PROFILBARU.COM

Kežmarská Biela voda
	Kežmarská Biela voda
Základní informace
Délka toku	20,9 km
Plocha povodí	30 km²
Světadíl	Evropa
Zdrojnice
	Zelený potok, Biely potok
Ústí
	Poprad (řeka)
Protéká
	Slovensko (Prešovský kraj)
Úmoří, povodí
	Baltské moře, Visla, Dunajec
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kežmarská Biela voda je řeka na Slovensku protékající Dolinou Kežmarskej Bielej vody, odvodňující východní část Vysokých Tater. Je hlavním vodním tokem tohoto údolí. Vzniká v nadmořské výšce asi 1320 m sloučením dvou potoků: Zeleného potoka (vytéká ze Zeleného plesa Kežmarského) a Napájadlového potoka (přitéká z údolí Predné Meďodoly).^[1] Kežmarská Biela voda po opuštění Vysokých Tater vtéká do Podtatranské kotliny a těsně pod Kežmarkem se vlévá do řeky Poprad.^[2]

Řeka protéká korytem vyplněným velkými a vodou opracovanými žulovými bloky. Její průměrný spád je 105 m/km. Ve vzdálenosti asi 20 minut od lokality Bílá voda protíná potok až na holou skálu vysoký morénový zlom zvaný Bílý břeh.^[3]

Podél řeky a jejích dvou horních zdrojnic vedou z okolí Kežmarských Žlabů a Tatranských Matliar do vyšších poloh údolí dvě turistické stezky: údolím Zeleného plesa a údolím Bielych plies.^[3]

Název řeky

Název Bílé vody patří mezi první geografické názvy ve Vysokých Tatrách, pod názvem aqua Bela quae fluit de miueis montibus (řeka Bela tekoucí z Sněžných hor – jak se historicky Tatry označovaly) se vzpomíná už v pozemkových listinách z roku 1285.

Ve starších latinských textech slovenský geograf Dávid Frolich (1639, 1644) řeku označuje Albula Amnis – Bílá bystřina, což vychází pravděpodobně z jejího horského bystřinného charakteru s množstvím štěrkovitých nánosů bílé barvy. Slovenský polyhistor Matej Bel v roce 1736 již upřednostňuje přívlastek Albula Kesmarkiensis – Kežmarská Bílá voda. Kartograficky ji poprvé znázornil v mapě Spiše Pavel Kray v roce 1715 s německým názvem Weiss Wasser.

Protože Bílých vod je mnoho, obvykle se v názvu říčky používá adjektivum Kežmarská Bílá voda nebo správněji Bílá voda Kežmarská, protože dodatkový místopisný prvek nelze považovat za konstantu natož za hlavní složku rozvitého názvu.

Řeka se jmenuje maďarsky Feher Patak, německy Weiss Wasser, polsky Biała Woda Kieżmarska nebo krátce Biała Woda.

Tok řeky

Řeka vzniká soutokem Zeleného potoka, odvodňujícího dolinu Zeleného plesa a Bieleho potoka, přitékajícího z Doliny Bielych plies. Na svém toku přibírá Napájadlový potok, teče na východ podél Mlynčeků a nedaleko Kežmarku ústí do řeky Poprad.

Některé prameny za zdrojnici řeky chybně označují Biely potok, vytékající z Bielých ples. Ve smyslu většiny historických pramenů však toponyma Kežmarská Bílá voda označuje až tok od soutoku Bielého potoka s Zeleným potokem.

Pravé přítoky

Levé přítoky

Zelený potok

Splavnost

Kežmarská Bielá voda není splavná s ohledem na nízký průtok a množství kamenů v řečišti. V případě vysoké vody je teoreticky splavná od městečka Mlynčeky, resp. od Cesty svobody (prvosplav).

Obtížnost Kežmarské Biele vody

WV IV +

Města a vesnice na toku Kežmarské Biele vody

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kežmarská Biela voda na slovenské Wikipedii a Biała Woda Kieżmarska na polské Wikipedii.

↑ RADWAŃSKA-PARYSKA, Zofia; PARYSKI, Witold H. Wielka encyklopedia tatrzańska. Poronin: Wydawn. Górskie 1553 s. ISBN 978-83-7104-009-2.
↑ HIKING.SK 2007-2024. TuristickaMapa.sk – turistická mapa Slovenska. TURISTICKAMAPA.SK [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (slovensky)
↑ ^a ^b NYKA, Józef; NYCZANKA, Monika. Tatry słowackie: przewodnik. Wydanie XI. vyd. Latchorzew: Trawers 448 s. ISBN 978-83-60078-19-8.