Karel Koželuh (7. března 1895 Praha – 27. dubna 1950 Klánovice) byl český všestranný sportovec. Československo reprezentoval v tenise, ledním hokeji a oblékl též fotbalový reprezentační dres. V roce 2006 byl uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.[1]
Životopis
Hokej i fotbal
Koželuh hrál fotbal za Spartu Praha již za první světové války, klubů vystřídal za svou fotbalovou kariéru několik. Ve 46 zápasech za Spartu vstřelil 34 branek.[2] Roku 1917 byl členem rakouského národního fotbalového týmu. V roce 1923 si připsal také dva starty za československou fotbalovou reprezentaci a vstřelil jeden gól. Ve stejném roce již reprezentoval i na mistrovství Evropy v ledním hokeji, kde se dočkal třetího místa. Na zisku hokejového titulu mistra Evropy se pak podílel o dva roky později gólem, kterým rozhodl klíčový zápas se Švýcary. Při sedmi reprezentačních startech v hokejové reprezentaci to byl jeho jediný úspěšný střelecký zápis. V hokejové reprezentaci nastupoval v obraně s Káďou. Dále již ovšem na takto vysoké úrovni nemohl v těchto kolektivních sportech pokračovat. Mezinárodní federace ledního hokeje totiž stanovila pravidlo, podle něhož se mezinárodních mistrovských hokejových turnajů nemohli účastnit sportovci, kteří byli v jiném sportu profesionály.
Klubová fotbalová kariéra
Tenisová kariéra
Koželuh byl však již v té době profesionální tenista. V roce 1925 se v Deauville stal profesionálním mistrem světa a o sedm let později vyhrál Evropskou profesionální soutěž.[3] Podobné tituly získával dále na mezinárodních mistrovstvích ve Francii (1930) a v USA (1929, 1932, 1937). Šestkrát vyhrál Bristol Cup v Mentonu. Souběžně již také trénoval hráče v klubu I. ČLTK Praha. V letech 1947 až 1949 byl nehrajícím kapitánem československého daviscupového týmu. Podle statistik Ray Bowerse byl v letech 1927 a 1928 světovou profesionální jedničkou.
Osobní život
Syn pekařského pomocníka Josefa Koželuha (1860–1926) a jeho ženy Marie, rozené Králíčkové (1863–1950). Jeho sourozenci byli: Václav (1885–1919), František (1887–1969), Josef (1890–1974), Anastazie Němcová (1892–1970), Antonie (1895–1895), Antonín (1898–1968), Alois (1902–1967), Jan (1904–1973) a Marie Jarošová (1906–1991).
Všichni vyrostli na tenisových dvorcích LTC Praha, kde byl Josef Koželuh správcem a kde si bratři přivydělávali jako sběrači míčků[4]. Bratr Jan se stal tenisovým mistrem ČSR. Karel Koželuh se již ve čtrnácti letech stal tenisovým trenérem v Mnichově za 80 marek měsíčně, byt a stravu. Později byl trenérem i v Rakousku, Polsku, Maďarsku, Francii, Holandsku a Belgii. Do Ameriky se dostal s klubem Teplitzer FC a podruhé o šest let později jako tenista profesionál.
V utkání s tehdejším mistrem světa Vincentem Richardsem zvítězil 6:3, 3:6 a 6:3. Toto utkání jej nesmírně proslavilo a od té doby byl do Ameriky zván na zápasy s Tildenem, Vinesem, Budgem, Perrym, Austinem a dalšími.
V roce 1938 jej zastihlo v Americe sudetoněmecké povstání, následně se přihlásil na velvyslanectví. Požádali ho, aby zůstal jako trenér a hráč exhibičních zápasů ve prospěch Červeného kříže a československých jednotek v zahraničí.
V Miami pak učil v prestižním klubu nejbohatší muže Ameriky jako Forda mladšího, Rockefellera a boxerského mistra světa všech vah Gene Tunneyho a další. Od Forda dokonce dostal za první lekci přepychový automobil.
Po osvobození se i přes lákavé nabídky vrátil do vlasti a pracoval v tělovýchovném hnutí v různých funkcích.
Vždy byl skromný, přátelský a nadbytkem peněz nezkažený kamarád, který byl ochoten pomoci, kde bylo třeba.
Dvojí bydliště
Od roku 1922 pobýval často na Floridě, ale po druhé světové válce si postavil v Klánovicích podobný dům, který obýval v USA. Při jednom z návratů do nového stálého sídla zemřel při autonehodě.[5]
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
