Značný stav vysoké zvěře měl velký negativní vliv na zmlazení a sníženou plodnost borovice blatky s ohledem na její již dosti vysoký věk, což konstatuje vážné ohrožení.[4]
V poslední době pokračuje vliv výše zmíněných faktorů. K zdržení vody byly budovány přehrádky na odvodňovacích kanálech, ale stav není ještě zcela uspokojivý ve všech částech přírodní reservace. Celostátní pokles stavů vysoké zvěře byl v poslední době příznivý. Díky přísné ochraně NPR je v porostech minimální rušení lidmi a rezervace se stává komorou zvěře, kde se zvláště v době říje a kladení mláďat soustřeďuje. V části Tajga je však tento faktor slabší, protože tam leží často navštěvovaná naučná stezka Kladská a zámeček Kladská. Rušení zvěře by v úseku Tajga přesto bylo jevem příznivým, vyloučení lovecké činnosti z ní by bylo vyslovené nesprávné. Zatím v Tajze nebylo překročeno ani pokusně k umělé obnově, či k ochraně zmlazení blatky oplocením.[4]
Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny byla vyhlášena již v roce 1933 výnosem č. 143.547/33 Ministerstva školství a národní osvěty, na pěti částech rašelinišť´ Slavkovského lesa a to Glatzfilz, Birkfilz, Zangfilz, Gansenwaldfilz a Schachtwiesfilz. Nyní je známe pod jmény Tajga, Lysina, Paterák, Malé rašeliniště a Husí les.[5].
Přírodní poměry
Geologie
Podloží Tajgy, Husího lesa a Malého rašeliniště je tvořeno středně zrnitou až hrubozrnnou muskovitickou krušnohorskou žulou typu Kladská, Lysiny pak lithno-topazovou hrubozrnnou krušnohorskou žulou typu Jelení. Z hornin se hojně vyskytují grafitické břidlice a rohovce, kontaktní rohovce, amfibolity a kvarcity.[6]
Území rezervace pokrývá vrchní organozem typická (glejová) lemovaná po okrajích organozemními gleji (případně rašelinnou varietou typického gleje). V okolí rašelin se na svazích vytvořila vývojová stadia půd od silně kyselé kambizemě dystrické po kambizemní (humusové) podzoly, místy typické kryptopodzoly.[7]
Rašeliniště, vznikající v období před více než 10 000 lety, tvoří vrchovištní typ s maximální dosaženou mocností rašeliny 6 metrů.[6] Rašeliniště jsou pro rostliny extrémním prostředím. Jsou to ekosystémy velice kyselé a proto jsou půdy a vody na rašeliništích velmi chudé na dusík a fosfor. Z toho důvodu si některé rostliny vyvinuly mechanismus, jak tyto látky získat jinak, konkrétně se jedná o masožravost. Na Kladských rašelinách proto hojně rostou nejznámější druhy masožravých rostlin – rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifola) a tučnice obecná (Pinguicula vulgaris l.)
Na Lysině a Tajze se částečně nachází otevřené vrchovištní plochy s vodními ploškami (flarky). Z typických rostlin dominujících bylinnému patru roste na Tajze řada keříčku – především vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), brusnice brusinka (Vaccinium vitis – idaea). Méně častá je kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), šicha černá (Empetrum nigrum) a poměrně vzácným druhem je i drobný keříček klikva bahenní (Oxyxoccus palustris), jejíž nápadné plody mají velice vysoký obsah vitamínu C. V létě v území nelze přehlédnout také suchopýry – nápadné rostliny s chomáčky bílých ochmýřených nažek. Na Tajze najdeme dva druhy suchopýrů – hustě trsnatý suchopýr pochvatý (Eriopborum vaginatum) a netrsnatý suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). V laggových partiích rašelinných smrčin roste prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata). Pravidelně se vyskytují sedmikvítek evropský (Trientalis europea) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa)
V NPR Kladské rašeliny roste také řada vzácných mechorostů a lišejníků. Patrně nejvzácnějšími mechorosty jsou drobné mechy z rodu baňatka (Splachnum sp.) Tyto rostliny jsou ekologicky velice úzce specializované – rostou pouze v exkrementech jelení zvěře zdržující se uvnitř vrchovišť. Jsou tam také rašeliník prostřední (Sphagnum magellanicum), r. červený (S. rubellum) a r. Russowov (Sphagnum russowii). Čistotu zdejšího ovzduší dokládá výskyt vzácných, až 30 cm dlouhých lišejníků rostoucích na kůře starých bříz. Jedná se o provazovku (Usnea filipendula) a vousatec (Bryonia fusescens).[8]
Území rezervace zahrnuje čtyři těžbou nenarušená blatková, včetně komplexu podmáčených smrčin. Většina plochy vrchovišť je pokryta blatkovými bory (Pino rotundatae – Spragnetum) pralesovitého charakteru s dominantní borovicí blatkou (Pinus rotundata), na Lysině ji nahrazuje rašelinná kleč (Pinus X pseudopumilio), a vzácně s přimíšenou břízou karpatskou (Betula carpatica) a s olší lepkavou (Alnus glutinosa). Zbytek plochy porůstají velmi kvalitní rohozcové (Mastigobryo – Piceetum) a rašelinné smrčiny (Sphagno – Piceetum) s přirozeným cyklem obnovy za účastí kůrovce[7].
Fauna
V oblasti Kladských rašelin se vyskytuje mnoho různých druhů živočichů. Na prostředí rašeliniště jsou specializované především některé vzácné druhy bezobratlých živočichů vázané na rašeliništní rostliny. Rozsáhlé a nedostupné lesní hvozdy Kladských rašelin jsou také domovem řady obratlovců vyhledávajících skryty způsob života.
Kromě nich zde žije i rada vzácných živočichů, obratlovců i bezobratlých. Mezi nejvzácnější a zároveň nejnápadnější bezobratlé živočichy Kladských rašelin patří dva zástupci motýlů – žluťásek borůvkový (Colias palaeno) a perleťovec severní (Boloria aquilonaris).
Ve zdejších rašeliništích žijí poslední exempláře tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) a tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Datlík tříprstý (Picoides triadactylus) je vzácný datlovitý pták, který je vázán pouze na vysokohorské smrčiny s větším množstvím odumřelých stromů. Nedávný průzkum Slavkovského lesa ukázal, že se stále jedná o poměrně častého obyvatele zdejších lesů kuliška nejmenšího (Glaucidium passerinum), který je nejmenší evropskou sovou, velikou asi jako špaček. Čáp černý (Ciconia nigra) je věrný obyvatel Kladských rašelin a Slavkovského lesa. Je to plachý pták, který hnízdí skrytě v lesích. Na zimu odlétá až do střední a jižní Afriky.[8] Pravidelně zde hnízdí i jestřáb lesní (Accipiter gentilis)[7]. Na Kladském rybníce je možné zahlédnout ledňáčka říčního (Alcedo attbis), který zde loví malé rybky. [8] Vzácné lze potkat vodouše kropenatého (Tringa ochropus).[7]
Rys ostrovid (Lynx lynx) je druh, který se od roku 1996 usídlil v nepřehledných koutech rašelin.[6]
Agloflora
Díky specifickým podmínkám osídlili rašeliniště nejen typické rostliny, živočichové a samozřejmě i řasy. Avšak řasová flora vrchovišť Kladských rašelin není celkově příliš druhově bohatá. V nárostech rašelinných tůněk zde převládají zelené vláknité řasy (oddělení Chlorophyta). V planktonu tůněk dominují bičíkovci rodů Euglena (krásnoočko) a Trachelomonas, občas se objeví skrytěnky (rod Cryptomonas). V sedimentu dna žijí krásivky a rozsivky. Druhově nejchudší skupinou v Kladských rašelinách jsou sinice. Byl nalezen jenom jediný druh Chroococcus turgidus.[9]
Ochrana
Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny byla vyhlášena v roce 1933, spravuje ji Správa CHKO Slavkovský les. Byla vyhlášena z důvodu ochrany rašeliny (vrchoviště) s typickou květenou. Předmětem ochrany přirozené lesní porosty tvořené především společenstvy rašelinných a podmáčených smrčin a blatkových borů; přirozená bezlesí tvořená především společenstvy otevřených vrchovišť a přechodových rašelinišť; populace vzácných a ohrožených druhů rostlin, borovice blatky, borovice rašelinné a šichy černé, včetně jejich biotopů. V lednu roku 2005 bylo dohodou mezi Správou ochrany přírody, Správou CHKO Slavkovský les a státním podnikem Lesy ČR, LZ Kladská, vytvořeno v části Tajga bezzásahové území, tj. ponechání vybraných částí lesa samovolnému vývoji bez zásahu člověka.[6]
Podle plánu péče je nutné se soustředit na zlepšení vodního režimu a snížení vlivu zvěře. Na některých úsecích Tajgy především by bylo vyloučeno odvodňování, na vodních plochách a rybníku je třeba udržovat optimální vodní poměry (plné napuštění rybníka). V ostatních částech rezervace byly na obvodových kanálech zbudovány zdržovací hrázky, které vedou ke zlepšení vodních poměrů v rašeliništi. Proti nadměrnému soustředění zvěře v části Paterák byl organizován lov vedoucí k většímu plašení zvěře a také ze severní části NPR byly odstraněny seníky lákající zvěř.
Skoro ve všech částech NPR Kladské rašeliny, kromě Tajgy, bylo realizováno zmlazení stromového patra a někde i umělou výsadbou borovice blatky. Její zmlazení se chrání oplocenkami. V části Lysina za dlouhodobý cíl ochrany se považuje udržení přirozeného vývoje lesních porostů s borovicí bažinnou a rozšiřování její výskytu.[4]
V roce 2005 lokalita Kladské rašeliny byla do národního seznamu evropsky významných lokalit zařazena nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. V roce 2012 rašeliniště Slavkovského lesa byly zapsány na seznam mokřadů mezinárodního významu (RS 14 Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa (3 202 ha). V roce 2013 bylo území znovu vyhlášeno ve snaze jasně definovat hranice chráněného území.[10]
V 2012 roce byl zpracován návrh plánu péče o NPR Kladské rašeliny na období 2013–2023.[11]
Vodní nádrž
Na území osady Kladská v okrese Cheb jsou nádrže, které plní rybochovnou funkci. Kladský a Nový rybník slouží k rekreaci. [7]
Turismus
Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny je naprosto nevhodná k návštěvám. Případná častá přítomnost lidí by vedla k rozšlapávaní podkladu, poškozování bylinného patra a nejmladších ročníku zmlazení. Pro turisty vede kolem Kladského rybníka při okraji části Tajga naučná stezka Kladská, která sešlapávání porostu zabraňuje.[4]
↑ abcdNárodní přírodní rezervace Kladské rašeliny [online]. [cit. 2014-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23.
↑ abcdefZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN80-86064-68-9. S. 521.
↑HODAČ, L. Řasy rašelinišť II Arnika č. 1/06, s. 15 - 16
↑PLAČEK, Štěpán; KROPÁČEK, Jiří. Přehled ochrany české přírody v roce 2013 - Seznam přírodních památek narůstá [online]. Aktualne.cz [cit. 2013-12-26]. Dostupné online.
↑ Oznámení návrhu na nové vyhlášení Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny a oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče o ni vlastníkům pozemků Č.j.:95022/ENV/12 3157/620/12, Ministerstvo životního prostředí